Režie:
Josef PinkavaScénář:
Milan ŠimekKamera:
Jiří KolínHudba:
Evžen IllínHrají:
Helga Čočková, Natálie Maslovová, Evelyna Steimarová, Karel Urbánek, Vladimír Hlavatý, Zora Rozsypalová, Halina Píchová, Libuše Rafajová, Jarmila Rázlová (více)Obsahy(1)
Studentky střední školy prožívají všední starosti svého věku - připravují se na maturitu, chodí na výrobní praxi do strojírenského závodu a soutěží o lyžařský zájezd do Krkonoš... Vznikl mírně nabádavý příběh, který upřednostňuje vzorové chování svých hrdinek a ukazuje, jak zodpovědně a uvědoměle by se všechna mládež měla chovat - třeba uzavírat závazky, že při zkoušení nebude opisovat, napovídat si. Samozřejmě, že vedle bezprostředních vhledů, jaké přinesly filmy jako "Pytel blech" nebo "Černý Petr", tento snímek stěží obstojí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Forma je příjemná, ale plytkost obsahu nezná hranic. 1) Politická propaganda má již dobově lidštější a příjemnější tvář, než v 50. létech, ale je tu stále přítomna._____ 2) Zkoušení studentů ve třídě a jeho hodnocení je učebnicovou ukázkou, jak to nemá vypadat._____ 3) Nakonec pro mne největším zážitkem byli retro zpěváci Helena Blehárová, Eva Pilarová a Waldemar Matuška. ()
Časem hodně nahlodaný snímek, který se však občas blýskne dnes již zvláštní atmosférou doby. Dívčí třída je někdy doslova na zabití (Závazek, že dívky nebudou opisovat byl hodně přitažený za vlasy), ale jindy docela trefně (nevím jestli chtěně) kriticky odráží absurditu totalitní výchovy. Každopádně sympatické haštěření se nakonec zvrhne v šedivou moralitku a ani živelné výkony hereček (z nichž se jasně vytyčuje Čočková, která je doslova k sežraní) nedokáží zachránit epizodicky laděný příběh. ()
Velice roztomilé a vtipné, mírně přehnané, aby z toho mohla skutečně být komedie. Ano, takoví tenkrát byli studenti i profesoři na SVVŠ nebo na gymplech. Mohu být rád, že jsem zažil až ten gympl a nechodil na praxi do továrny. Helgu Čočkovou jsem měl v jejích dívčích rolích vždycky moc rád, poznal jsem tu i Evelýnu Steimarovou. Ale že by na běžnou tancovačku do Špindlu přijel Matuška s Pilarovou nebo na plese hrál Orchestr Gustava Broma? V každém případě to bylo osvěžující pokoukání, a proto dávám 4 hvězdy. ()
Jeden z nejpůvabnějších filmů ze školního prostředí, které jsem dosud viděl: černobílá mozaika neobyčejné poezie, hudby, gest i jazyka, precizně komponovaná a vyvážená, přesvědčivě navozuje atmosféru rozednívání zlatých šedesátých. Moralizující „prohlubování“ „živých obrazů“, kolorovaných dobovou populární taneční a jazzovou hudbou a studentským humorem, je nenásilně zakomponováno do epické sítě, na jejíž hlavní vlákna se jakoby mimoděčně přichytávají drobné epizodky ze třídy i mimo ně. ()
Výrazný problém všech středoškolských (učňovských) filmů - protagonistům je většinou o deset let více než postavám, které představují. Ještě nikdy jsem neviděla skutečně zdařilý projekt ze střední. Malou výjimkou je Vyšší princip s ohledem na téma a zpracování, nikoliv na autenticitu prostředí a skutečné problémy dospívajících. ()
Galerie (3)
Photo © Národní filmový archiv
Reklama