And Then There Was Love...
A potom prišla láska...
Režie:
Šimon HolýKamera:
Jana HojdováHudba:
Šimon HolýHrají:
Pavla Tomicová, Sara Venclovská, Tereza Hofová, Eliška Soukupová, Marián Chalány, Nirav Prajapati, Soňa Beaumont, Lenka Karaka, Hana Řičicová (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Psycholožka Kristýna (Pavla Tomicová) zoufale hledá lásku a štěstí. Rozhodne se proto odjet se svou dospělou dcerou Sárou (Sara Venclovská) na ozdravný víkend za kartářkou Zdenou (Tereza Hofová). Skrze pochybné rodové léčení a výklady karet zjistí víc nejen o svém problematickém vztahu k okolí, ale i ke své dceři a sobě samotné. Přijde na konci uzdravování konečně i láska? (Aerofilms)
(více)Recenze (67)
Nejlepší vztahový máma-dcera drama co jsem viděl za hodně dlouhou dobu. Hodnotim hlavně dialogy a celkovou věrohodnost. Na poměrně mladýho tvůrce mi to přijde ohromně vyzrálý. A co já vim, třeba samotnej fakt, že za něco vyplázneš desítky tisíc, ti ve výsledku pomůže dojít k nějaký katarzi. #kviff56 (75%) ()
Autenticky výborně vykreslené situace a dialogy jako z novovlnných filmů, jenž jsou podtržené přesnými hereckými výkony, dělají z tohohle kousku jeden z nejlepších letošních tuzemských filmů. ()
Uz jsem mel asi lepsi napady nez udelat si pekny vikend s ceskym filmem 🤡 ()
Nedokoukano. ()
Film, který má jasně vytyčenou- vy.íčenou cílovku, která by ho ale podle mě měla umět ocenit- že se v tom dámy poznaly, že to je i o nich, že se ze zoufalství taky uchýlily, nebo se minimálně někdy měly tendenci uchýlit k nějakým ezo nesmyslům, že volba Pavly Tomicové coby představitelky hlavní zoufalky byla taky mimořádně šťastná, protože by se pro tu roli v době vzniku filmu nenašla autentičtější představitelka, že to sice stálo odhadem tak 16300 korun, ale že se to i s ohledem na ten budget vážně povedlo a klukluka nehodnotí líp jen proto, že má mezi nohama to, co tam má, ale věří, že kdyby tam měl něco jinýho, tak by tomu dost možná nasypal víc. ()
Pochvala za velmi přirozené hraní a vztah Tomicová-Venclovská jednička podtržená. Jináč mi ezo zážitek na houbách vyšumí rychlejc než můj vlastní minulé léto...těch mořských zvířátek koupajících se v ranních mracích na srpnové obloze. 50% ()
Nevěděla jsem, zda se mám po zhlédnutí filmu začít hystericky smát, nebo plakat nad prohlubující se bídou české kinematografie. V hlavě mi přitom běžel název manifestu „Nová česká intimita“, pod kterým je podepsán právě Šimon Holý. Hovořit o intimitě v souvislosti s takto emocionálně vyprázdněným a plochým filmem, ve kterém intimita zcela chybí, je dosti paradoxní. Zdá se, že kamenem úrazu tohoto snímku je tedy absence vztahovosti. Dost možná, že se jedná o jakýsi nevědomý, vedlejší produkt, výpověď o generaci mladých filmařů a jejich neschopnosti utvářet vztahy (mezi postavami, s diváky a snad i v soukromém životě). Scénář, jako kdyby byl tvořen "copy paste" stylem - pouze chladně a nezúčastněně kopíruje obraz světa a zároveň se bojí dotknout skutečného, pulzujícího života a ponořit se do jeho hloubky a šíře. Zřejmě proto také snímek vyznívá tak neživotně, odtažitě a neautenticky a nakonec vlastně ani nedokáže z tématu falešné spirituality vykřesat jakoukoli pointu. ()
nedokoukano. zdeptalo mne to. ()
Na bídu, co plove v domácím filmovém rybníku je tahle konverzační jednohubka dost příjemně stravitelná. Já mám takové filmy rád. ()
Je to sice ze života, ale pokud by se tenhle film promítal povinně mužské mládeži, tak se nám tady zdvojnásobí počet homosexuálů. O dosahu filmu svědčí moje naprostá osamělost v kině v páteční podvečer. ()
Tak jsem sice vydržel do konce, ale celou dobu přemýšlel, jestli je to autobiografický projekt Tomicové nebo co to vlastně je? Nekonečné blábolení o zklamání a ztraceném životě, pak trochu kartářské hovadině a nakonec random konec a zvonec? No ty wogo! To nechceš... ()
