The Black Battalion
Režie:
Vladimír ČechKamera:
Rudolf MiličHrají:
Jaroslav Mareš, František Peterka, Günther Simon, Hannjo Hasse, Kurt Oligmüller, Tadeusz Schmidt, Jerzy Duszyński, Karel Jelínek, Ladislav Chudík (více)Obsahy(1)
Pod vlajkou cizinecké legie nalezl jen bolest, špínu a stíny minulosti... Václav Malý (J. Mareš) je mladík z Plzně, který narukoval do jednotek francouzské cizinecké legie a byl nasazen do bojů v neprostupných vietnamských džunglích proti místním partyzánům. V nové rotě se ihned seznámí s krajanem a kaprálem roty Petrem (F. Peterka), jenž si nováčka vezme pod svá křídla a který se chystá spolu s dalšími legionáři v dohledné době uniknout. Když nastane Václavova první výprava do džungle, stane se svědkem válečných hrůz ze strany legionářů a začne zcela přehodnocovat své postoje… Dobově poplatný snímek režiséra Vladimíra Čecha z roku 1958 podle scénáře Miloslava Fábery a Kamila Pixy byl ve své době jedním z mála dostupných dobrodružných a akčních snímků v tuzemských kinech, díky čemuž jeho návštěvnost činila přes dva miliony diváků. Je také ojedinělým českým filmem tematizujícím válku v Indočíně (1946–1954) mezi vietnamskými partyzány a francouzskými vojsky. Poté přímo reagoval na početné skupiny amnestovaných československých navrátilců z řad francouzských legií v padesátých letech – mezi nimi byl i Ervín Páleš, jenž se stal předobrazem hlavního hrdiny a který u filmu působil jako odborný poradce. Natáčení ovšem neprobíhalo v reálných asijských lokacích, jak by se na první pohled mohlo zdát, nýbrž na Žitném ostrově na jihozápadě Slovenska, kde se kupříkladu natáčel také český film Piknik z roku 1967 o amerických vojácích za války v Pacifiku. Při realizaci byl zohledněn také fakt různorodého složení vojáků v legiích – ať už ze samotných Francouzů, Poláků, Němců či Britů, a to se následně projevilo na nebývalém mezinárodním hereckém obsazení. (Česká televize)
(více)Recenze (55)
Film zobrazuje prakticky neznámu kapitolu Československých povojnových dejín. V prvej indočínskej vojne v rokoch 1946 - 1954 bojovalo v Indočíne 2000 Čechoslovákov na strane francúzskej cudzineckej légie a zhruba 500 ich v ďalekej zemi padlo. Práve osudy týchto mužov sú (samozrejme že pod rúškou dobovej propagandy) zobrazené. Vo filme sa vyskytuje dejová línia s bývalými člemi Waffen SS čo však nie je žiadny výmysel, pretože v radoch légie ich skutočne veľa bojovalo. Lokácia žitného ostrova poslúžila filmárom ako dosť vierohodná náhrada za vietnamskú džunglu, hovorí sa tu nemecky, francúzsky aj anglicky a dokonca legionári strieľajú originálnými zbraňami ako britský Sten, francúzsky samopal Mas - 38 a dokonca americká puška M1 carbine. So samopalom v ruke tu pobehuje aj budúci "krakonoš" František Peterka. Problém je však s akčnými scénami. Tie sa ťažko nepodarili. Vojaci tu padajú na zem ako keby dostali infarkt a v konečnom dôsledku to pôsobí dosť smiešne. Aj napriek očividnej snahe očierniť tu "imperialistov" scénami kde hliadka masakruje dedinku vedzte, že takéto veci Francúzi skutočne robili. Bolo by však čiernobiele ukazovať Vietnamcov ako nejakých bojovníkov za slobodu, pretože to boli rovnaké svine, ktoré sa mstili na civilistoch a masakrovali ich. Dosť veľkým nezmyslom je tu však koniec filmu kde prebehlíci na vietnamskú stranu odchádzajú v pokoji z letiska preč. V skutočnosti na nich čakali antony a odviezli ich smerom Bartolomějská ulice. Nebudem tu ale rozpitvávať takéto detaily pretože ide tu hlavne o film. Ten je na pár prehmatov dosť podarený a tie tri hviezdičky si zaslúži. ()
