Goro, bílý pes (TV seriál)
-
Ôgon no inu
-
黄金の犬
-
Goro, biely pes
Rodinný / Dobrodružný / Drama
Japonsko, 1980, 8 h 6 min (Minutáž: 54 min)
Česko-Slovenská filmová databáze
berg.12
Tento seriál navazuje na o rok starší stejnojmenný film. Na rozdíl od něj ho však neznají ani Japonci ani IMDb a zdá se, že navždy zůstane legendou pouze pro jistou generaci československých diváků. Když jsem se nedávno dostal znovu k celému seriálu (TADY), trochu jsem váhal s jeho zhlédnutím, protože jsem ho naposledy viděl očima malého kluka. Dojímavý příběh, osudově smutné oči Japonců, cituplný voice-over komentující Gorovy osudy, nejemotivnější hudební melodie mého dětství a probrečený snad každý díl seriálu, vytvořily tehdy nesmazatelný filmový zážitek. A ten tady také hodnotím. No, po těch letech musím konstatovat, že ta naivita je opravdu veliká, původně děsivý souboj s medvědem je spíš k pousmání, celé je to hodně natahované a ta Molavcová, ježišmarjá.... Navzdory tomu je to stále jakž-takž koukatelná záležitost a třeba samotný Goro hraje moc fajn. Když jsem ale snad po 20 letech znovu viděl úvodní znělku, emocím a nostalgické slze jsem se neubránil.(3.2.2006)
Karp
Goro, bílý pes aneb jak potýrat malého diváka:-). Kolikrát já si říkal, tak kdy ho už konečně Reiko najde respektive kdy ten Goro přiběhne...Horší než čekání na Lassie:-) Ovšem ta píšťalka, to bylo něco... A taky jsme měli díky tomuto seriálu jedno úsloví: Zmatený, jak Goro před Tokyem:-) Každopádně vidět bych to znovu nechtěl...(21.2.2012)
blackrain
Příběh je o věrném přátelství psa a člověka. Je vůbec možné, že seriál je tak starý? Na něm jsem vyrostla. Vždycky mě dokázal strašně dojmout. Cítila jsem šílenou bezmoc, když Reiko zkoušela pískat na píšťalku, ale Goro se neobjevil. Nepochopí, kdo nemá doma věrného psa, který vás bezmezně miluje. Už jsem zase sentimentální. Tu píšťalku mám doma v šuplíků. Buď nefunguje nebo je můj pes hluchý.(27.1.2009)
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 3.9.1983, réžia českého znenia (ČST Praha) = MIROSLAV KRATOCHVÍL - Tiež patrím k pamätníkom, ktorí každú sobotu nemohli odtrhnúť zrak od "debny". A okrem žmýkania emócií ma samozrejme najviac fascinovala ultrazvuková píšťalka hlavnej predstaviteľky. V súčasnosti ma zasa fascinuje záhada okolo identifikácie predmetného diela. Podľa skalných fanúšikov totiž v Japonsku o seriáli nikto netuší a záznam na IMDb patrí k akémusi podivnému celovečernému filmu. Inak nechápem prečo sa neozve niekto z ľudí, ktorí seriál pripravovali do vysielania na ČST (snáď ešte nepomreli) a neobjasní túto záhadu. A na záver si dovolím vysloviť úprimné poďakovanie človeku/ ľuďom čo neváhali a "hodili" VHS záznam GORA na net. Po rokoch som si tak mohol overiť, že moje hodnotenie masívne neovplyvňuje iba nostalgia. (11.2.2009)(11.2.2009)
velkyvezir
Ten seriál jsem naposled viděl někdy v 80. letech a utkvěly mi dvě vzpomínky: 1. Neuvěřitelná nuda. 2. Hlavní postava měla píšťalku pískající na frekvenci, kterou slyší jen psi a která měla dosah cca 1-1,5 km. V jedné scéně byl Goro od své majitelky tak půl kiláku, ona pískala a on nic neslyšel... takže seriál mohl mít další díly.(20.9.2008)