Bestie musí zemřít

Spoilery! Jeden z těch případů, kdy nechápu místní vysoké hodnocení. Ono to není špatné, je to prostě průměrné. Člověk nemá velký problém ztotožnit se s vlastním hrdinou a ani velký problém toužit po smrti pachatele. Divák to má vůbec moc jednoduché. Všechno je tak černobílé. Hlavní hrdina si jde za svou pomstou a hlavní záporák je skutečně takovou "karikaturou zlého člověka", že vůbec není důvod nezabíjet ho. Žádné morální dilema nevyvstává ani, když je na konci zavražděn svým synem. Ten závěr se mi sice moc líbil, ale zas když už se snažíme o nějakou tu psychologii, tak příště prosím pořádně. (17.04.2012)

Vynikající příběh o spisovateli, kterému bezohledný řidič auta srazí malého syna a z místa nehody ujede. Jediné, co od tohoto okamžiku pro Marca znamená smysl života, je pomsta za jakoukoli cenu. Po mnoha neúspěšných pokusech mu při hledání pomůže náhoda a najde chlápka, ketrý mu zabil syna. Zjišťuje, že jde o bezohledného týpka, který se ke všem ve svém okolí chová více než arogantně a Marc začíná rozvíjet svůj plán pomsty... (24.03.2008)

Nielen počas úvodných, ale zároveň i počas záverečných záberov, som započul Brahmsovu hudbu s úryvkom Vier ernste Gesänge (Štyri vážne piesne) v podaní anglickej, kontraaltovej speváčky Kathleen Ferrierovej, čo ma hneď, a k tomu i pomerne neuveriteľne dosť rýchlo vtiahlo do hlavného diania, v ktorom čochvíľa dôjde k fatálnej tragédii, zapríčinenej neznámym páchateľom, ktorý vskutku na bretónskom námestí, zrámoval akéhosi chlapca, ktorému nielenže neposkytol žiadnu prvú pomoc, ale ešte dokonca i z miesta tejto nehody vzápätí ušiel, čo by sa nakoniec mohlo stať úplne každému z nás, čo sa skrátka neustále deje i v aktuálnom 21. storočí! • A čo vlastne robiť potom? Čakať na márnu spravodlivosť zo strany OČTK - Orgán činný v trestnom konaní, alebo proste zobrať spravodlivosť do vlastných rúk, ako povedzme zrovna i tento protagonista Charles Thenier, reprezentujúci otca obete? • Tentoraz som milo prekvapený, čo sa z tohto titulu napokon vykľulo, pretože som to vôbec neočakával, že bude až takto mnohovrstvový po dejovej stránke, nakoľko sa vtedy jednalo o adaptáciu románu 'Nicholasa Blakea' The Beast Must Die, kedy scenáristické duo v podaní Paula Gégauffa/Claudea Chabrola, sa snažilo z neho vyťažiť, jednoducho povedané, vypichnúť čo najviac, a veru je popretkávaný množstvom súvislostí, z ktorých je divák mimochodom, miestami trošku „na práškoch”, ale ono to v podstate do seba všetko postupne zapadá, ako ozubené koliesko do hodín, viď »kontroverzný denník«. • Obsadenie bolo mimoriadne lákavé, zaznamenal som minimálne 3 rovnocenné, herecké prejavy: Michela Duchaussoya, Caroline Cellierovú, a to ani nehovoriac o Jeanovi Yanneovi, ktorého asi kompletne všetci nenávideli, tak bol extrémne presvedčivým, že si na svojom odpornom prejave dal obzvlášť extra záležať. • Pre malú zaujímavosť by som ešte snáď dodal, že na filme tiež spolupracoval i začínajúci Claude Zidi, ale najprv iba ako „operátor kamery”, čiže lepšie si vybrať ani nemohol, ako začínať vedľa vychýreného predstaviteľa: La nouvelle vague, a to je zrejme najlepšia škola pre začínajúceho filmára! • Ako by som na samý záver pár užitočnými slovami definoval tento titul? „Predovšetkým ide o dielo pre náročnejšieho diváka...”  (31.07.2023)

Ve filmu je scéna, kdy se hlavní hrdina vyspí se svedenou ženou a po promilované noci ráno vstanou a pokračují ve vykání a v tak nějak citově odtažitém vzájemném chování. Podobně studený a odtažitý je i celý film, který se dal natočit výrazně angažovaněji a vášnivěji. Samozřejmě téma ztráty dítěte a snaha o odplatu za spáchaný čin funguje, ale nestrhlo mě to a umím si představit úplně jinou verzi příběhu. Ty charaktery jsou až moc násilně polarizované. Viník je až moc ukázkové monstrum a poněkud jiná psychologie a komplikovanější rozhodování by tomuhle snímku jenom prospěly. Celkový dojem: 60 %. (08.05.2012)

Opět jsem, ubohý člověk zapomětlivý, podlehla vábení Artu s úmyslem nechat se poučit a zmoudřet. Nebudu se vracet k době minulé, co do celkové formy je to logicky pasé, ale na druhou stranu mě chytlo civilní až místy dokumentární herectví všech postav, což netuším či byl záměr. Hezky se vstřebávalo to mentorování s odkazem na antiku a morálku. Když se ale dnes, přesněji včera, na Novinkách na všecky krásně směje jeden z nejslavnějších českých turistů, který je na dlouhodobé odpočinkové zasloužené dovolené v JAR, pak slova jako mravní vědomí, jednání, cítění, etika, právo, charakter, svědomí...hořknou na jazyku, rozplývají se, mizí někde v dáli a splývají s nekonečnými vodami bezbřehého nemilosrdného oceánu.☻ (17.04.2012)