Zielona granica
Green Border
Green Border
Hranica
Green Border
Režie:
Agnieszka HollandKamera:
Tomasz NaumiukHudba:
Frédéric VerchevalHrají:
Jalal Altawil, Maja Ostaszewska, Behi Djanati Atai, Tomasz Włosok, Mohamad Al Rashi, Dalia Naous, Joely Mbundu, Piotr Stramowski, Marta Stalmierska (více)Obsahy(1)
Psycholožka Julia (Maja Ostaszewska) se po přestěhování do Suwalského kraje stává nedobrovolnou svědkyní a účastnicí dramatických událostí na polsko-běloruské hranici. Rozhodne se vzdát se svého pohodlného života a přidá se ke skupině aktivistů, kteří poskytují pomoc uprchlíkům. Současně s tím jsou syrská rodina prchající před občanskou válkou a její doprovod, učitelka z Afghánistánu, podvedeni Bělorusy a násilně převezeni do uprchlického tábora nedaleko hranic s Polskem. Ve snaze uniknout se vydávají na zoufalou a nebezpečnou cestu neznámým a nepřátelským územím. V Polsku se jejich osud protne s osudem Juliiným a mladého pohraničníka Jana (Tomasz Włosok). Události, které je potkají, navždy změní život nejen jim, ale i dalším migrantům a aktivistům zapojeným do jejich příběhu. (Bioscop)
(více)Diskuze
Lepší Holland poslouchat, než sledovat Hranice: https://www.youtube.com/watch?v=lrtbqGFBXI4 . Díky Holland je i Tachecí snesitelná.
na příspěvěk reagoval hippie2222
Odkazovat se k tomu, že něco nějak bylo ve skutečnosti, když má výtka se týkala toho, jak ten film s reálnými předobrazy nakládá, není moc platný protiargument. Hranice redukuje postavy na jednotlivé typy, které mají sloužit určitému argumentu, stejně tak staví vyprávění jako určitý argument - a činí tak ryze manipulativním, zdánlivě komplexním, ale ve výsledku zjednodušujícím způsobem, kdy primární je cílení na emoce. Necelá polovina toho snímku je levicový křik na tehdejší polskou vládu, "argumentace" vyvedená CAPS LOCKem, kdy navíc to sesíťování jednotlivých perspektiv je odvislé od mechanismu "jak potrápíme tohoto uprchlíka/uprchlici". A je tak činěno velmi mechanickým způsobem (pokaždé, když je tam dítě, musí zemřít, potažmo když je tam těhotná žena, která je migrantka, musí o dítě přijít - ve vytváření očekávání ohledně tohohle je ten snímek až sadistický).
Kino morálního neklidu bývalo podobně vyhrocené a jednostranné jako Hranice, beru, ovšem kino morálního neklidu vznikalo v určité době, kdy je třeba přihlédnout k režimu. A hlavně připomínaný Výslech neblafuje multiperspektivu, a tudíž nějakou komplexnost, což je něco, co dělá - a v čem selhává - Hranice.
Co se týče pseudoargumentu autoritami. Ocenění na festivalech vypovídá o tom, že se snímek trefil do zeitgeistu - a na festivalech bývají občas oceňovány midculty, no. Jmenované osobnosti z médií nejsou filmoví kritici, potažmo kritičky, přičemž jsou to lidé hodnotící odvisle od tématu a emocionálního zásahu (soudě dle jejich vyjádření). Tabery má navíc jako někdo, kdo vedl tiskovku po novinářské, bias. V případě tuzemské kritiky ohlas není jednoznačně pozitivní. Pozitivní je leda u lidí z rozhlasu a z mainstreamových webů typu MovieZone. Vzhledem k tomu, že do kritické obce svým způsobem taktéž spadám, a jelikož tam spadá i Martin Šrajer (jemuž zde visí 2* stejně jako mně), ne tvrzení o pozitivním přijetí zavádějící.
Jeden z nejslavnějších filmů morálního neklidu Przesłuchanie (1982) v sobě má scénu nahé ženy prohledávané policisty také. Vlastně má v sobě možná mnohem víc exploatačních scén než Hranice. Řada (ne všechny) snímků této doby je také celkem černobílá. Komunisté a ti, kteří jim slouží zlo vs. disidenti dobro.
na příspěvěk reagoval Bluntman
Protože tam byly i těhotné uprchlice a děti. Protože policista může přikázat zadrženému, aby se svlékl a byl prohlédnut a také se to děje. Ten film tu není od toho, aby nesplňovala kritéria pro klišé pana Bluntmana, ten film je tu proto, aby hraným filmem upozornil na skutečné hrůzy, které se tam odehrávaly. A vzhledem k tomu, jaké ohlasy film přinesl. Negativní - polská vláda. Pozitivní - např. ocenění na festivalech, česká kritika a média - Tabery, Kundra, Hřebejk, Šafr atd, tak se to Hollandové podařilo. Vy si samozřejmě můžete myslet, že je to mizerný snímek, ale vzhledem k tomu, že reakce většiny a kritiky je jiná, tak bych řekl, že je to velmi dobrý snímek. Nehledě na to, co si o něm myslí Bluntman.
