The Madness of King George
Režie:
Nicholas HytnerKamera:
Andrew DunnHrají:
Nigel Hawthorne, Helen Mirren, Ian Holm, Rupert Graves, Amanda Donohoe, Rupert Everett, Julian Wadham, Geoffrey Palmer, Anthony Calf, John Wood (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Anglie roku 1788. Královský dvůr je na vzestupu. Jeho Výsost Jiří III., excentrický panovník, jinak ale lidem milovaný regent, se znenadání chová, jako kdyby byl zbaven smyslů. Toho využívají jeho odpůrci i moci chtivý syn a následník trůnu princ z Walesu, který v Parlamentu okamžitě navrhuje zákon, podle nějž by byl král prohlášen za duševně chorého. Díky tomu by se on sám mohl prohlásit za vladaře. Mezi tím se o uzdravení regenta snaží nejrůznější lékaři... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Chcete-li si odpočinout od průměrných filmů a průměrných herců, toto je ta pravá chvíle a ten pravý film. Tato hra je vskutku "královská". Projeví-li král slabost, vždycky se najde banda padouchů, kteří toho chtějí využít, a třeba i parlamentní cestou. Vždycky se najdou ale i takoví, kteří za králem stojí, neboť s jeho postavením by padlo i postavení jejich. A máme tu politický souboj dvou stran, souboj o zdravou či bláznivou hlavu krále Jiřího III. Nigel Hawthorne jako král Jiří dokazuje, že je famózním hercem a je mi líto, že jsem z generace, která si ho nemohla užít víc. Excelentní scénář plný černého humoru, celkově volnější přístup k látce i soukromí anglické královské rodiny, výsledkem je překvapivě vtipný a zábavný film. Pro milovníky zfilmovaných aglických her (např. K. Brannaghem) přímo povinné. 100% ()
Ecce homo, chcelo sa mi zvolať pri sledovaní strednej pasáže filmu. Toho filmu, ktorý som vnímal, ako historický i keď tak nie je označený a nie ako komédiu, za ktorú je považovaný. Zaujal ma zobrazením odvrátenej strany života vládcov, tej, ktorá je pred verejnosťou starostlivo ukrývaná a kamuflovaná. Filmu som uveril, pričom ma príliš nezaujíma, či bol historicky verný. Výborná výprava a obdivuhodné herecké výkony boli pre mňa dôležitejšie. ()
Tato nepříjemná epizoda ze života anglického krále Jiřího III. byla podána spíš jako komedie a to mi moc nesedělo. Neříkám, že je to špatný film a že by herci nehráli dobře. To vůbec ne. Jen bych si já osobně představoval, aby to bylo pojato jinak, víc seriozněji. Takhle bych radši sáhl po nějaké té biografické literatuře. Ale věřím, že mnoha divákům právě tohle pojetí sedne. ()
Sir Humphrey povýšil na krále. A to hned na jednoho z nejdéle vládnoucích, i když pravda, posledních 10 let z těch celkových 60 už defacto vládl jeho syn (ve filmu Rupert Everett). A nevěřte některým zdejším komentářům. Co jsem měl možnost si přečíst, tak Bennett byl vcelku věrný skutečným událostem a král Jiří III. přišel definitivně o zrak až v roce 1811, kdy lékaři kvůli jeho mentální chorobě odmítli provést operaci očí (nebyl schopen nutné 3 měsíční pooperační péče). V roce 1788 byl léčen tak, jak je ve filmu vyobrazeno. ()
Smysl pro ironii mají i šílení králové aneb Do you like music, Warren? If it´s played, sir, I listen to it. 1) Film s typickým anglickým suchým humorem glosuje zákulisí britské politiky konce 18. století. Nenazval bych ho komediíí, a pokud ano, tedy komedií smutnou, trochu hořkou. Král i jeho následník nejsou postavy černobílé, ani si nenárokují naše sympatie či antipatie. Prostě tu jsou a je na divákovi, aby se s tím nějak vypořádal. Very British, I´d say. 2) Film stojí a padá se skvělým hereckým výkonem Nigela Hawthorna (sir Humprey v Jistě, pane ministře), kterému neméně zdatně sekundují další hvězdy anglického hereckého Olympu. 3) A na konec výstižný popis pracovní náplně anglických králů posledních staletí z úst královny Charlotty: Come on, smile and wave. That's what you get paid for. Smile and wave. ()
Reklama