Musím priznať, že film ma prekvapil. Na dobu v ktorej bol natočený, nieje tam cítiť soc. propagandu. Je to tvrdý príbeh z francúzskej légie. Boje v pralese sú natočené vierohodne, a to prostredie je natočené celkom dobre. Herecké výkony F.Peterku a H. Hasse sú výborné. Dobrodružný film, ktorý je dosť veľkým prekvapením. Dávam 65%. ()
Na dobu a poměry v jakých Černých prpor vznikl se docela povedl. Po technické stránce je to vlastně i malý zázrak, který je sice dnes tošku k smíchu, ale pokud si uvědomíme, že se to celé točilo u nás, lze toho spoust odpustit. Pochválit hlavně musím příběh. Scénaristé naštěsti nepsali čistě jen o válce v Indočíně a jejích poměrech s politickým podtextem. Sadili na souboj dvou mužů Čecha a Němce (bývalý SSák) a kolem nich teprve budovali děj a postavy. Přes to všechno se jistý rudý nádech a černobílost postav ve film nachází, ale další Akce B se nekoná. Černý prapor je kvalitním žánrovým snímkem, jedním nejpodařenějším co u nás vznikl. Byť silně zestárl, dá se na něj bezproblému dívat a nemýt takový ten zvláštní pocit, jaký já mám u většiny našich snímků z 50tých let. ()
František Peterka měl v tomhle snímku 36let,,pánové smekám klobouk,všimli ste si jeho figury???Záda široké jako závodní plavec a ty ramena??Jedna radost:-))) ()
Veľmi zaujímavý snímok, absencia titulkov pre ľudí neovládajúcich francúzsky a nemecký jazyk znižuje zážitok z dobrého českého filmu. ()
Na dobu v které to bylo natočeni, velmi dobře zpracováno. ()
Zajímavý film, který i dnes působí dost neobvykle. Ať už se jedná o multikulty přístup, kdy postavy mluví různými jazyky a nejsou otitulkované, až po chvílemi dost nepřesvědčivou "džungli". Nicméně tento film je důkazem, že kdyby k tomu dostal prostor a možnosti, mohla se z Františka Peterky stát domácí hvězda béčkových akčních filmů. Nicméně se jedná o dost křečovité dílo, které samozřejmě také trpí notnou dávkou propagandy. ()
Na svoji dobu velice lehce tendenční film o cizinecké legii .Celkem přesvědčivě zvládnutá atmosféra tropů a,možná, i vztahů mezi nedávnými nepřáteli z II.světové války.Unikátní"Ludvík Svoboda"coby velitel žoldáků!!! ()
13:20 – žvanění o politice. Marešova dobrá francouzština. Cizinecká legie je zde popsána jako naprostá idylka. Pěkný náborový film, který se za tvrdé valuty prodal do mnoha západních zemí. Po premiéře filmu se náborová kancelář cizinecké legie na Václavském náměstí dostala do zcela nezvladatelného náporu nadšených zájemců. ()
"Žádná děvka se nemine svým povoláním!" ()
Hodně zkreslený pohled na cizineckou legii bojující v Indočíně. Je to však natočeno celkem poutavě a tak se dá na to dívat, ale ta ideologická stránka filmu mi brání dát více než 3*. ()
Včera zemřel František Peterka a tak jsem si řekl, že si na jeho počest pustím film, ve kterém poprvně zazářil. Když se totiž objeví na scéně v propoceném tričku s tou horou slavů, spadne vám čelist i dnes a napadne vás, že proti Františkovi je nějaký Silvestr Stallone podvyživenej chcípáček. Ve filmu o filmu se dokonce říká, že v kině lidi vstávali ze sedadel a nadšeně tleskali. Jinak je samozřejmě film poplatný době a ta podprahová manipulace je otravná. Ke cti mu slouží, že se zaobírá částí našich dějin, která není moc známá a citovaná. V jádru je ten příběh reálný, ale právě propaganda ho dost shazuje. No a poslední mínus jsou bojové scény, které působí neskutečně směšně. Takže ty tři hvězdičky jsou ode mne za téma, Peterku a to, že si tvůrci nic neulehčovali a postavy mluví autentickými jazyky. ()
