Ikarův pád

Velmi silný příběh o člověku, který je v pasti závislosti na tvrdé droze, alkoholu. Ničí svou rodinu, ničí sebe. Trapně je okolí, trapně je jemu -- když mu klesne hladina. Potom sám sebe dokáže hodnotit a pohrdat sebou, ale že by se měl léčit, to je těžký krok. Vždyť poslední ostrůvky vlastní osobnosti a hrdosti jsou ty, kdy prohlašuje a doufá, že to zvládne sám, léčení je pro něj poslední prohra. Díky civilnímu scénáři, který jde mimo jakoukoli teatrálnost (viděl jsem velmi nedávno americký Flight na totéž téma, se jmenovaným problémem), jsem nyní opravdu přesvědčen, že alkoholismus je nemoc a nikoli jen nekonečná řada lidských selhání. Že si ji člověk zavinil sám (pak už) nehraje roli. Nemám alkoholika mezi blízkými, ale tenhle příběh mi hnal slzy do očí. Menšík 100% a není co dodat, Hlaváčová 100% a trpěl jsem za ni. Oba dovedou hrát pouhou řečí těla, barvou hlasu, výrazem. Nepřehrávají, nevypadávají z role. Hanzlík skoro 100%, jedna z životních rolí i pro něj. Kdo mě překvapil velmi příjemně, Řanda, skoro 100% -- jsem zvyklý, že jeho roličky malých trapných padouchů jsou často schematické, primitivní. Zde hrál roli našeptávače hlavně po úvodu velice dobře. Inteligentní roli měl i Vinklář, fajn že nesklouzl k mentorování, skoro 100%. Jediná slabina filmu, Rázlová, mi dost nesedla. Když už ostatní hodnotím procenty, tak sotva 50%. Ještě k zasazení do doby -- cítím deziluzi a depresi z vrcholu normalizace, nicméně film velmi solidně potlačil povinné prvky reálného socialismu a je v něm jen velmi drobné a snesitelné tepání buržoazních nešvarů (rozuměj Řandy). Za mě snad úplně nejlepší televizní film mé rodné země. (05.05.2013)

Peklo, ktoré prežívajú alkoholici bolo zachytené perfektne na plátno. Najprv pil, lebo mu bolo zle. Potom mu bolo stále horšie, a tak pil viac. Potom svojimi stavmi otrávil životy svojich najbližších. Zostáva sám, hoci má stále jedného, až dokonca verného, priateĺa - fľašu... Fľaša je výborný priateľ. Počúva, vždy keď sa jej prihovárate. Ak máte starosti, je vždy na mieste.____ Nie je to náhoda, že práve táto geniálna herecká spoveď pochádza z Československej produkcie. Hoci vznikla v časoch veľkej cenzúry, zostáva transcendentálnou výpoveďou o útrapách alkoholizmu, ale hlavne o útrapách alkoholikov. Dráma perfetne gradujúca, ktorá ma úplne strhla po prvých minútach. (20.12.2009)

obyčajný príbeh obyčajného alkoholika, ktorý sa mi nezdal ani tak dramaticko-konfliktný, ani podrobne psychologicky vykreslený ako by mohol byť. Menšíka ako kvalitného herca uznávam, ale v tomto filme ma znervózňoval tliachaním do vetra, namiesto objasnenia svojich myšlienok a pocitov, ktoré alkoholik prežíva. Mal som pocit, že neide o celovečerný film, ale rad takmer nezávislých, kratučkých poviedok. Náväznosť tu samozrejme bola, ale akási nepresvedčivá, násilná. Dej síce plynul, ale mal som pocit, že hlavné postavy svoje názory počas filmu takmer nemenili a to živí ľudia v krajných situáciách robia. Toto ma zaskočilo tým viac, že scenár napísal majster psychológie postáv Jiří Hubač. Počas celého filmu som sa nudil. (07.07.2008)

Reziser Frantisek Filip /kultovy serial Chalupari/ natocil skutocne silny, posobiovy film o neduhu, akym alkoholizmus bez debaty je. Ono v 70. rokoch uz naplno uradovala normalizacia, a ta zarezavala do vsetkych oblasti zivota spolocnosti /politika, umenie, kultura, rozhlas, televizia, noviny/. Tento normalizacny film je vsak krasnym dokazom toho, ze nezabudnutelne kulty vznikali aj za hlbokej normalizacie. Hlavnej roly sa chytil Vladimir Mensik /Happy End, Spalovac Mrtvol/, prakticky cely film stoji a pada na nom. Mensik dokazal svoje herecke kvality uz skor v komediach ako Slameny Klobouk, ale tuna dokazal, ze zahra aj charakterovu rolu. Film ma perfektny dej, vyborne dialogy, a genialnu reziu pana Filipa. Film, ktory by mal poznat kazdy znalec ceskoslovenskej kinematografie /ako pise moj oblubeny uzivatel menom mchnk/ uz len preto, aka plejada hercov tu hra : Hanzlik /Romance pro kridlovku/, dalej Cestmir Randa /Kladivo na Carodejnice/ no a pochopitelne aj Jana Hlavacova a pani Janzurova /Svetaci/. 94 % (13.01.2015)

Zlí jazykové říkají, Češi chlastaj jak duha. A já na to - ne, to jenom umíme léčit abstinenci. Říkaj, jsou ožralí jak doga. A já na to - ne, jsme jen v léčbě abstinence nejlepší na světě. V Česku má léčba abstinence dlouholetou tradici už od první republiky a od té doby jsme se proléčili do první světové ligy. Co stojí za tímto úspěchem? Abstint! Jak už název napovídá, Abstint je přípravek na léčbu abstinence, určený zejména pro léčbu těžkých případů. Zelený likér se 70% alkoholu a thujonem už přesvědčil o výhodách alkoholismu i zvláštˇzarputilé abstinenty_____Ikarův pád se ovšem zabývá opačným směrem léčby a že tento směr je mnohem obtížnější ukazuje tato povedená inscenace. Výborný Vladimír Menšík v hl. roli. Skvělá ukázka tehdejší československé televizní dramatické tvorby. A já mohu naštěstí jen zkonstatovat: jsem abstinent, ale léčím se! (02.02.2021)