Úplně vyřízený chlap

Ne vždy je na škodu, když věci s ohledem na politické poměry nesmíte pojmenovat naplno. 1) Ladislav Bublík, mj. brigádník v Kunčicích v létech 1951 - 1952, napsal autobiografický román Páteř v roce 1963 jako 39letý. 2) Symbolické obsazení Oldřicha Nového do role "starých dobrých časů" vyjadřuje víc, než možná cenzoři tehdy chtěli. Časová shoda tryzny za Stalina s Béďovým pohřbem je rovněž velmi výmluvná. Dělnický primitiv v podání 36letého Vladimíra Menšíka je další lahůdkou. 3) Děsuplná je postava s. Kafkové (výborná 40letá Eva Kubešová). Nejhroznější není ona sama, ale společenské poměry, které takovým zrůdám dávají možnost realizace. 4) Nicméně nedělejme si o politických názorech režiséra snímku Vladimíra Čecha žádné iluze. Jeho poznámka v literárním scénáři filmu je dostatečně výstižná: Úplně vyřízený chlap…musí být filmem positivním, neboť jak jinak než s obdivem je třeba hledět na velké dílo, které se rodilo právě v podmínkách složitých a tragických. (23.03.2014)

"Sotva mu dali frčku a už z něj mluví státotvornej doprdelista. Nicméně člověk má mít vlastní názor, ale nesmí to mít pošahaný v bedně."                                                                                                                                                                   Vždycky mě potěší, když má film atmosféru a vystihne dobu, o které pojednává. A ty postavičky takříkajíc na okraji lidské společnosti jsou vykresleny parádně. Z toho lidského hemžení vystupuje výrazně nejen sesazený Kratochvíl (Vízner) ale i Lexa Pírko (Menšík) a dělňas Žerávek (Vojta) či cikánisko Fero Beno (Ivan Rajniak). Pod vedením přesvědčené soudružky Kafkové (Eva Kubešová) je svolána rozhodující schůze, při které se má kádrovat Béďa Nevěřil. Nebo jde o vyřizování osobních účtů? Tak či onak je to po filmařské stránce dobře odvedená práce. Neznám novelu Ladislava Bublíka Páteř, ale nezdá se mi, že realizace byla povrchní. Precizností sice nedostihuje Obžalovaného od Kadára a Klose, ale jde o velice zdařilou dobovou výpověď s dobrým obsazením.                                                                                                                     "Tady jsem inventární číslo. Jedna lopata."                                                                                                                  Scénář: Vladimír Bor, spolupráce na scénáři Vladimír Čech (02.02.2015)

Na svou dobu (1965) velmi odvážná výpověď.Karel Kratochvíl (J.Vízner) je podrazem přesunut z kádrové práce k dělnické.Zahořkl na svět i na lidi. Na dobu svého vzniku, to jest v roce 1965 nesmírně pravdivej film. O špíně kterou komančové rozlili.O likvidaci nepohodlných lidí.O darmožroutských funkcích které pro sebe vytvořili. Zatímco Menzlovo Skřivánci na niti jsou k této době laskavé (Typický Hrabal ,který nikdy nesoudil ale jen pojmenoval) tak tento film jde daleko víc na dřeň. Hlavní roli hraje bratr známějšího Oldřich Víznera - Jaroslav--Ve své době před emigrací, hojně obsazovaný herec. Dávám 75 % (08.03.2009)

Přiznávám, že sledovat tuhle tvorbu mě dlouhodobě hodně baví – jak pro dobovou reflexi tehdejších politických událostí, vypořádání se s nimi, soundu do psychologie postav na pozadí pohnuté doby a tady již rok od roku stále otevřenější a kritičtější pohled na fungování tehdejší socialistické společnosti... tak pro přítomnost mnoha legendárních herců a silnou filmařskou stránku. Osobitě mě nadchla další nápaditá tvůrčí práce s flashbacky a montážemi pro rozehrání retrospektiv nebo zachycení vnitřních myšlenek postavy – Vladimír Čech v tomto směru hezky kráčí ve stopách filmů jako Taková láska (Weiss), Smyk (Brynych) nebo Černá dynastie (Skalský), ale vůbec nekopíruje a přichází opět se svým odlišným pojetím, když rozdělí širokoúhlý obraz na dvě vzájemně prolínané záběry a v jednom obrazu tak vidíme současnost (s poznamenaným hrdinou) i minulost (s poznamenající událostí), příp. jindy větší záběr a současně detail na hlavní postavu, pro vyznění a odlíšení vnitřních myšlenek mezi souvislými dialogy. Slabinou pro mě zůstalo obsazení hlavní role – Jaroslav Vízner se snaží, jeho postava je zajímavá, ale šel z něj na mě podobně nezáživný dojem jako u některých soudobých intelektuálních rolí Jana Kačera. Naštěstí ho vesměs dostatečně vyvažuje řada herců ve vedlejších rolích (mezi nimiž mě překvapili hned tři „prvorepublikoví hosté“ Vojta, Nový a Nedbal) a osobitně bych vyzvedl až překvapivě charakterní výkon Františka Peterky. Linie kolem jeho postavy „Bédi“ přináší vůbec silné vyvrcholení celého dramatu, už jen pro bolavou konfrontaci za stolem s výčitkou, že onehdy tam nezahynul a přežil... [80%] (08.06.2024)

Tento Uplne Vyrizeny Chlap a 105% alibi su podla mna najlepsie filmy rezisera Cecha. V roku 1953 sa kona pohreb jedneho brigadnika na Ostrave a o tom sa toci cely film. Rezisersky ma - okrem uz dvoch spominanych filmov - Cech ako reziser nikdy neoslovil, snad len tu. A to aj svojimi pomaly az apokalyptickymi kulisami -perfektn sa o tom rozpisal fragre, takze nebudem opakovat. Rajniaka mam na haku, videl som ale slusneho Mensika - snad aj kvoli nemu som film dal. Nechybaju veci ako -kazdy ma svoju pravdu, kadrovanie a obcas aj alkohol - jednak kto pije malo, alkohol je prospesny a jednak je to akysi "mazaci olej" tej doby. Prorezimny film, s ktorymi sudruhovia nemali problem, mne sa to videlo. Jo a Vizner poznal politiku KSC na vlastnej kozi -treba si lepsie zistit . 70 % (29.07.2018)