Když se všechno po*ere: Woodstock 99

Rok po úbohom počine od HBO sa témy notorického Woodstocku '99 zhostil adept na vytvorenie ešte väčšej kktiny – Netflix – a ja s údivom a úžasom musím uznať, že horšie nedopadol. Samozrejme, nevyhol sa kritickému pohľadu dnešnej optiky, netlačil však na pílu, predmetné ňou riešil len pár minút a, našťastie, drvivá väčšina z trojhodinovej stopáže sa venovala hudbe a samotnému festivalu z pohľadu logistickej katastrofy než častovaním ho ako sociálny a kultúrny armageddon, s výnimkou záverečného chaosu a anarchie opíc. Cením tiež pozvaných hostí, kde sa majorita z nich netvárila, že tak isto ako teraz uvažovala aj pred 23 rokmi. A na margo všetkého udiateho stačia len tri slová – čo kto čakal? ♪♫ (3.8.2022) (10.2.2024) (03.08.2022)

No jo - slavný pokus oživit atmosféru konce šedesátek tím, že budu prodávat třetinku vody za cenu basy piv. Hudba zde byla jistě extra dobrá, sledoval jsem tenkrát záznamy v TV. Jinak organizace hnaná chamtivostí a  zvládnutá na hovno. Obviňování jednoho z organizátorů směrem k zpěvákovi Limp Bizkit nebo jiných výtečníků ke kapele Korn jsou úplně mimo mísu...to byla naprosto standardní vystoupení a divit se tomu, že se dav "vlnil" může jen úplný vůl, který nikdy nikde nebyl. (03.10.2022)

Kdo by to byl řekl, že z hipísáckého míru a lásky se může nakonec vyklubat takový hukot. O devadesátkovém Woodstocku jsem nevěděl vůbec nic, takže tohle pro mě byla vlastně taková premiéra. Překvapili mě nejen účinkující, jaké si tam pořadatelé pozvali, ale především to šílené množství účastníků. Z dnešního pohledu taková návštěvnost působí jako něco naprosto šíleného a neuvěřitelného. Tak jako tak to musel být životní zážitek, to bez debat. Dokument jako takový působí uceleně, věnuje se téměř výhradně jen hudbě a festivalu, takže skoro žádné zbytečné odbočky nebo záběry o ničem. Ve třech dílech se povedlo kompletně rozebrat celý festival, všechny okolnosti i události s ním související, divák se také dozví něco o historie festivalu, nastíní se nějaký přesah do současnosti atd. Tvůrci oslovili vcelku široké spektrum lidí, kteří měli s festivalem co dočinění, promluví například pořadatelé, ostraha nebo několik účinkujících interpretů. Každý nabídne svou verzi, divák má tak možnost vyslechnout několik stran a udělat si sám názor na to, co se tehdy vlastně stalo. Za mě spokojenost, precizně, kvalitně a poutavě zpracovaná minisérie, která nenudí a také zaujme svou detailností. Hvězdu strhávám za to manipulativní podsouvání a propagaci hnutí Me Too, podle mě to v tomto dokumentu nemá co dělat. 8/10. (04.08.2022)

Devět kruhů pekla k popisu zrovna shlédnutého nestačí. Čtvrtce miliónu sjetých, ožralých, hladových, nemytých lidí s úpalem, nahatých a po pás ve vlastních hovnech, bych nepustila ani Nedvědy, natož KorN, Limp Bizkit nebo Redhoty, s jejich prudce vynalézavým songem k věci Fire! Drát do oka ve formě pozvání  křehké kopretiny Jewel na tento vymazlený monsterbál, pobavil. Jestli má někdo pocit, že ho totálně naplnil prudce metalový, rozuměj anarchistický dýchánek ve Vizovicach, tož tak ať si dá toto. Učebnicová sociologická studie stran chování frustrovaných jednotlivců v davu aneb jak člověk inklinuje přirozeně k primitivním pokleskům. Věřím, že účastníci v životě už nic většího/šílenějšího/dekadentnějšího nezažijí. Hieronymus Bosch předběhl dobu, nebo spíš dobře chápal, že se lidé nemění. Je to prostě v nás. stačí impuls, možnost, prostor. Viz. hrůzy války. To si dej, neváhej.  Pokud mívám nějaké výhrady k line-upu Colours of Ostrava, tak po tomto, přátelé: klidně buzipopík, opruzný indífolk, vřeštivé bolehlavové divoženy ala krákora LP, vystřelená Aurora nebo zas Zaz (rozjezdit!), už jsem ticho, beru i Dádu v duetu s Krajčem s písničkou napsanou těsně, než se hvězda odebere na nebe , hlavně ať je publikum O.K. . (08.08.2022)

Výborný dokument, který dost dobře ukazuje monstrózní atmosféru památného ročníku festivalu Woodstock. Z mého pohledu to byl asi jediný ročník, který za něco stál. Pořadatelé sice totálně selhali, ale podle všeho nikdo neumřel (na rozdíl od vychvalovaného 69. roku, kdy na festivalu umřeli hned dva lidé) a nic zas tak hrozného se nestalo. Prostě jen příliš mnoho lidí a trošku divočejší párty :). A palec nahoru pro Freda Dursta, ten se s tím nesral. (05.08.2022)