Vlkodlak

Tak trochu odvar z Frankensteina, Neviditelného muže a dalších klasik žánru z dílny Universalu. V titulní roli se objevil zajímavý Lon Chaney Jr., a já se často přesvědčoval, že mě "lidské" pasáže baví mnohem víc než ty s maskou vlkodlaka. Pasáže s monstrem tu moc nefungují - nejde z nich skutečně strach ani nedojímá (jako se to dařilo Karloffovy). Na druhou stranu psychická přeměna Chaneyho Larryho Talbota je sehrána moc pěkně a jistě by dala skvělý základ čistě psychologickému filmu, v němž by hrdina byl přesvědčen o svém vlkodlačím prokletí, zatímco by vraždil v normální lidské podobě. (07.02.2010)

Prijde mi, ze Vlkodlak v porovnani se stejne starymi americkymi filmy zaspal dobu uz v dobe sveho vzniku. O specialnich efektech se ani neda hovorit a i pres tajemnou atmosferu chybi filmu dost na dramaticnosti. Je to takove nijake od zacatku do konce, vcetne dialogu a hereckych vykonu. V kratke dobe me vsak opet v mensi roli zaujala Maria Ouspenskaya, velmi osobity herecky projev a asi diky sve vizazi opet ztvarnila zajimavou postavu. (15.10.2016)

Paráda! Ze čtyř základních kamenů Universal Classic Monsters (Dracula, Frankenstein, Mumie, Vlkodlak) je lykantrop v mých očích tím nejlepším a nejhorrorovějším. Ponurá atmosféra plná mlhy, stínů a vlčího vytí, to je oč tu kráčí. Vyčítat klasickému horroru neumělé masky, ateliéry místo exteriérů či nedostatek krve mi přijde trochu off topic, čili nad těmito aspekty jsem se vůbec nepozastavoval a nechal se unášet romantickou baladou o krásce a zvířeti, v níž však na netvora síla lásky (naštěstí) nijak nepůsobí, účinná je jen stříbrná kulka nebo hůl s rukojetí ve tvaru vlčí hlavy... (19.11.2018)

Jedna z klasík svojho žánru, ktorej až roky dopriali aby sa stala legendou. Pravdou však je aj to, že napriek rokom je z tohoto filmu stále cítiť určitá béčkovosť a tiež aj lacnosť. Najviac je to vlastne vidieť na pomerne slabo odvedenej réžii a mnohých hereckých výkonoch (vlastne jediný kto ma zaujal bol Béla Lugosi). A ako už bolo povedané to čo malo na filme najviac vyvolávať strach, čiže Vlkolak, je chabo spracovaní a nepôsobí ani trocha prirodzene. Navyše čo trocha zamrzí alebo žeby chvalabohu?) je fakt, že hlavný aktér sa na plátne prvý krát objaví po takmer trištvrte hodine čo je u filmu, ktorého stopáž len slabo presahuje hodinu dosť naškodu, navyše nikdy sa v zábere dlho nezdrží. Aj napriek týmto výhradám pôsobiacim veľmi zásadne má ale Vlkolak veľmi dobre navodenú atmosféru, ktorá je najväčšou devízou tíchto filmov a tak dať menej ako 4* by mi prišlo nespravodlivé (netreba tiež zabúdať, že už je to pekná kôpka rokov kedy tento film zazrel spln mesiaca) . Zašlú slávu môže tento film znova zažiť keď onedlho príde do kín pripravovaní remake. (23.10.2008)

Povedený a velmi dobře obsazený horor z válečného období, který jako by válku úplně ignoroval. Jeden z mála hororových zástupců 40. let 20. století působí jako spojník mezi klasickými třicítkami a průlomovými padesátkami. Je zde velmi dobrá hudba i děj, který se stal podnětem k vzniku dalších známých hororů a vcelku zdařilého remaku. Velké plus patří krásným exteriérům v podobě mlžných lesů. Jde o velmi sympatickou podívanou, kterou by si žádný hororový fanoušek neměl nechat ujít. (21.07.2011)