Vanilkové nebe

Když se smíchá několik filmových žánrů do jednoho filmu, nemusí to dopadnout dobře. Tady to ani tak nevadí, respektive smíchání žánrů, jako je drama, horor, romantika, probíhá tak zajímavě, že jsem ani v průběhu filmu nad tím nepřemýšlel. Některé pasáže bych si ale přece jen odpustil a místy uvadající tempo filmu je také jednou ze slabin. Herci jsou nečekaně dobří, ale nevyrovnaní. Cruisova kreace není příliš uvěřitelně zahraná, ale je zajímavá, zvláště v pasážích, kdy není za fešáka, to stálo za to. Penélope Cruz standardně dobrá a Cameron Diaz je výstavní mrcha. I tak tenhle film řadím mezi bizarní podivnosti, a zvláštní je, že ji natočil většinou normální Cameron Crowe. Tenhle kousek by zapadal lépe ve filmografii takového Cronenberga nebo snad i Lynche. Oba dva by to zřejmě natočili ještě o kus přesvědčivěji.70% (11.01.2012)

Tom Cruise vrhá do kamery úsměvy hraničící s úletem u Oprah, tahá na ksichtu masku, jíž by mu záviděla i Manuela, a dvě hodiny řeší, jestli je blázen nebo se mu to všechno jenom zdá. Zajímavý experiment, který mi zaryl brouka do hlavy právě oním vysmívaným koncem, jenž je, přiznávám, prvoplánový a trčí z něj snaha dostat se z dějového klubka alespoň nějakým způsobem ven, ale imho usadil všechny žánrové úlety přesně na své místo. Po k smrti nudném Na pokraji slávy mi Crowe udělal radost. (25.11.2008)

Líbilo se mi, že pro tenhle film vybrali tak dokonalou muziku. Dokonce je to snad i první Americký film, ve kterém jsem slyšel Sigur Rós. Díky ním ten film také slušně šlapal. Jen jsem měl celých 135 minut problém se ve filmu zorientovat. Fakt se mi nelíbí, když dvě hodiny koukám na film, vím o něm hovno, a v poslední čtvrthodině mi ve filmu vysvětlí, co celá dvouhodina znamenala. A že to vysvětlení opravdu stálo za to. Tak nějak mi příjde, že když autoři neví, tak vždycky utečou do scénáře stejného, jako dopadl tenhle film. Neřikám, že by byl kdovíjak špatný, ale pokud si z něj budu něco pamatovat, tak ten křivej Cruisův ksicht a muziku, která filmu samotnému neskutečně pomohla. I když jsem to poslal do průměru. (18.01.2010)

Vanilkové Nebe je film plný překvapení. Na někoho toho bude až příliš. Já to vidím asi následovně - okamžiky, kde si říkáte, že tohle pan scénárista už přestřelil, přebijí skvělé herecké výkony. Ty tady totiž přebijí naprosto všechno, možná až na hudbu. Všechny hlavní role byly zvárněny naprosto brilantně, jiskření mezi krásnou Penélope a (možná výborným hercem, ale v civilu nebezpečným magorem) Cruisem je úžasné, jako by se skutečně právě setkali dva lidé a přeskočila jiskra. A okolo téhle krásy se roztáčí rej nevídané pestrosti a síly. Bravo, tlesk, tlesk. (17.09.2006)

Vanilkové nebe způsobilo, že už mi tak nechutná vanilková zmrzlina a při vzpomínce na Cruisův zmršený ksicht, je mi smutno z toho, že mu to tak slušelo víc než normálně. Ale ne, nebudu zlá… Mám z tohohle filmu rozporuplné pocity. Celou dobu se snaží tvářit záhadně a on by záhadný byl.. Neustále přemýšlíte: „Tak jak to tedy je?“, „Proč se to dělo?“, „Jak to dopadne?“, ale co z toho, když vysvětlující konec nic nevysvětlí, jen Vám zamotá hlavu a způsobí zhnusenej pocit a položí otázku „Co to sakra mělo znamenat?“ Asi mám zase zkrat ve svých obvodech. Prosím technickou podporu! (23.08.2010)