Sněžné bratrstvo

Intenzivní a dechberoucí příběh boje o přežití dle skutečných událostí je natolik nosný, že ho s technicky a režijně obstojným zpracováním snad ani nešlo úplně zkazit a zpracovat hůř, než minimálně průměrný film... a tenhle byl pro mě naštěstí vysoce nadprůměrný (starší zpracování jsem neviděl). Na začátku mě sice zaskočilo, že ústřední katastrofa v Sněžném bratrstvu přijde již kolem 13.–14. minuty, aniž bychom dostali trochu představené postavy a s tím i větší příležitost si k nim vytvořit hlubší vztah a s vědomím dvou dalších hodin jsem se obával monotónního utrpení plného chladu, jímž oplývaly zasněžené andské hory. Ale nakonec jsem si to pouto k přeživším trosečníkům začal díky více silným okamžikům úspěšně vytvářet, ve druhé polovině si mě čistá atmosféra prostředí a tísně hodně podmanila, až se mi (vzhledem k pocitu souznění s přežíváním v tak dlouhé pusté zimě) přestávalo tempo vybraných scén zdát dlouhé. Jednou ze sytě naplňujících chvilek bylo pro mě završení putování ve svahu skal, u osvěžujícího potůčku. Za zdařilý nápad považuji krátké asociativní flashbacky, které během dlouhého času mezi ztroskotáním, přibýváním obětí a okamžikem záchrany dělají z vnitřního prožitku až lehce psychedelickou záležitost. V závěrečné dojemné části jsem ocenil, že aspoň v krátkých záblescích mimo obvyklých happyendových záběrů ukáže i relativně méně radostné nadcházející situace (u lékaře, s médiemi), byť klidně bych si nechal toho vyprávět o ústředních postavách ještě víc, ještě dál. [80%] (26.01.2024)

Po pravdě si původní film z roku 1993 sice vybavuju a před projekcí Bratrstva mi přímo naskočily i některé scény, ale netroufl bych si říct, která z adaptací je lepší.  Tady jsem si "užil"  nervydrásající a ve finále dojemný a obdiv vyvolávající příběh o lidské vůli po životě. Bayona pak sympaticky nikoho z přeživších nestaví nad druhé a celé svědectví tak má mnohem autentičtější obrysy. Nezabředává se ani do laciného dobrodružství ani do artové těžkopádnosti, na diváka pak  tedy díkybohu nečekají dvě a půl hodiny emmerichovské bombastičnosti nebo tarkovského prudy, ale strávíte čas s (ne)příjemným lidským příběhem, kde by si každý z nás dokázal představit i sám sebe. (07.01.2024)

Bayona povedal, že filmom chcel ísť hlbšie do postáv, možno byť detailnejší a hlavne historicky absolútne akurátny. To sa mu možno aj podarilo, ale aj tak tento film už oproti Prežiť! nemal čo navyše ponúknuť. Už tu nie je ten dojem prekvapenia či divných pocitov z pádu lietadla, zasypania lavínou, či konzumácie bratrancovho stehna a ešte neuvareného. Určite zaujímavý film, technicky výborne zvládnutý, krásne hory a v nich takmer istá smrť, situácie priniesli aj napätie, no stále to je také, ako keby niekto išiel dnes natočiť prerábku Šiesteho zmyslu a myslel si, že tým niekoho prekvapí. No o kvalitný film určite ide a beriem aj to, že režisér si naozaj overoval s preživšími aj pozostalými, ako vyzerali presné detaily jednotlivých situácií a aj oni sami potvrdili, že je pre nich film natočený dokonale. Takže určitý prínos oproti Prežiť! (1993) tu asi bude. (07.01.2024)

A.J. Bayona sa vrátil k žánru, ktorý veľmi dobre vie spracovať. Tento skutočný príbeh uruguajského rugbyového tímu a priateľov, ktorých lietadlo sa zrútilo do ľadovca nad Andami je veľmi drásajúci. Už je to veľa rokov, čo som videl film ,,Prežiť": trýznivý, ale zaujímavý film. Musím priznať, že som bol ohromený tým, aký dobrý bol tento film. Rozrušujúci, na zamyslenie, miestami ťažké sledovať, no nedokázal som sa od neho odvrátiť. Je veľmi citlivo spracovaný a príbeh je vyrozprávaný veľmi ľudsky, príliš sa nesústreďuje na pochmúrnejšiu stránku príbehu, takže nie sme nútení pozerať na tie najnevkusnejšie časti, spracovanie ľudských tiel. Bayona sa viac sústreďuje na ľudský duch a boj o prežitie. Musím pochváliť aj skvelo vyzerajúcu kameru a zvuk. Len kasting mohol byť lepší, skoro všetci herci sa na seba podobajú, čo mi spôsobovalo zmätenosť. 7,5/10 (13.01.2024)

Nová verze legendárního filmu Přežít, vycházejícího ze skutečného příběhu přeživších letecké katastrofy, které zachránil kanibalismus. Emocionálně i po vizuální stránce, naprosto sebejisté dílo, které zdárně obhajuje svou existenci a vše známé, dělá lépe. Vynikající neznámí herci, skvělá vizuální stránka i minimalistická hudba, zaručují výbornou zábavu, která by fungovala i v kině a na Netflixu je překvapivým zjevením. Výsledné podobě neškodí ani délka a celkově unavená poslední třetina, která se dá považovat za součást zážitku. (14.01.2024)