Nějak se v těch zdejších recenzích nepíše o Hofové, která mi rovněž přišla ve filmu dobrá a přesvědčivá (v typu postavy, kterou hraje). Jinak děj filmu nijak negraduje a asi v polovině uvázne na mělčině... ()
Dost banální banalita (taky jak jinak), která se chvílema jako banalita snaží nevypadá, a to je asi ta největší potíž. Zvlášť když to skončí fakt ultra banálně! ()
Herečky dobré, příběh stojí na vodě. O tomto tématu max. 30 minut. ()
Vůbec nechápu přirovnání tohoto snímku ke chcípáckým filmům, protože ty se vyznačovaly nemístnou adorací problematických mužských hrdinů, zatímco Holý spíš naopak ukazuje hledání lásky a štěstí ženami, jimž se takoví muži po několik generací připlétali do cesty, a nevnucuje jednoznačné interpretace. Jakkoliv záměrná rezignace na propracovaný scénář občas vede k natahování slabších scén, tak z větší části se taktika ponechání prostoru pro improvizaci perfektně vybraným herečkám (Tomicová, Venclovská, Hofová, Soukupová) rozhodně vyplatila. Kromě autenticity emocí i dialogů bych jako výhodu tohoto přístupu viděl i to, že se tím eliminovalo riziko využívání ženských postav jako pouhých autorových projekčních pláten vlastních idejí či traumat. Aktuální téma ezoteriky je pojato lehce satiricky bez zbytečného shazování či moralizování, ale přestože většina cílového publika asi bude sdílet skepsi dcery Sáry, tak zejména nesporné čarodějné charisma Hofové v kombinaci s uměřeně magickou kamerou Jany Hojdové přece jen vytvoří pocit, jestli na tom všem náhodou opravdu něco léčivého není. Velmi zdařilé jsou taky dvě scény, v nichž Tomicová vede jakési podivné pseudoterapeutické focus groups pro bio produkty s perfektním ženským komparsem, v němž mimo jiné zasvěcené potěší svěží výkony kulturních publicistek Hany Řičicové (doufám, že tímto její herecká dráha nekončí, protože má opravdu sugestivní mimiku) a Jany Patočkové. ()
Na jednu stranu obdivuju Šimona Holého, že se pustil do ryze ženského filmu, na druhou stranu ten výsledek není žádná velká sláva. Možná kdybych byl ženou, tak bych dialogy ocenil více, ale takhle jsem tápal. Občas se při dialozích matka-dcera zableskne na lepší časy, ale jsou to jen chvilky. Po konci jsem si řekl, že jednou mi to stačilo, po druhé už se podívám na něco jiného. ()
Chtěla jsem to vypnout po 20 minutách, nakonec jsem to dokoukala celý, ale buď jsem divná já nebo ten film. 😵😵💫 ()
MFF KV 2022: Mám ráda, když mě téma filmu okamžitě osloví. Dojmy ve mě však vyvolal spíše smíšené. Snímek poměrně dlouhou dobu přeskakoval mezi vážným osudem ženy na pokraji psychického zhroucení a legračním zesměšňováním ezoterie jako takové, což působilo nekompaktně. Víc než film mě zaujal pan režisér, který chce do české kinematografie vnášet více intimních (a někdy tabuizovaných) témat. Tomu fandím a jsem zvědavá, s čím přijede do Varů v dalších letech. ()
Jako tohle se fakt nepovedlo, z poloprázdého kina odešlo pět lidí. Tomuhle se opravdu vyhněte obloukem. ()
Upoutávka lákala na intimní drama mezi dcerou a matkou, které okoření tahající z lidí peníze ezobába. Před projekcí k divákům promluvil sám režisér, jehož výraz a mluva vystihla celý film - plochý, nic neříkající a bez emocí i intimity. Všechny postavy se chovají na ránu, ale nevíme proč, postaví brečí a trápí se, ale nedokážeme s nimi cítit, potenciál hereček zcela nevyužit. A nevyužit byl i originální a na české poměry nezařaditelný námět. Bohužel se z něj vyždímalo jen pár kapek. Ještě že jsou ty houby, které vyřeší vlastně závěr celého filmu. Možná měly být podávány před filmem i divákům, aby neodcházeli zklamaní, ale šťastní. ()
Související novinky
Zažijte Vary naostro!
Ostrý bude již samotný start. Kapela Mig 21 vystoupí posílena o šedesátičlenný orchestr Národního divadla a dvacetičlenný sbor Národního divadla pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Tím ale… (více)