Taras Bulba

Z ukrajinskoruské literární Gogolovy předlohy film zachytil jen to nejnutnější, dá se říci nejpodstatnější. Přesto - nebo právě proto - s pozoruhodnou přesností dokázal evokovat svět tradičního východoslovanského patosu, libujícího si v očividné přepjatosti gest i cílů. Yul Brynner se v hlavní úloze překonává, ale dobře vybraní a srovnatelně zdatní jsou i představitelé dalších hlavních rolí Tarasových synů a Polky, do které se Andrij zamiluje. Za zdařilou lze označit i výpravu. Méně pochopitelná je volba exteriérů: Záporoží i přilehlá střední Ukrajina a Bělorusko jsou nížinné krajiny s pahorky a pominutelnými vrchy; srovnatelné hory - Karpaty - leží o několik set kilometrů dále na Západ. Scénář se vyhnul Gogolovu konci a směřuje k harmonizujícímu happy endu; zde je film zřejmě nejvíce poplatný postupům Hollywoodu. V tom ostatním je nutné přiznat kvalitu. BULBA je neobvyklým ztvárněním pro Západ nestandardní látky a i dnes překvapuje živostí a přesvědčivou plasticitou, se kterou přibližuje zašlou historii 16. století (řeč o livonské válce) z rozmezí střední a východní Evropy. (28.10.2011)

Treba tú spomenúť že film je len voľné spracovanie novely od Nikolaja Gogoľa.Taras Bulba bol známy kozácky ataman.Keď Turci napadli Poľsko v roku 1550,kozáci na čele s Taras Bulbom im pomohli Turkov zahnať,Lenže Poliaci ich zradili,ale kozáci utiekli cez step domov.Film mal vysoký rozpočet a natáčal sa dosť dlho.Je známe že Taras Bulba bol veľmi tvrdí človek ,k sebe aj k ostatným.Na rozdiel od bežných kozákov bol ale vzdelaný a inteligentný.Ale ako osoba to bola veľmi divoká a vraj hodne pil.Yul Brynner ho hral dokonale,lepšieho snaď dosadiť ani nemohli.A mal aj polovičnú ruskú krv.Aj keď Taras Bulba nebol Rus ale Ukrajinec.Niektoré momenty,napr.ako sa kozáci začali zhromažďovať keď mali tiahnuť na Debno,sú nezabudnuteľné.Ale ten koniec mi nejako vadil.Ako keby bol film nedokončený.Či už podľa Gogoľa,alebo nie,Taras Bulba bol nakoniec popravený upálením. (11.04.2009)

Yul Brynner byl přesvědčivý jako Egypťan, Žid, Siamec, Mexičan, Němec, Francouz, Ind, Indián i robot, a role kozáckého atamana mu taky neuvěřitelně sedla. Ale zajímalo by mě, kterou osvícenou hlavu napadlo, obsadit do role jeho potomka Tonyho Curtise, který s vizáží amerického gigola spíš než kozáka připomíná kozu, a jako syn svých filmových rodičů tenhle nagelovaný modroočko nevypadá ani omylem. Mimoto se Andrej po většinu děje chová jako trouba, který má omezenou nejen kolekci výrazů, ale i mozkovou kapacitu. Jeho akrobatická čísla jsou pěkná, ale o herectví nemůže být řeč. Davové scény a panoramatické záběry jsou parádní, bitvy však téměř postrádají detaily – kamera se totiž většinou drží v bezpečné vzdálenosti – neuškodil by ani dynamičtější střih. V závěru pak snímek působí nedokončeně, skoro bych místo „the end“ čekala titulek „konec první části“. Konflikt kozáci vs. Poláci je dějově zpracován dobře, zato (bohužel) dominantní linie s troubou a polskou nanynkou je poněkud plytká a silně cítit po klišé. Pravá hrůza však nastává, když se do obrazu vloudí „umělecký“ efekt kruhového rozostření a Curtis se přestane vilně tlemit nebo bojovně vysunovat bradu a pokusí se být dojemný. V takových chvílích upřímně litujete, že ho táta Taras neutopil už v peřince. Na světě by bylo líp – v tom kozáckém rozhodně. (17.07.2012)

Z filmu jsem viděl jen část, protože pokud mi polští studenti na obrazovce zpívají anglicky a pak zpívají i kozáci ze stepí západní Ukrajiny též anglicky a pokud Tony Curtis(kozák prosím, to není vtip) se tváří stejně šibalsky jako v Někdo to rád horké, tak takovou píčovinu nepřenesu přes srdce i žaludek. Já jsem totiž filmový divák a to už nějakých 45 let. Snaha Hollywoodu pořád srát do historických děl komediální prvky, kterým se mohou smát pouze hloupí američané s popcornem v hubě, to byl další důvod, proč jsem to vypnul. Vždyť mám doma tolik krásných filmů, a do své smrti chci stihnout se na ně ještě podívat.... (12.05.2012)

Podle slavné povídky Nikolaje Vasiljeviče Gogola. No, tedy je to dost přesné, ale naprosto nechápu, proč film skončí už po osudovém střetnutí Tarase s Andrejem po Andrejově obratu. To nebyly peníze? To nebyl čas? Díky tomu vlastně odpadl Ostapův příběh a méně prostoru zbylo i na Tarase skvělého Yula Brynnera. - Film je tak vlastně především o Andrejovi (Tony Curtis) a jeho osudové lásce a zradě, jíž se kvůli ní dopustil. Kdybych neznal předlohu (Což se mi pochopitelně u ruské klasiky nemůže stát!), asi bych nic nevytýkal a jen bych chválil krásné bitevní scenérie (točeno údajně v Argentině) a skutečně bezvadný hudební, vpravdě kozácký, doprovod. (15.07.2005)