Expres z Norimberka

V galerii schematických výtvorů budovatelské doby jásavých pochodových písní, hromadných justičních zločinů všech dosažitelných a představitelných forem a hluboké systémové devastace národního hospodářství, kultury i češství jako takového vznikala díla, která domněle ukazovala, na čí že straně je vlastně pravda. Tzv. zakladatelská - lze mluvit právem i o zločinných - léta komunistického režimu ještě prohloubila úpadek a ztráty, které za sebou zanechala Druhá republika a protektorát. Ve velkovýrobě tohoto plakátového braku fráze a lži vznikaly alespoň občas koukatelné filmy. Jedním z nich je i tato sága podvodu o rozsáhlých - většinou domnělých - infiltracích západoevropských a amerických zpravodajských služeb. Film byl svérázným dárkem k blízké tzv. měnové reformě, která okradla široké vrstvy obyvatelstva, chudinské i střední vrstvy, bez rozdílu. Také expresně. (15.04.2008)

Člověka zamrazí, když si při sledování podobných filmů vybaví tehdejší temnou dobu nekompromisního budování socialistického ráje. Vyžadovala se slepá poslušnost bez pochybností a přemýšlení. Vše mělo ve své hysterii pouze černou, nebo bílou barvu. Něco se oslavovalo, něco jiného ničilo do zapomnění rozkladu beznaděje. Je to film, který nahání hrůzu z manipulace moci a ideologického příkazu, který se obřadně uctíval. Děsivé je, když vidíme celou a dlouhou řadu velmi dobrých herců, kteří se této zlomyslné šarády zúčastnili. Smutným hrdinou příběhu je všehoschopný a slabošský agent imperialistické hydry Řehoř (Svatopluk Beneš) ve svém marném pokusu o záškodnickou sabotáž. Hlavní ženskou postavou je uvědomělá socialistická učitelka Věra Mikulová (sympatická Ludmila Vendlová) se svým hořkosladkým osudem v nebezpečné akci. Nejkladnější postavou je sympatický a mužný příslušník StB František Klíma (Josef Bek), který má celou záležitost pod kontrolou. Z dalších rolí: obratný a neodbytný agent Radimský (zajímavý Bohuš Záhorský), lidový cestující a bezprostřední zlepšovatel František Čapek (příjemný Jaroslav Marvan), odtažitá a nespokojená cestující Marie Vaňková (příjemná Zdeňka Baldová), dobrácký a zostuzovaný kouzelník Mrkvička alias Bondini (sympatický František Filipovský), podlý a zastrašující agent Nowak (Miroslav Homola), napravený a snaživý hříšník a taxikář Dvořák (Ladislav Boháč), budovatelský strojvůdce (Jaroslav Vojta), nedočkavý topič (Rudolf Deyl ml.), vedoucí rozsáhlé a perfektně provedené akce proti nepřátelům státu a přesvědčený příslušník StB Jiří Mareš (Ladislav Chudík), či zachraňující vlakový číšník Veselý (Zdeněk Dítě). Lze to označit jako oslavu budování socialistického státu a osočování imperialistických mocností ze záškodnické podvratné činnosti proti prostému lidu a světovému míru. Smutno je mi z této nekompromisní demonstrace moci a předkládání jediné platné pravdy! Je to nebezpečné. (19.10.2016)

Musím přiznat, že jako špionážní film se mi to líbilo. Samozřejmě, ten počet špionů na jednu krabičku z Německa je naivně směšný, ale dodržuje to zákony žánru, objeví se i nevinná dívka v nesnázích, až na dr. Sovu, tedy Chudíkovu postavu, nevíme, kdo je kdo, a Beneš jako záporák se snaží, seč může. Do toho skvělé záběry krajiny, vlaku (miluju vlaky) včetně kabiny strojvedoucích, a pak naprosto dokonalé noční záběry Prahy, včetně dnes již neexistujícího holešovického nábřeží v závěru. Za mne slušná a navíc docela krátká podívaná. Jediné, co tady tahá za uši a doslova z toho člověka zamrazí, je ta pitomá replika o Číhošti, fuj tajbl. (24.04.2019)

Špionážní film je k propagandistickým účelům téma vhodné - zlý agent v něm působí věrohodně, kdo jiný by tam měl být. Špionážní film je k propagandistickým účelům téma nevhodné - každý hned vidí, že jde o propagandu. Takových filmů vznikalo, vzniká a bude vznikat na všech možných stranách všech možných barikád mraky. Tento vyniká poměrně pestře sestaveným osazenstvem kupé, jež mezi sebou poměrně dynamicky i sympaticky, byť lehce "figurkářsky" interaguje, žel jen s malým dopadem na špionážní dění. Celkem sympatickou žánrovku s velmi rozumnou délkou navíc hyzdí několik dějových logických děr a "pahýlů", tedy postav a scéneček, jež nijak nepřispívají k zápletce (dobová kritika zmiňuje např. strojvůdce s topičem). ++++++ Ideologicky film tvůrci spíše umravnili - objevují se v něm sice zlí agenti, ale sakra, vždyť žánr prostě s hodnými agenty zahraniční mocnosti nepočítá. Je v něm dehonestující poznámka o tzv. čihošťském zázraku, ale jen se mihne. Hovoří se o socialistických výdobytcích, ale co už.... Veškerá skutečná propaganda se scvrkává na pověst o hodných kontráších a esenbácích, kteří zodpovědně bdí nad naší bezpečností. Dnes je film ideologicky pro diváka, který se nevyhnul povinné školní docházce zcela bezzubý. Možná byl i tenkrát. Silné **. (28.10.2014)

Tak trošičku nás tady lechtala stará dobrá propagandička, ale já už jsem velkej kluk, takže si řeknu ošklivá propaganda, fuj, lehni a mám klid. Že příběh není moc realný mě příliš nevadí, takových je od všech možných režimů tuny. Daleko více mě mrzelo, že se vyprávění nezaseklo na delší dobu v tom kupé a nepokusilo se tam vyvolat určitou atmosféru podezřívavosti, náznaky tam byly v podobě těch pohledů mladé slečny, ale rychle se to stoplo, škoda. Další kde si příběh mohl nechat víc záležet měla být honička za pachatelem, který utekl z vlaku, nechápu proč se tomu nevěnovala tařka žádná pozornost a trošku přitaženej konec taky nebude patřit mezi delikatesy československýho filmu. Z herců měla největší radost moje bábinka, protože její miláček Pepíče Bek je tady fakt frája až na půdu. Já osobně si nejvíc užíval Jardu Marvana a jeho trable s okýnkem. To známe, to známe, jednou jsem na tom stahovači visel jak opice a okýnko se nehlo ani o píď , pak přišla průvodčí a prej "s dovolením" a jednou rukou ho stáhla. Vedle stály dvě mladý holky a já, ještě vlak ani pořádně nevyjel a už jsem byl ztrapněnej. Jo a za tu narážku na Číhošť hvězda dolů. (27.01.2011)