Dobrý film. Jako kluk jsem ho miloval, pak ho dobře dvacet let nedávali a poobnovené TV premiéře jsem zjistil, že tak 60% původně vnímaného kouzla vyprchalo. Ostatně Batličku jsem taky jako teenager hltal, až jsem nestačil polykat, a dnes mně to přijde takové úsměvné. Ovšem nechci snižovat kvalitu černého praporu, na dobu vzniku je to opravdu překvapivý kousek. Jen to chtělo mnohem víc práce (a svobody) ve vztahu ke scénáři. A o trochu méně patosu by se taky hodilo. Nicméně 65%. ()
Uvedeno dnes na ČT art - podotýkám, že s titulky u cizí konverzace - a jednalo se o docela silný zážitek. Rozhodně netradiční a dost originální snímek. ()
Na svou dobu nezvykle akční dobrodružný film, který se věnuje málo známé kapitole zapojení Čechů do francouzské cizinecké legie za bojů v Indočíně. Přestože se na scénáři podílel bývalý vysoký důstojník STB, kontroverzní Kamil Pixa, film je rozhodně méně ideologicky předpojatý než mnohé dnešní filmy, ať už české nebo světové kinematografie. Soustředí se na vykreslení situace v cizinecké legii za špinavé francouzské války, která byla stejně odsouzeníhodná jako pozdější ostudné americké řádění ve Vietnamu. A že cizinecká legie nebyla žádná Armáda spásy, ale sbor všehoschopných nájemních žoldáků, z nichž velká část prchala tímto způsobem před zákonem ve svých zemích, si snad nemůže myslet jen opravdový naivka. Že ani po návratu do Československa se asi s těmito lidmi nikdo nemazlil, zapadá do kontextu 50. let, ovšem to již film samozřejmě nezobrazuje. V idylickém zobrazení jejich příletu domů tak lze samozřejmě tehdejší propagandu oprávněně vnímat. ()
Drobný historický korektiv, jak vypadal návrat legionářů doopravdy. "Již druhý den jsem dostal na celu mladého Slováka, ze kterého se vyklubal poddůstojník francouzské cizinecké legie. Vesnický chlapec ze západního Slovenska po únoru 48 přejde s kamarádem do Rakous, dostane se do tábora emigrantů v Bavorsku, přijdou tam za našimi hochy francouzské legie: Říkáte, že chcete bojovat proti komunismu, pojďte k nám, my už bojujem! Sedlo jim na vějičku těch našich dětinů spousta, nudili se v táboře nekonečným čekáním, toužili po činnosti a dobrodružství. Podpis přihlášky, cesta do Marseille, z pevnosti Saint-Jean do kádru legie v Sidi-bel-Abbes, výcvik, žold, vína plné soudky, pak náhle do Indočíny a válka s Vietcongem v pralese, obklíčení legie, útěk ze zajetí a nekonečné bloudění pustinou, nakonec přeci jen dopadení a peklo zajateckého tábora kdesi na čínské hranici. Poměry nepředstavitelné, zoufalství, hlad o hrstce rýže, přilepšovali si masem ulovených žab a hadů, paludismus, tropický revmatismus, avšak na školení nebylo zapomenuto, a všichni ti nešťastní čeští i slovenští chlapci skládali teď do "ideologické převýchovy" všechny svoje naděje na další život, vyvolali v sobě přízrak návratu domů a odpuštění, byli by teď řádu, z něhož uprchli, sloužili do roztrhání. Byli pak evakuováni do Číny a tam znovu školeni. A posléze nastoupili nekonečnou pouť Sibiří a Svazem do Prahy, hrstka desetkrát zneužitých bláznů, a po celou cestu se hádali, bude-li jim prominuto. Na Hlavním nádraží v Praze je už čekaly zavřené kamiony Státní bezpečnosti. "Tak vás vítáme, legionářské svině!" Šli nejprve do karanténní nemocnice na Pankrác, potom do vyšetřovací vazby v Bartolomějské, už tu mrzli v několika celách nevím kolikátý týden, pořád v nejistotě o svém osudu, jen chvílemi jim plně docházelo úzkostné podezření, že je čeká dlouholetý žalář, trestanecká dřina v dolech, život docela zkažený. Protokoly jejich zkušeností představovaly nejnapínavější román, byly pak tuším částečně zpřístupněny režimním filmařům a v znikl film, nikoliv špatný, "Černý prapor". " prof. Václav Černý, Paměti III (1945-1972) ()