na příspěvěk reagoval Bluntman
Otázka je, v čem spočívá metaforická síla, když typologie postav a jejich rozestavení na šachovnici v tom síťovém vyprávění je stále černobílá, odstíny šedi absentují. Dokumentární naléhavost by mohla fungovat, kdyby ten snímek nepoužíval nejomšelejších postupů a prvků exploatací (scéna se svlékáním na policejní stanici, proboha) a propagand (minimálně v tom, jak se pracuje s dětmi a těhotnými osobami), a tak jde o emocionální manipulaci a dost banální argument. A jako věřím, že Holland vyrůstala na kinu morálního neklidu, potažmo modernistických dílech, ale ta stavěla na komplexnosti, kterou zde má vyjadřovat jakože zmnožování perspektiv a střídání hledisek, ale v rámci nich se pracuje stále s jednoduchými binaritami dobra X zla.
Slova režisérky: Černobílá má dokumentární naléhavost a metaforickou sílu. Je umělecky snáze zvládnutelná a také z technického hlediska mnohem snadněji kontrolovatelná. Během našeho natáčení se měnila roční období a najednou se zazelenalo... To byl ale menší důvod. Vyrostla jsem na černobílých filmech a jako řada filmařů je miluju. I můj kameraman snil o tom, že si natočí černobílý film. Vzhledem k tomu, že jsme za sebou neměli žádnou streamovací platformu nebo distributory, kteří by nám řekli ne, mohli jsme se svobodně rozhodnout, co budeme dělat. Tak jsme si dovolili černobílou. Myslím, že je díky ní Hranice silnější.
na příspěvěk reagoval Bluntman
ještě jedna (otázka a odpověď):
LN Nejenže o těchto událostech zatím nevznikl film, zprávy o dění na vašich hranicích se sotva dostaly k zahraniční veřejnosti. Co vás přimělo se tomuto tvrdému řešení migrační krize věnovat?
Natočila jsem tři filmy o holokaustu, jeden o hladomoru na Ukrajině způsobeném Stalinem, čtyři o zločinech proti lidskosti – protože jsem měla pocit, že to neskončilo. Že tyhle hrůzy jsou latentně možné, latentně přítomné v našich evropských genech. Jen byly uspány. Holokaust proti nim Evropu na poměrně dlouhou dobu naočkoval. Pomohl vytvořit organizace a instituce, jako je Evropská unie, které nám mají zabránit v šíření nacionalismu a rasismu. Jenže vakcinace vyprchala a pravděpodobně se musíme nechat očkovat znovu – jen doufám, že nebude třeba podobný druh vakcíny, jako byl holokaust.
Tohle je aspoň moje zkušenost. Rodinná i jako vypravěčky příběhů, která analyzuje současné dění a cítí, že se některé strašné věci začaly opakovat na různých evropských hranicích – a najednou i na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Pozorovala jsem, jak se pohraničníci ze dne na den změnili z normálních lidských bytostí na kruté vykonavatele nelidských rozkazů. Změnit člověka z dobrého na zlého je nesmírně snadné, to už nám dokázal nacismus, stalinismus, vraždění ve Rwandě nebo Kambodži. Musela jsem o tom mluvit. Zvlášť když se úřady rozhodly zapečetit pohraniční zónu a nedovolit médiím, humanitárním a lékařským organizacím ani opozičním politikům, aby tam vkročili a viděli, co se tam děje. Pan Kaczyński (předseda strany Právo a spravedlnost) dokonce uvedl, proč to dělá. Připomněl, že když Američané umožnili médiím odjet do Vietnamu, prohráli válku. To je, jako by otevřeně řekl: budeme tam dělat hrozné věci a nechceme, aby se ty záběry dostaly ven. Já jsem zkušená režisérka hraných filmů. Požádala jsem proto pár svých mladších kolegů, aby se ke mně přidali, a spolu jsme pro film oživili, co se tam děje. Zároveň jsme se Hranici snažili dát metaforický a univerzální rozměr.
z téhož rozhovoru ("Natočit Hranici byla moje povinnost", tázala se Iva Čermák Přivřelová)"
LN Nakolik váš film vychází ze skutečnosti?
Všechno je velmi dobře zdokumentované. My jsme jen shromáždili všechny informace – výpovědi svědků, videa, reportáže, jeden z mých spoluscenáristů také strávil nějakou dobu v lese s uprchlíky a aktivisty. Prakticky vše, co ve filmu ukazujeme, se stalo. Náš film je ale fikce, takže jsme zkombinovali nějaké postavy, dramatizujeme události a vytvořili jsme strukturu a naraci, která není dokumentární. Proto příběh vyprávíme pomocí kapitol – chceme tak divákům pomoci uspořádat si různé úhly pohledu. Vybrali jsme čtyři. Pohled syrské rodiny a afghánské učitelky. Pohled aktivistů, kteří se rozhodli pomáhat a kteří pocházejí většinou z nevládních organizací. Pohled místní ženy, která v oblasti žije a aktivistkou se stát nerozhodla – byla k tomu donucena okolnostmi. A pohled pohraničníka, který také nečekal, že bude mít v tom všem takovou roli. Všichni jsou postaveni před hraniční volby. O této konkrétní situaci ještě žádný film nevznikl, proto jsme se pokusili zachytit ji celkově, v této skoro epické perspektivě.
