Režie:
Hugh HudsonScénář:
Colin WellandKamera:
David WatkinHudba:
VangelisHrají:
Ben Cross, Ian Charleson, Nicholas Farrell, Nigel Havers, Daniel Gerroll, Ian Holm, John Gielgud, Lindsay Anderson, Nigel Davenport, Cheryl Campbell (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Britské biografické drama režiséra Hugha Hudsona se odehrává v roce 1924 na olympiádě v Paříži. Eric Liddel (Ian Charleson) je zbožný křesťan, který věří, že jeho atletický talent je dar od boha a že pokud vyhraje zlatou medaili, bude to způsob jak boha velebit. Harold Abrahams (Ben Cross) je anglický žid, který studuje v Cambridge. Sní o slávě a o tom, že dokáže svým antisemitský spolužákům i celému světu, že židé nejsou podřadná rasa. Jejich pohnutky jsou vznešené, závazky absolutní a čest nepochybná. Oba přinesou osobní oběti, aby dosáhli svého cíle. A v průběhu událostí, navzdory všem překážkám a osobním problémům, s nimž musí bojovat, se ukáže, že boj o vítězství s tak náročnými závazky a tak vysokými cíli je možná tou opravdovou odměnou. Tento film, který byl natočen podle skutečného příběhu, získal čtyři Oscary včetně Oscara za nejlepší film a Nejlepší původní scénář a na další tři byl nominován. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (138)
Nadčasová Vangelisova hudba tu s námi zůstane napořád, ta totiž narozdíl od filmu samotného žádným způsobem nevyčichla. Působí to na mě spíš jako draze natočená propaganda britského ministerstva sportu, která mě ani jednou nevtáhla do děje a nutila mě jenom pasivně přihlížet. Bez emocí, bez zájmu. Unylá režie a plochý scénář tomu jenom napomáhají. Sportovní filmy mám rád, ty ale mívají zajímavé charaktery, kterým můžu fandit. Tady mi byly úplně jedno, jestli hlavní hrdina 10 metrů před cílem zakopne. No nic, tak třeba příště. ()
Film odehrávající se v dobách, kdy se mezi pojmy "sport" a "prachy" ještě nedalo položit rovnítko. Nemůžu si pomoct, ale OHNIVÉ VOZY mi přišly dějově příliš rozbité (málo styčných bodů dějových linek Harolda a Erica) a Vangelisova hudba (na kterou jinak nedám dopustit a ústřední téma z tohohle filmu bych si klidně nechal hrát na funuse) mi tady příliš neseděla. Je až příliš výrazná. (528.) ()
Jak sportovní filmy nemusím, tak tohle by šlo. A nejen kvůli Vangelisově hudbě, která se popravdě řečeno omezuje na jeden nebo dva ústřední motivy, které ke zbytku filmu pasují jako pěst na oko. "Ohnivé vozy" nejsou jen prostou oslavou sportovního soutěžení - představují zajímavou třenici mezi amatérskými a profesionálními ambicemi, najdete zde všechny klasické žánrové motivy cesty k vítězství, ale taky velmi přirozeně napsané a zahrané postavy. Plus dobová atmosféra. Krása. ()
Dnes (do značné míry neprávem) pozapomenuté sportovní drama, jež nezačíná a nekončí pouze u konstatování velikosti lidské vůle, ale mnohem komplexněji nastiňuje otázky motivace, přesvědčení, důstojnosti, svědomí a ceny, kterou jsme ochotni zaplatit za vítězství. Kromě zručné režisérské práce stojí za povšimnutí i kvalitní herecký výkony, především dvou charismatických protagonistů a kultovní Vangelisova hudba. ()
Chariots of Fire se mi dlouho vyhýbal, ale když na Vánoce běžel v televizi, tak jsem se podíval. Sportovní filmy mám rád, ale tenhle mě upřímně dost nudil. Styl vyprávění mi vůbec neseděl a i když po tom příběh úplně volal, tak naprosto chyběli emoce při vítězství hlavních hrdinů a vážně nechápu, jak se něco takového stane. Já myslel, že to dokáže vyvolat každý sportovní film naprosto automaticky. ()
Galerie (86)
Photo © Warner Bros. Pictures
![Ohnivé vozy - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/123/162123550_c2c232.png)
Zajímavosti (32)
- S námětem na film přišel producent David Puttnam, který náhodou našel při pobytu v Los Angeles knihu o olympiádě, v níž zaujaly ho příběhy dvou britských běžců. (Robbi)
- Americký sprinter Jackson Scholz (Brad Davis) před závodem na 400 metrů žádný lístek s povzbuzujícím vzkazem Liddellovi nedal. Američan sám tuhle scénu označil za výmysl a popřel, že by na filmu spolupracoval, ačkoliv v titulcích je uveden jako poradce. Údajně prý film odmítl zhlédnout. (Robbi)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svou morální hodnotou. (gjjm)
Reklama