Na tenhle film jsem se těšil, ale po shlédnutí jsem z něj mírně rozpačitý! Už proto, že je polovina děje francouzsky bez titulků! Z výborného tématu se, bohužel, vytěžilo příliš málo! Mile překvapil František Peterka, už jen svou figurou. A nesmím zapomenout na mého oblíbence Hannja Hasseho. Je škoda, že se s ním nenatočilo více filmů. Navíc mám takový dojem, že polní uniformy i s klobouky si o pár let později vypujčili Zdeněk Srstka a Josef Dvořák, když ve filmu Poplach v oblacích převáželi slona Bimba! :-) ()
No, celkem slušnej oddíl... :) Ne vážně, věřím že v 50. letech tohle musela být pecka.. Škoda pro nás, že se Franta Peterka nenarodil o 50 let později, páč to bysme teď zaručeně měli našeho českýho akčního hrdinu, našeho Švácu.. Na filmu se mi líbilo a příjemně mě překvapilo (i když to bylo dáno mezinárodním obsazením) jak postavy mluvily různými jazyky - zazní tady kromě češtiny také polština, němčina, angličtina a samozřejmě francouzština, jsme u cizinecké legie, že.... (dneska by je však pitomci nejspíš předabovali).. Akční scény jsou taky obstojné, kulisy působí věrohodně.. Zápletka, no, holt přece jen 50. léta v komunistickém Československu, nemůžeme čekat zázraky... Co se mi nelíbilo byla připosraná postava hlavního hrdiny (Jaroslav Mareš). I když to může být zčásti tím, že J.Mareš mi prostě obecně není sympatickej jak obličejem, tak svým křečovitým stylem (ne)hraní.. Shrnuto, na slušné 3 hvězdy to Černý prapor u mě v pohodě dosáhl.. PS: Nevěděl jsem dopředu o cizích jazycích, tudíž jsem film sledoval bez titulků = půlce dialogů jsem nerozuměl. Ale ani mi to nevadilo, člověk si domyslí. Díky své lenosti jsem se nepodíval zda nějaké titulky k dispozici jsou, je tedy na divákovi zda zapátrá... ()
Tak hned na začátek strhávám hodně z hodnocení za dialogy v cizí řeči bez titulků. A kdyby jen v jedné cizí řeči. Pro mne tedy film k ničemu. Klidně mohl být němý. Ale doposlouchal jsem to až do konce. ()
Prvním problémem u filmu, který vidím je ten, že zpočátku jsem absolutně netušil o čem to film pojednává. Následně jsem si myslel, že jde o americkou válku ve Vietnamu, ale když jsem se podíval na rok výroby, tak mi došlo, že je to blbost. Tudíž bez použití obsahu bych netušil ani ho.no. Že probíhala nějaká válka v Indočíně jsem též nevěděl, ale zase díky tomuto filmu se něco nového dozvím. První plus na konto tvůrců. Následně se dají ocenit i exteriéry, které s přimhouření očí opravdu působí lehkým vietnamským dojmem. Navíc se ve snímku objevila celá řada zahraničních herců a film najednou dostává punc mezinárodního. Pravda je, že takovýchto filmů v padesátých letech moc nenajdeme a i celé historii Československého a Českého filmu jde stále o záležitost výjimečnou. Na druhé straně se vojáci sem tam nechávali snadno postřílet a občas působili jako amatéři. Ocenit se jistě musí i výprava, kdy si filmaři dali záležet na početné výzbroji, auťácích apod. I přes to všechno na mě film působil lehce rozporuplně. Komunistům se jistě hodilo, že diváci mohli vidět, kterak západ útočí na nevinné - např. zabité děti, a možná i proto vojáky rád dovezl do vlasti, aby o tom mohli vyprávět dalším. Filmu se ale nedá upřít jeho tematická výjimečnost s ohledem na dobu natočení a to na dlouhá leta. ()