G:MT Greenwich Mean Time

Filmy, kde dělaj do hudby se mi líbily vždycky, jenže jde většinou o životopisy. G:MT je zaujme dobrými herci, kteří hrají zajímavé postavy a jejichž středobodem je rozjet jungle-jazzovou kapelu. Rozhodně nečekejte nějakou komedii, chvílemi je to celkem deprese ale ne vynucená a film je to svižný a parádní. (21.08.2009)

Pro mne existují tři britské filmy, bez kterých by moje generace nebyla kompletní, něco by jí ve filmotéce chybělo. Trainspotting, Human Traffic a G.M.T. . Tyhle filmy totiž dokazují, že i když jsou Angláni dost ujetí, mají úplně stejné problémy a nitro-bitvy jako my. Každý se snaží nějak přežít. Jelikož by bylo dost nudné převádět na plátno příběhy obyčejných lidí, obvykle se to musí trochu připepřit dramatem, tragédiíí a milostnými zápletkami. Podíváme-li se zpátky za sebe, co jsme chtěli a co s námi život udělal, kam jsme se dostali, kam jsme nedosáhli, přibereme-li do příběhu své kamarády, dostaneme možná podobnou osu příběhu. Jen možná ne tak dramatickou, prostou extrémů, ale kdo ví, taky už jsem pohřbíval kámoše. Taky máme kolem sebe povahy z tohohle filmu, čas mění je i nás, kamarádi na život a na smrt mizí v propadlišti dějin. Vše co jsme v mládí řešili lusknutím prstů nabývá hrozivých rozměrů. Život není fér, ale stojí za to ho žít. To je asi nakonec jediné poselství tohoto filmu. (20.02.2010)

Bezelo to kdysi na CT2 coby soucast anglicke kinematografie o mlade anglicke generaci a o jejich problemech. Je to jakasi ctverice, ktere veli neprokonatelny Trainspotting, stihany Human Traffic, s kterym vsak tesne bezi GMT a daleko z nimi se marne snazi "osobity" Acid House. GMT me vsak mile prekvapil a temer dorovnal Human Traffic a v jistych aspektech ho i prekonal. Vyborne herecke vykony, povedena rezie i kamera a dozajista skvela hudba, tvori hlavni pilire tohoto nevsedniho anglickeho pokusu o zachyceni realii, ktere proziva mlada nejen anglicka generace. (06.02.2006)

Silná emotivní masáž od začátku (až na prvních dvacet minut) až do konce, který byl možná příliš vyhrocený, ale vůbec to neubralo na mém celkovém dojmu z celého filmu. Je to taková vztahovka mezi bývalými spolužáky, jejichž středobodem je muzika, která je spojuje. Všichni kluci byli maximálně uvěřitelný, sympatický, vůbec je neznám, ale hráli své role naprosto skvěle. Nejvíc mě zaujal Charlie, ale to nebudu určitě sama a Ben Waters v roli vnitřně rozhozeného Beana byl taky výborný. Život se s nikým nemazlí a nevyhne se to ani dnešním mladým lidem a jestli si myslíte, že u nás se to stát nemůže, tak je to velký omyl. Sama vím o pár lidech, které by tenhle film rozhodně oslovil. Bylo to depresivní drama, ale mělo to napětí, spád a je to jeden z filmů, který možná ještě někdy opráším a kouknu na něj znovu. A i přes ty některé záporné momenty, které by se asi našly, jdu s čistým svědomím na 4*. (08.12.2016)

Překvapivé svěží dílo o problémech londýnské party studentů vstupujích do praktického života. Do "života" se ze studentského prostředí často vstupuje v "partách". A taková parta se pak často schází nebo alespoň sleduje dlouho v budoucnosti. Přitom to ovšem nemusí být "náročná" parta jako tato. Ale i mnohem umírněnější mají svoji dlouholetou historii. Z mého pohledu je problěmatické zařazení Beanova osudu jako drogového dealera černošského gangu, ale situace v současném Londýně je zřejmě natolik vyhrocená, že se bez toho nemůže obejít.... Také já mám nějakou takovou svou partu, a když se občas sejdeme v hospodě, je to bída a utrpení. (30.08.2020)