Reklama

Reklama

Jak Golem na svět přišel

  • Německá říše Der Golem, wie er in die Welt kam (více)

Obsahy(1)

Praha, 16. století. Židovský rabín vyčetl z hvězd, že jeho národu hrozí nebezpečí. Rozhodl se proto vytvořit z hlíny obrovského člověka, kterého nazval Golemem a pomocí magie ho přivésti k životu, aby Židy před oním nebezpečenstvím ochraňoval. Z počátku je Golem svému pánovi oddaným služebníkem, který beze zbytku plní uložené úkoly. Jednou, když Golem zachrání život samotnému Císaři, který jako výraz díku zruší dekret o odsunu Židů z města, rozhodne se rabín Golema proměnit zpět v pouhou hlínu, neboť jeho úkol zde je již splněn. Navíc panuje jistá hrozba, že při nevhodném postavení planet se Golem může vzepřít svému pánovi. Než však rabín stihne Golema zničit, je tento opětovně probuzen k životu rabínovým asistentem pochybné povahy, který jej chce využít k odstranění svého soka v lásce. A právě v tu chvíli dojdou planety oné ďábelské konstelace a Golem začne rozsévat zkázu...

Film byl natočen jako prequel ke snímku Der Golem z roku 1915. (El Indio)

(více)

Recenze (44)

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Vůbec nejde o špatné dílo, doplácí ale na šíleně pomalý rozjezd - Golem na svět přijde někdy okolo 40. minuty filmu, což mu dost ubírá na působivosti, protože když je obtloustlý génius Wegener na place, je to (minimálně pro fandy) pošušňání. K slabinám patří herecké výkony postav, kromě výjimek byly žalostné; už vůbec nemluvím o Mirjam, která vypadá jak nejlacinější štětka a taky se tak chová, takže když ji pak Golem neurvale za copy vláčí po zemi, ani jsem se o ni nestrachoval nebo s ní nesoucítil. Ale kromě toho převažují samé klady - nádherná vizuální stránka kulis, úžasný Wegener, démoničtí rabíni a skvělý soundtrack v restaurované verzi. Vůbec zobrazení židů je tu zajímavé (a nejde o klobouky místo jarmulek, jak se někteří místní chytrolíni pozastavují, mohli byste vědět, že židi ve středověku u nás měli nařízeno chodit se zvláštními špičatými klobouky) - ghetto je přeplněné, stísněné, i Golem v něm řádí - zatímco mimo jeho hradby panuje až bukolická idyla, které podléhá i naše monstrum a polidšťuje se. Rabín Löw ovšem bez skrupulí vyvolává démony a čaruje - když hoří, čaruje; když se něco děje, čaruje. Člověk se až ptá, k čemu potřeboval Golema. Této němé perle odpovídají tři hvězdy, přesto dám čtyři - jednak za nádherně bezcitnou Florianovu smrt, jednak za setkání Golema s holčičkou. Ať mi totiž nikdo neříká, že Golem a Frankensteinovo monstrum nejsou příbuzní! ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Poslední Wegenerův výstup v roli staropražského monstra, tentokrát v upravené verzi původní židovské legendy. Film, který se stal základním kamenem většiny filmů o lidských výtvorech, jenž se vymkly kontrole a postavily se proti člověku, přímým předobrazem filmového Frankensteina a dalších netvorů, kteří jsou lidštější než lidé, a také filmem, jehož technické postupy, práce se světlem, kulisy i herecké pojetí inspirovaly řadu pozdějších tvůrců a herců. Pro fandy, které zajímá historie žánru absolutní povinnost, s několika i dnes velmi působivými scénami a podmanivě temnou atmosférou zajímavě zabarvenou přehnanými hereckými gesty typickými pro němý film i dobovým okouzlením ze stále ještě nového média. ()

Reklama

PKD 

všechny recenze uživatele

Vyčištěná verze dává díky růz. barevným scénám (já dávám přednost šeříkové, použité hl. na exteriéry) zcela nový rozměr. Hl. ta výrazná zelená. Der Golem se opravdu povedl (ale musíte si na něj počkati) a byl působivý, byť mi ze zač. trochu zvedalo koutky úst, ten jeho hrozivý, vytřeštěný pohled.;-) Ten náš je sice jako tank, ale i přes kultovní design, prostě není vůbec podle Židovské tradice. Tento ano. Stran pointy či závěru, kde holčička (ta už bude jistě mrtvá) vyřeší svou dětskou nevinnou zvědavostí, problém s panem der Golemem, tak za to bych dal i tu 4.hvězdici, ale díky šílené hudbě (občas připomínající Klezmer, což není výtka) kdy přesně v těch nejnevhodnějších scénách (holt to není Nosferatu) začnou pískati housle tak vysoko, že to byl slušný nápor na bubínek (o kovadlince a spol. nemluvě) prozatím...nemohu. A ne, neměl bych nic proti větší míry demolice a destrukce, páč jsem si jist, že i tak by se z toho nestal typický US akční film. I přes mé relativně nízké hodnocení doporučuji všem, co občas sbírají němé filmy. Tento je i přes mé výtky působivý II. a stojí za min. 1 shlédnutí, když už pro nic jiného, tak qulli doplnění vzdělání. ()

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Tento snímek nese pravděpodobně 1. příčku v mém osobním žebříčku nejnudnějších a nejzdlouhavějších filmů. Až na lepší začátek a celkem dobrý konec, mám neuvěřitelnou mlhu. Snad, že dialogy jsou pro mě skoro to nejdůležitější a pokud má 1 a půl hodinový film kolem 35 vět přímé řeči, nedokážu plně akceptovat a pochopit děj a stávám se stále méně a méně pozorným. Čili v souvislosti s tím, že jde o němý film, ve kterém se z velké části příběh odvíjí gesty a obrazově, mnoho věcí mi pak uniklo a nedokázal jsem tak ocenit, alespoň tedy podle zdejšího hodnocení, nepochybnou kvalitu počinu. ()

Kass 

všechny recenze uživatele

Třetí zpracování pražské legendy o Golemovi v podání Paula Wegenera a pohříchu jediné dochované. Film zaujme hlavně prvotřídní produkcí a okázalou, efektní středověkou výpravou. Snímek je k dispozici v krásně restaurované podobě a je opatřen přiléhavou hudbou, jež mystické pověsti přidává na jejím pochmourném rázu. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (7)

  • Představitel hlavní role Paul Wegener byl také spoluautorem scénáře a jedním z režisérů. (Oktavianus)
  • Paul Weger zpracoval téma golema celkem třikrát. V roce 1915, jako komedii v roce 1917 a roku 1920. Dochovala se pouze tato verze. (Oktavianus)
  • Představitelka rabínovy dcery Miriam Lyda Salmonová byla v době natáčení Wegenerovou manželkou. (Oktavianus)

Reklama

Reklama