Divoké husy

Znamenitý akční film. Skupina žoldáků je ponechána vlastnímu osudu uprostřed Afriky, vláčí sebou nemocného opozičního vůdce a proti nim stojí celá armáda. Co potěšilo byla brutálnost a nekorektnost filmu, který se nedívá stranou - ohořelé mrtvoly při znamenitém útoku stíhačky na most, detailní podříznutí hrdla, Roger Moore donutí dealera předávkovat se heroinem atd. Herci odvádějí svůj standard, Richrad Burton ve vyloženě akční roli potěšil. Nelekněte se, že vám to ze začátku připomene bondovky - na titulcích dělal Maurice Binder, nechybí ani titulní song, střihačem byl John Glen (režisér posledních tří moorovek a obou daltonovek) a výtvarník Syd Cain stojí jako výpravčí za conneryovkami. Pokud na Divoké Husy narazíte, rozhodně doporučuji... Už jen pro to, že kill count činí něco přes 200 lidí :-) V roce 1985 vzniklo pokračování, kde žoldáci mají osvobodit nacistického pohlavára Rudolfa Hesse (Laurence Olivier!!). Nebylo však příliš úspěšné, už jen z toho důvodu, že Burton zemřel rok předtím. (09.07.2007)

Divoké husy mají všechno (dobré), co si vybavím pod pojmem "poctivý akčňák ze staré školy". Mohutné akční scény, nešetřící kulkami, výbuchy ani mrtvolami; někompromisně drsné, charizmatické a ukázkově čestné hrdiny i chytlavý příběh o boji dobra se zlem, který v tomto případě vůbec není béčkově trapný a primitivní. Zejména závěr je hodně neklasický a nepředvídatelný. Navíc tu nejde jen o tu akci a i první (neakční) polovina, v níž se seznamujeme s postavami a budujeme si k nim vztah, je hodně poutavá. Velká spokojenost a 85% (14.04.2009)

Navzdory zkušenosti, že akční filmy stárnou dvakrát rychleji než ty ostatní, bylo snadné naladit se na vlnu pozdních sedmdesátých let a výsledek potěšil navzdory poněkud nelogické zápletce. Dialogy nebyly hloupé, veteráni své role zvládli na jedničku a to nejen hlavní trojka Burton, Harris a Moore, ale i ti další, ať už Hardy Krüger nebo Kenneth Griffith. Úvodní hodinka jednání, plánování, sestavování týmu a výcviku byla skvělá, osvobozovací akce na důchodce blesková a „nekorektní“ (klaďasové bez mrknutí oka zplynují cimru plnou spících a vystřílejí jídelnu plnou neozbrojených mužů, místo aby je lidumilně zamkli do komory), zpáteční cesta zrazené jednotky nekompromisní (zabíjení vlastních zraněných mužů, kteří nemohou pokračovat v cestě) a umírání bez hloupého patosu. Co víc si přát od více než třicet let starého filmu. (18.05.2011)

Takové Expendables sedmdesátých let, dalo by se říct. Pořádně se to rozjede až v druhé půlce, protože v té první se film dlouho věnuje budování hlavních postav a výcviku padesátičlenného seniorského komanda. Nevím, jak to bylo v době uvedení, ale z dnešního pohledu působí řada scén velice vtipně. Postrádal jsem alespoň trošičku zamotanější děj a především mi vadilo, jak je to pomalé; neuškodilo by, kdyby se to sem tam lehce prostříhalo. Myslím, že by to pak bylo na férové tři a půl hvězdičky. (08.08.2015)

Celá akce je připravená do nejmenších detailů - a tak jen sedíte a čekáte, kdy se někde něco zadrhne ... Zákonitě se MUSÍ něco stát, neboť na hladký průběh a bezproblémové zakončení perfektně zorganizované operace není krvežíznivý divák zvědavý. A tak se podle všech předpokladů děj s cynickým úsměvem lehce přehoupne do druhého poločasu, který se s hlavními hrdiny nikterak nemazlí, neboť život nájemných žoldáků není peříčko - a to ani v tom případě, když zrovna bojují na té správné straně. Dramatický děj, charismatičtí hrdinové a nadčasové dialogy se zasloužili o regulérní 4* (06.06.2012)