Vanilkové nebe

(Nie klasický komentár, lež len drobná poznámka k filmu, ktorú možno zužitkujem ak sa k nemu ešte niekedy vrátim.) Obsadenie Toma Cruisa do hlavnej mužskej role je geniálny ťah, ktorý filmu pridáva minimálne jednu rovinu čítania. Reflektuje sa tak Cruisov status peknej tváričky hviezdneho Hollywoodu, s ktorým Crowe podvratne narába a „znásilňuje ho“. Zároveň obratne využíva Cruisovho (ne)herectva, bezvýraznosti a topornosti, podobne ako pred ním Stanley Kubrick vo svojej labutej piesni Eyes Wide Shut. Vanilla Sky tak predstavuje nielen významný medzník v kariére viacerých členov štábu a hereckého osadenstva, čerpajúci z originality Amenábarovho pôvodného scenára, ale v druhom pláne i čiastkový komentár k dobovému Hollywoodu a Cruisovej hviezdnej aure. (24.10.2015)

Takmer do detailu okopírovaná predloha, ktorá jej znalca nemá čím prekvapiť, ale z hľadiska porovnania stále vysoko kvalitná mysteriózna psychárna, ktorá skladá svoje kúsky veľmi pomaly a to neustále lavírovanie medzi ilúziou a realitou dokonale udržuje pozornosť. Rovnako ako v originále len ten sci-fi koniec mi nedovolil dať plnú paľbu. (05.09.2024)

Zajímavé dílko. Prvních zhruba devadesát minut se v podstatě neděje nic mimořádného. Začnete poznávat Tomovu postavu, jeho život, jeho holkou do postele, Cameron Diaz, navštívíte jednu party, na které se na okamžik mihne i Steven Spielberg a Tom i Vy se zde seznámíte s Penelope Cruz. Zcela nevázaný a nenáročný děj, hodný příjemného úvodu nějaké odlehčené romantiky. Poté se v několika okamžicích přehoupne do ukázkového dramatu. Zbytek filmu již pokračuje v naprosto chaotických a velmi působivě zpracovaných rovinách, v níž se prolínají sny a realita tak zpřeházeně, že jsem byla totálně ztracena a přestávala jsem stíhat a poznávat, jaká linie právě probíhá. Celková pointa je velmi zajímavá a nečekaná, ale jakoby zcela plynně naváže na předchozí děj, takže jsem jí nebyla jakkoli šokována. Skvěle navybíraný soundtrack dává Vanilkovému nebi ten správný "snový" nádech. (30.04.2011)

Musím uznat, že přes téměř permanentní pocit vyumělkovanosti a hereckého přehrávání má tento snímek i řadu kladů. 1. Snímek VANILLA SKY ve mně (především ve své 2. polovině) dokázal vyvolat pocit zvědavosti, jak to vlastně celé dopadne. 2. Film považuji za dojemný (a myslím to v tom nejlepším slova smyslu). 3. Filmu sluší geniální soundtrack (Underworld, Leftfield, Radiohead, Sigur Rós, U2 etc.) A ještě jedná noticka k přehrávání ve VANILLA SKY. Při uplatnění presumpce neviny jsem ochoten uznat, že možná (ale skutečně jen možná) je možné v určitých sekvencích brát přehrávání jako "umělecký záměr". Nic to však nemění na tom, že 1. zde stále zůstává onen zbytek filmu, u něhož jsem to přehrávání prostě nezkousnul, a 2. mě to během snímku neustále rušilo. Shrnuto a podtrženo: Ze snímku jsem měl podobný pocit jako ze snímku PLÁŽ, a to: nelituji času stráveného u tohoto snímku; není to špatný snímek, ale na můj vkus je to vše až příliš vyumělkované. (13.02.2004)

Doslovný a vizuálne nerozlíšitelný remake španielskeho (velmi divného) romantického sci-fi filmu. Síce sa nájde zopár Croweových typických čŕt, inak sa ale jedná o komerčnú zakázku. Nebyť masívnej kampane, bol by som spokojnejší, pretože by som nemal tak vysoké očakávania. Poteší príjemná, až gýčovitá atmosféra. Umelecký film to nie je, bacha, jedná sa iba o žánrovku. A aby som nezabudol, záverečný zvrat by podla mňa mal reagovať na veci, ktoré sa odohrajú bezprostredne na začiatku, nie behom príbehu, inak nemá takú silu. (06.10.2009)