Francouzský polibek

Když to střízlivě zhodnotím tak mi vychází celkem standartní romantická komedie. Něco se povedlo a něco zas ne. Začátek v letadle plus Paříž, to všechno bylo celkem zajímavé, prostě to ušlo. Jakmile se to ale přelilo do do druhý půlky, film mě začal nudit. Dlouhé scény ve vlaku, hotelu...prostě příliš natahovaná druhá půlka. Navíc, jak už tady bylo zmíněno, tak kromě J. Rena a hlavní dvojky nestálo ostatní obsazení za nic. Hudba, která byla silnou stránkou jiných filmů s Meg Ryan (např Láska přes internet), tady je prostě nevýrazná, žádnou písničku nebo melodii si divák nezapamatuje. Asi prostě nemám rád ty francouzské písničky. Škoda, že Jean Reno a vedlejší "kriminální" zápletky nedostaly víc prostoru. Takhle prostě zůstává jenom průměr. Neurazí ani nenadchne. (30.12.2008)

Velice příjemná romantická komedie z dob, kdy se je ještě dařilo častěji dělat tak, že nesklouzly do trapného kýče, prvoplánových šíleností a vynucené umělé "zábavnosti", kterým nevěříte. Královna oddechových a vůbec ne blbých romantických filmů Meg Ryan tu za parťáka dostává Kevina Klinea a jejich spojení se ukazuje jako výborná volba a podle mého názoru hlavní důvod toho, že je snímek tak dobrý. Skvěle jim to spolu ladí, mají mezi sebou úžasnou chemii, a to jak v té počáteční ztřeštěnější rovině, tak později, kdy se jejich vztah začíná postupně proměňovat. Nejvíce mě baví část, kdy Luc Kate "trénuje" i se aktivně "v roli" zapojuje do rozhodující bitvy o srdce jejího nezvedeného snoubence a krásně se nám tam ty city jednotlivých postav začínají v různých jemných (či zřetelnějších) náznacích prolínat a projevovat. Tuhle část bych si klidně dala o něco delší, protože byla opravdu radost to sledovat. A ten závěr, kdy Luc Kate již naplno zve do svého života a hlavní roli stejně jako na začátku při cestě Boba do Paříže hraje ve vyslovené výzvě/prosbě letadlo (odlétej/neodlétej), pro to nemám slov - to nejlepší zakončení výborného filmu, jaké mohlo být! 85 %. (17.02.2023)

Nejvíce se mi líbila scéna, kdy Luc říká - počkejte tady, skočím pro svoje auto. A pak jde po ulici a zkouší, které půjde čajznout a pak během bláznivé jízdy po Paříži - Allez! Allez! :) :) ...... Jeden z mých nejmilejších filmů a dle mého názoru jedna z nejpovedejších romantických komedií. Kevin Kline je určitě nejkouzelnější filmový Francouz, kterého nehraje francouzský herec. Je vážně skvěle uvěřitelný a pro mne s lehce zanedbaným zevnějškem oplývá velkým chlapským šarmem. Určitě víc než Charlie se slabošskou bradou :) :) (Ne legrace - i Timothy je fajn) Meg Ryan s dívčím lookem a tvrdohlavou zamilovanou náturou baví a čím více v příběhu poznává Luca, tím více je taková správně ráznější a nad věcí. Americkým tvůrcům se podařilo skvěle zachytit atmošku Francie, která se mi v devadesátkách zdála prostě kouzelná...ty šatičky, kostýmky, hranaté citroeny :) Na Azurovém pobřeží jsem jedno léto strávila měsíc a taky jsem jeho části procestovala vlakem a je to prostě ono...hned bych se tam zase jela podívat. :) Co scéna to perla, skvělý humor a řada sympatických herců...včetně hodného policajta Jeana Rena :) Nakonec musím pochválit, krásnou místy dojemnou hudbu a výběr písniček jako Via con Me od Paola Conteho, La Mer, kterou kouzelně nazpíval právě Kevin, C'est Trop Beau, Les Yeux Ouverts a další :) https://www.youtube.com/watch?v=qwc8te8vIU0 (07.11.2016)

Nuda. Začíná ta neoriginálně, ale vtipně. Jakýmsi příslibem. Ale pak to umírá na totální nerealističnost a principiální předvídatelnost. Tedy ne zcela přímě, spíš jako profil Tour de France, když sjíždí z hor až k pobřeží. Vytržení ústřední dvojice z kontextu děje, jež připomíná způsob, jakým se americké filmy točily v padesátých letech, a jaksi nepatřičný Jean Reno, jehož roli přes všechnu její logičnost jednoduše chybí symetrie, dojem jen podtrhují. Prostě to nefunguje (26.06.2015)

Meg Ryan je v tomto žánru doma a velice jí to sluší. Nedá se říct, že by film byl špatný - to ne - jediná věc, kterou vlastně lze filmu vytknout, je jeho průměrnost a nezajímavost. Prostě typicky nudné zaběhané klišé romantických komedií, které je navíc o patnáct minut delší než by mělo být. Někdo to má rád, někdo ne. Já patřím do té druhé skupiny. [září 2005] (24.08.2005)