Třetí muž

Cítím se poněkud provinile, že se mi to nelíbilo. Mám rád noirové filmy, líbí se mi některé Greenovy knihy, ale tohle mne nějak nezasáhlo. Ano, vadila mi hudba jak z Řeka Zorby, která zde nemá co dělat, vadilo mi až groteskní pojetí (ačkoliv to německé dítě, jak vážně pronásleduje domnělého vraha, je až morbidně hororové), vadil mi hlavní hrdina, že je takový tupec bez charismatu, a i když má podezření, leze tygru do tlamy, vadily mi zbytečně nakloněné úhly kamery, zde bez jakéhokoliv vysledovatelného smyslu (v Občanu Kaneovi nebo v Bílé nemoci, ano, to symbolizuje, že je to s postavou nahnuté), a celý ten film mne prostě celou dobu lezl na nervy. Říkal jsem si, proč to nehraje charismatičtější herec a proč to nešlo táhnout víc dramatickou linkou? Proč všechna ta zlehčování a samoúčelné snahy o shazování žánru? Zklamalo mne to na celé čáře. Přišlo mi celkově kýčovité, povrchní a zápletka naivní až běda, příběh až příliš jednoduchý a přímočarý. (06.02.2015)

Ryzí příklad noirového filmu, který mi byl sympatický i po více jak šesti desetiletích od natočení. Pochmurná atmosféra, kriminální zápletka, nečekané rozuzlení, množství velmi skvěle a účelně využitých stínů - to a ještě více může nabídnout Třetí muž, který si mě získal hlavně svým technickým zpracováním. Zkrátka film, který sice osobně neshledávám úplně tím nejlepším, co jsem kdy viděl, ale i tak je hodný zhlédnutí. (05.04.2012)

U těchto vícejazyčných filmů mi nesedí, když si s tím v dabingu nedají práci a všechno to namelou do češtiny, a pro jakýsi pocit uchování atenticity tam blekotají pár slov původního jazyka. Poválečná Vídeň mě naprosto neuchvátila, a kromě závěrečné honičky v kanalizaci a parádního záběru prstů trčících skrz mříže není nic, na co bych mohl vzpomínat. Ani brněnský dabing to nezachrání. (05.12.2015)

Ze všech těch kriminálek 30-50. let mi tahle přijde nejlepší, protože je prostě nejuvěřitelnější. A to hlavně svými hrdiny a hereckými výkony. Pro mě neznámý Joseph Cotten mě naprosto nadchl. Vliv Grahama Greena je z toho cítit na míle daleko. Skvělá ospalá atmosféra podpořená výtečnou hudbou. Až na závěrečnou honičku kanalizací ten film podle mě nezestárl. (06.05.2007)

Pro námět bych si tenhle film úplně nepustil. Orson zmizí a na scéně se náhodou objeví jeho dlouholetý kámoš. Ten se zamiluje do jeho milenky a jeho milenka hodinu ignorativně mluví jen o tom, jak je utrápená, že Orson zmizel. Jenže ten se pak po hodině filmu náhle objeví a dochází k největšímu zvratu ve filmu. Podstatné na tomto filmu ale je, kde a kdy se odehrává. A to je vlastně i ten důvod, proč jsem film chtěl vidět. Atmosféra poválečné Vídně je neuvěřitelně silná a zajímavá. Kamera výborná, některé záběry až mrazivé. Hudba podkreslená tou řeckou balalajkou vlastně vtipná, ale jelikož se nejedná o nic vysloveně tajuplného, nevadí to. (07.11.2022)