Vanilkové nebe

Další z řady filmů typu "hádej, co je realita". Bohužel po velmi povedené "první části" (dokonce ani Tom Cruise mi nevadil), přichází posledních 15 minut a v těch je největší problém. Většina filmů na vás "vybalí" pointu a skončí, abyste při cestě z kina měli o čem přemýšlet, ve Vanilla Sky se ovšem v tom konci / té pointě rýpají zbytečně dlouho místo toho, aby to utli. Takhle jsem odcházel z kina a neměl jsem o čem přemýšlet:) (19.06.2002)

No tak zápletkou jeden z najpozoruhodnejších filmov, trochu podobajúcich sa zmiešancu filmov 'The Game' a 'Matrix'. Má celkom kvalitný pomer drámy, romantiky, napätia, aby si film zaslúžil viac rešpektu ako sa mu dostalo. Každá scéna je perfektne vsadená a scenár dobre načasovaný. Takisto Cruise a Diaz kvalitne prekvapili no a o Penélope by som mohol básniť. 80%. (23.08.2006)

Videla som takmer hneď po španielskom origináli Otvor oči (1997) a preto som silne cítila rozdiely. Tu je všetko také očividne "americké" a kto pozná oba filmy, rsp. špecifiká amerických remakov i súčasnej kinematografie všeobecne, určite chápe. Bohužiaľ, americká verzia - napriek tomu, že som už poznala dej a nemusela sa teda zorientovať - nedrží pokope tak dobre ako španielska. Barličky zjednodušujúce celý ten chaos, zvýrazňujúce filmovú reč a skracujúce cestu medzi pointami robia skôr medvediu službu celistvosti príbehu a atmosfére. Miešanie piesní i väčšina soundtracku sa mi nepáčila... no a pikoška na záver - celý čas som mala pocit, že Tom Cruise oľutoval odmietnutie Nožnicovorukého Edwarda a chcel si raz v živote zahrať "zrůdičku", aby videl, či mu to vynesie také vavríny ako Johnnymu Deppovi ;-) (04.03.2008)

Cameron Crowe zremakoval španělský film Abre los ojos, obalil ho do hollywoodského pozlátka, přidal osobitou poetiku a z toho všeho vzešlo něco na pomezí tvorby Davida Lynche a Croweových starších děl, které připomíná především romantická linie, výrazná role rockových/popových písniček a celkově kladný vztah režiséra k hudbě, jejímž prostřednictvím podtrhává emocionální náboj většiny scén. Lynche zmiňuji z toho důvodu, že Vanilkové nebe užívá podobného konstruování fabule, kdy zpočátku jasný děj komplikují další a další mystifikační scény a prezentace „podvratných“ informací. Crowe ale narozdíl od mistra mystifikace oplývá trochu jiným pohledem na lásku, takže má románek mezi Tomem Cruisem a Penelope Cruz (ta ztvárnila stejnou roli i ve španělském originálu) blíže k idylické červené knihovně a hollywoodskému pozlátku. Idylka se ale začne postupně hroutit a příjemný romantický film oslavující „tu pravou lásku“ se začne pomalu přetvářet v mysteriózní thriller, který dokáže v divákově hlavě udělat slušný guláš. Ale oproti Lynchovi se Crowe na konci uchýlí k vševysvětlujícímu závěru, který přeruší veškeré divákovy spekulace a nabídne mu jednoznačné a nezpochybnitelné vysvětlení. V poslední čtvrthodině tak Vanilkové nebe zavítá až na pole sci-fi, což může v kontrastu s jednoduchou romantickou první polovinou na diváka působit značně rušivě, ale pokud se přistoupí na hru tvůrců, ukáže se, že je tento film dobře promyšlený, vše do sebe hezky zapadá (ač jsou některé scény značně prvoplánové) a ve svém celkovém vyznění nakonec ani ten některými kritizovaný závěr dobře zapadá do celého konceptu. ____ Vanilkové nebe je z audiovizuálního hlediska uchvacujícím zážitkem, Crowe natočil líbivější verzi španělského originálu a v každé scéně spojil vizuál se zvukovou stopou tak dokonale, až některé úseky filmu působí jako vypilovaný videoklip. ___ Místo Cruise bych si sice dokázal hned vybavit lepší kandidáty na hlavní part, což platí i o Cameron Diaz, ale musím přiznat, že šílený scientolog předvedl svůj nadstandard a svým výkonem filmu nijak neubližuje. Perlou celého filmu je rozhodně Penelope Cruz, která je okouzlující od první do poslední minuty, její postava je zajímavá a mnoho scén jsem si oblíbil právě díky jejímu španělskému přízvuku, gestům a…no modří určitě vědí, co mám namysli. ____ Nejen díky uhrančivému audiovizuálu, Penelope Cruz a celkově zajímavému příběhu (v tomto případě ale pochvala směřuje spíše k tvůrcům originálu) jsem se k Vanilkovému nebi už několikrát vrátil a musím říct, že posledních pár minut filmu odehrávajících se „pod nebem jak od Moneta“ patří mezi mé nejoblíbenější filmové okamžiky. (08.03.2010)

Až na podruhé a s odstupem několika let teprve fantasticky éterický zážitek, který člověka rozebere na kousíčky. Ani ne tak komplikovaný děj, jako především strhující herecké výkony Cruise a Cruz jsou to, co si člověk zapamatuje na dlouhou dobu. Crowe natočil přesně to co se od něj čekalo. Na oko intelektuální a osobitý rozbor duše, který je vevniř jednoduchý jako facka. A funguje to brilantně. (16.11.2003)