Stopař

,,Neber stopaře, neber stopaře, nebo z toho umřeš." Jenže, co dělat, když jede napříč celou Amerikou a balancujete na hranici vědomí a spánku, tak doufáte, že vás záhadný cizinec alespoň rozesměje. Jenže co když se vás snaží rozesmát od ucha k uchu, ale nožem? Stopař je technicky poctivý thriller, který má slušnou kameru, povedenou akci (samozřejmě nechybí největší klasika té doby: útok na policejní stanici) a hezkou výpravu, ale chybí mu pořádný scénář. Scénárista zřejmě chtěl z lidí dělat blbce a tak spíchl horkou jehlou příběh, který vám vůbec neřekne proč se tak děje a někdy ani jak. Dialogy jsou docela hloupé, jednání některých postav mi bylo také někdy záhadou a hlavně film několikrát naznačí, že se na závěr dozvíme motiv, jenže pak před vámi běží závěrečné titulky a kde nic tu nic. Navíc se Rutger Hauer, který je na roli správně charismatický, ale svým výkonem mě nějak zvlášť neohromil, zjevuje všude jako Deus Ex Machina, což v podání příběhu vyznívá trochu jako supermanská práce. Za pochvalu rozhodně stojí C. T. Howell, který se svém role zhostil opravdu dobře. Takže ve finále za 3*. (13.01.2008)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $5,844,868║Tržby Celosvetovo $7,200,000║ Tento thriller má fantasticky budovanú atmosféru, husté až doslova nechutné scény, príbeh čo si po celý čas drží napätie na najvyššej úrovni a hlavne výborného "démonického" Rutgera Hauera, ktorého skvele dopĺňa vystrašený, unikajúci Thomas Howell. "Strach a hrôza prichádza z neznámym stopárom... však pozrite tento film a potom si rozmyslíte či niekomu ešte niekedy zastavíte!" /95%/ (29.09.2008)

Stopaře jsem si napodruhé užil ještě více, zvláště pro jeho úžasný metonymický rozměr, který mi dovolil o hvězdu navýšit hodnocení a razantně rozšířit plochu komentáře. Celý film se točí okolo vyhroceného vztahu lovce a jeho kořisti, ke konci téměř otcovského, nebo lépe mentorského rázu. Tajemného vraha-stopaře (lovce) v podání démonického Rutgera Hauera ne/lze chápat mnoha způsoby: přišel odnikud, známe pouze jeho jméno (o němž nemůžeme s jistotou říci, zda je skutečné), je zcela vytržen z komplexnosti reality, desocializován; nemá žádnou identitu, neplatí na něj žádná pravidla (společenská, ale ani žánrová). Mnohdy mi přišlo jako by se nad celým filmem vznášel jako zlomyslný bůh, kterého už omrzela dvourozměrnost životní šachovnice. Zaplaťpánbu za to, dodalo to jeho postavě, vyjma syndromu deus ex mašina, další zajímavé a otázky vyvolávající parametry. Osobně jsem v něm také viděl ztělesnění neměnného přírodního zákonu o přežití, nicméně hlavní tíže jeho významu spočívá na roli "katalyzátoru" iniciace nedotčeného eféba Jima (svého času kořisti) - provádí jej zkouškou dospělosti, napomáhá mu naplnit rituál a najít v sobě ztracenou mužnost a sílu. Jim si díky němu projde opravdovým peklem, ale má to i své teoretické klady, protože opětovně docházejí naplnění nadčasové mytologické archetypy, resp. mé oblíbené putovní trivium pro hrdiny: separace, zmíněná iniciace, návrat. A právě díky tomuto příklonu k symbolické rovině vyprávění: 1) přicházejí k úhoně relativizující žánrová zařazení 2) nelze bazírovat na výskytu logických lapsů a nesrovnalostí - jednoduše nejsou podstatné. Když pro změnu zabrousím do filmařské roviny, musím ocenit, nakolik je celý film ohromně nepředvídatelný, a jak se nakládá s osudy jednotlivých aktérů - některé souhry nešťastných okolností bych nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli. Značně mě nadchla i kamera, střih a režisérova řemeslná zručnost obecně, nadvakrát udivující, protože jde o jeho úplnou prvotinu. Ale, abych pouze nechválil, rýpnu si i na úkor nemnoha drobných nešvarů. Způsobují je zejména klišoidní žánrové ústupky narušující příjemně mrazivé tempo (navzdory výtečná automobilová demolice) a škaredá syntetizátorová hudba od "zaškolujícího se" M. Ishama. Jako perfekcionista bych si i dokázal velmi dobře představit, že by byl celý snímek natočen v ještě více hypnotizující a pozvolné náladě, ale to už je opravdu drobnost. Nezbývá než dodat, že tohle přes všechny dílčí nedostatky rozhodně nebyla bezstarostná jízda (natož odduševnělá a doslovná). 4,5* (12.01.2008)

Překvapivě kvalitní zpracování filmu, který nestárne ale působí jako by byl natočen až v novém tisíciletí. Bohužel co láme vaz tomuhle zajimavému snímku je neustálé objevování vraha/stopaře, který pronásleduje mladého kluka, který mu zpočátku uniknul a to je na tom to špatné. Působí to, jako by měl ten kluk v kapse gpsku a ten stopař vždy věděl, kde se zrovna nachází, až to po chvilce přestane bavit a nějaké to dobře vybudované napětí tím bortí. Stejně tak postupné chování chlapce je až příliš. Velká škoda, protože bez toho to mohl být opravdu výborný film. (21.02.2017)

Co se týče scénáře, tak tvůrci si s ním moc hlavu nelámali. Po režijní a kameramanské stránce, ale odvedeno bez nejmenších námitek . Důvod proč shlédnout tento B - čkový psychothriller je pouze jeden, ale zase dosti pádný! Rutger Hauer jako stopař John Ryder je naprosto FANTASTICKÝ. Tvůrci si nelámali moc hlavu s osvětlením důvodů co, proč...vedlo Johna Rydera k těmto činům. Samotný Rutger Hauer toho moc nenamluví, což se nakonec ukazuje jako největší klad celého snímku, protože za Johna Rydera mluví činy a to, že je jeho postava opředena tajemstvím snímku pouze prospívá a dodává mu to na mystičnosti. The Hitcher není snímek zdaleka dokonalý, ale za DÉMONICKÉHO Rutgera Hauera, za tu atmosféru, za ty vygradované akční scény a za tu přímočarost jakou uhání k cíli si pozornost jistě zaslouží.75% (03.09.2009)