Proto jste se rozhodli natočit film černobíle?
Černobílá má dokumentární naléhavost a metaforickou sílu. Je umělecky snáze zvládnutelná a také z technického hlediska mnohem snadněji kontrolovatelná. Během našeho natáčení se měnila roční období a najednou se zazelenalo... To byl ale menší důvod. Vyrostla jsem na černobílých filmech a jako řada filmařů je miluju. I můj kameraman snil o tom, že si natočí černobílý film. Vzhledem k tomu, že jsme za sebou neměli žádnou streamovací platformu nebo distributory, kteří by nám řekli ne, mohli jsme se svobodně rozhodnout, co budeme dělat. Tak jsme si dovolili černobílou. Myslím, že je díky ní Hranice silnější.
(z rozhovoru s Agnieszkou Holland v dnešních LN)
To je tak, když se píchne do vosího hnízda. Paní Holland má moji plnou podporu.
na příspěvěk reagoval prkalil
Premiéru si odbyla v Polsku 22. září. Přišla obrovská nenávist. Čekala jste ji?
Čekala jsem, že lidé z PiS a kolem ní budou kvůli filmu vzteklí, že nás označí za zrádce. A s čím jsem nepočítala? Že to bude tak strašná nenávistná kampaň, podobná až pogromu, a že se do ní zapojí vrcholní politici. Zkrátka, počítala jsem s propagandou PiS, ne s tím, že proti mně vystoupí prezident (Andrzej Duda - pozn. red.), premiér (Mateusz Morawiecki), ministr vnitra (Piotr Gliński), ministr spravedlnosti (Zbigniew Ziobro), a to jazykem vyzývajícím k lynči.
Proto se rozhodlo, že v dnech kolem polské premiéry dostanu ochranku. Přicházely mi výhrůžky smrtí. V podobné vyhrocené atmosféře lze jen těžko říci, kolik z nich je reálných. Jestli se nenajde nějaký blázen, fanatik, který to dotáhne do konce (starosta polského Gdaňsku Pawel Adamowicz byl na veřejnosti zavražděn v lednu 2019 - pozn. red.).
(z toho rozhovoru)
na příspěvěk reagoval hippie2222
Uživatel prkalil smazal svůj příspěvek.
Zajímavá je i účast v polských kinech, někde psali, že láme rekordy, když jsem byl v polském Cinema City já, tak tam se mnou sedělo asi jen deset Poláků věkově určitě nad 60 let a to jsem byl ve městě (Rybnik) které má skoro 140 tisíc obyvatel, až jsem si říkal jestli se Poláci do toho kina nebojí jít 🤔
"...ještě v úterý ráno se na sociálních sítích posmíval, že “to nějak dlouho trvá”, a že to asi bude tím, že její právníci zjistili, že film spoluprodukovala německá ZDF jako za nacistů - a že se jim asi špatně luští azbuka, v níž je napsané zadání z Moskvy.
V úterý odpoledne už měl soudem zakázáno o režisérce veřejně mluvit a přirovnávat ji k totalitním propagandistům libovolného druhu. Předběžným soudním nařízením je Ziobro samozřejmě rozhořčen a považuje ho za zásadní porušení svobody slova. Rozsudek - tedy to, zda se bude muset Agnieszce Holland veřejně omluvit, nebo jsou jeho slova v souladu se zákonem - ho teprve čeká."
https://www.respekt.cz/newsletter/asi-jsem-trefila-citlive-misto
na příspěvěk reagoval caligari
No jasně, to je strašně důležité, na tom stojí svět, ty vole já bych chtěl mít čas jako ty, abych řešil takové hovadiny, já chtěl jen ohodnotit film, který jsem viděl, což jsem kvůli tvé urputné snaze nemohl ( viz tvůj hysterický příspěvek "proboha zamknete to ") to hodnocení bylo normálně aktivní, tak mi tady nežvaň takové blbosti ty chytráku!!!
na příspěvěk reagoval Dadel
Související novinky
36. Evropské filmové ceny - nominace
V úterý 7. listopadu byly zveřejněny nominace pro 36. ročník Evropských filmových cen, jež by měly upozornit na nejvýznamnější filmové počiny z Evropy za rok 2023. V kategorii pro nejlepší evropský… (více)
Byly předány ceny na filmovém festivalu v Benátkách
V sobotu 9. září proběhlo slavnostní zakončení jubilejního 80. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, který probíhal od 30. srpna. Během ceremoniálu byly mimo jiné oznámeny i vítězné… (více)
Finále Plzeň začne 22. září
Film-iálový inter-kino-vizní festival. Jen na Finále uvidíte průřez kompletní českou audiovizuální tvorbou – filmy a seriály, které jsou v kině, v televizi nebo na internetu. Kromě projekcí je… (více)