John Q.

Denzel Washington v jeho klasické roli milujícího tatíka, který pro dobro své rodiny udělá cokoli. Nesmírně sentimentální film natočený ve stylu, jaký dokážou jen Američani. Nechybí tomu ale ani napětí, ani dobré herecké výkony. Líbí se mi takový ten filmařský styl ještě z doznívajících 90. let, v jakém se současné filmy už nenatáčí. (21.05.2016)

Ne zcela šťastné nastavení amerického systému zdravotnictví a jeho financování je obecně známou věcí, nejsem si však jist, zda na tom dokáže takováto účelově sentimentální populistická agitace něco změnit. Není mi ani blízká myšlenka řešit životní krize, ať už jsou sebezávažnější, se zbraní v ruce. To bychom se vrátili do středověku. Scénář je šitý horkou jehlou s přídavkem laciného patosu a koňské dávky klišé. Naštěstí Nick Cassavetes se snaží s minima vymáčknout maximum a značně mu vypomáhá dobrý casting s tahouny Denzelem Washingtonem a Robertem Duvallem v čele. (17.11.2015)

Herecký koncert Denzela Washingtona v průměrném snímku. Je blbost v podstatě hovadina aby lidi byly docela v klidu při ohrožování pistolí. Člověk by při první příležitosti vzal zbraň a snažil se zabít útočníka (ne jak ta baba) a rohodně by nikdo neřekl, že pan Archibald je hodný člověk při propuštění i kdyby k tomu měl únosce jakejkoliv důvod - prostě pytlovina. Hezké bylo jak Denzel zacházel s pistolí, takový mávání - v reálu by si hned ustřelil hlavu (ještě že tam neměl náboje). (23.11.2005)

Téměř učebnicovou přehlídku všech filmových klišé, které lze ve filmu najít, nezachraňuje ani dokonalý výstup Denzela Washingtona (který by měl mimochodem trochu pečlivěji vybírat role). Prázdná hříčka, u které sledujete mnohem častěji hodinky než plátno Krásná ukázka toho, jak mizerný scénář nezakryjí ani sebelepší herecké výkony a že s naprosto banálním půldruhé hodiny protahovaným motivem zkrátka nenatočíte zábavný celovečerní film. Pokud existuje něco jako čistý průměrtak tenhle snímek mu nesahá ani po nehet na palci. (24.07.2002)

Kam Obamacare nemůže, nastrčí Denzela… Afroameričtí manželé pod „fúriozním“ tlakem svých drahých poloviček, politická korektnost pečlivě odměřovaná na kupeckých váhách, ubulenost na úrovni písní Jamese Blunta, čitelné jak gepard pomáhající staré antilopě domů s nákupem, jenže dvojce double double you (Washington, Woods) občas dokáže svou přítomností i nemožné. Co na tom, že laik se diví a žasnoucí kardiochirurg skládá z diplomu papírovou lodičku.. (01.12.2014)