Vlkodlak

Takhle má vypadat klasika. Jak tak pročítám komentáře, pozoruji, že až na pár exotů se dojem z filmu liší hlavně podle toho, jak se komu líbila/nelíbila vlkodlačí maska. Mně se líbila moc - stejně jako nádherná zamlžená atmosféra, cikánský tábor a kraťoučké vystoupení Bely Lugosiho, dva charismatičtí Talbotové Lon Chaney a Claude Rains, jednoduchý, ale úderný příběh a odsýpající děj... v roce 1941 byl zkrátka Universal ještě v plné síle a z variací na Jekylla a Hydea zvaných "vlkodlak" je tato asi nejlepší. Nešťastný Larry Talbot dokázal probudit všechny emoce, které jeho tragická postava v sobě skýtala, a nenacházím nic, co bych mohl Vlčímu muži vytknout. (15.11.2013)

Som obdivovateľom filmovej horrorovej tvorby. Mám rád všetky jej subžánre. No a ku mojim najobľúbenejším patrí werewolf horror. Fascinujú ma príbehy o vlkolakoch. Preto som si s veľkým nadšením a nemalým očakávaním pozrel čienobiely americký snímok "The Wolf Man" z roku 1941. Je to albsolútna werewolf horrorová klasika. "I člověk srdce čistého, jenž k modlitbě se večer sklání, múže se vlkem stát. Když kvete vlčí mor a podzimní luna ho svým jasem mámi.". **** (21.11.2018)

Povedený a velmi dobře obsazený horor z válečného období, který jako by válku úplně ignoroval. Jeden z mála hororových zástupců 40. let 20. století působí jako spojník mezi klasickými třicítkami a průlomovými padesátkami. Je zde velmi dobrá hudba i děj, který se stal podnětem k vzniku dalších známých hororů a vcelku zdařilého remaku. Velké plus patří krásným exteriérům v podobě mlžných lesů. Jde o velmi sympatickou podívanou, kterou by si žádný hororový fanoušek neměl nechat ujít. (21.07.2011)

Ke klasickým hororům mám většinou úctu, neboť jako první na filmové plátno přivedli všechna ta legendární monstra, o kterých jsme do té doby (spíš naši pra pra... předci) mohli jenom číst. Ale být jeden z prvních ještě neznamená být dobrý. A tady se mi to potvrdilo. Nějak nevěřím tomu, že i před těmi 70-ti lety někdo mohl propadnout kouzlu atmosféry, jejíž ponurost naznačuje pouze tma a mlha (ikdyž i toto mnohdy funguje). Samozřejmě, tehdy nebyly takové efekty jako dnes, ale i tehdy lidé měli mozek, který jim mohl říct, ne tak ne to je další klišé. Buď tehdy všichni jeli na klišoidní vlně, nebo se té melodramatizaci smáli jako já. Nástup vlkodlaka je nudný a režisér ho předvedl jako naprosto běžnou scénu, všechno se nafoukává do velkých rozměrů, jen aby to nakonec splasklo bez zvučného BUM. Plný počet hvězd jen proto, že je to černobílé a 70 let staré, bohužel, to by byl jednoduchý zisk. (13.08.2008)

Pátým diskem z kolekce Universalu, věnované černobílým klasickým hororům, se přehoupneme do 40. let. Tentokrát si tvůrci vzali na paškál pověsti o vlkodlacích, kteří se v ně za úplňku mění z počestných lidí.   Protože už vědecké bádání hýbalo světem, začíná film citátem nikoliv z Bible, ale z encyklopedie, kde se dozvíme, že jde o psychickou poruchu spojenou se schizofrenií. Na zámek svého otce v Anglii přijíždí z Ameriky jeho syn, aby se ujal vlády a řízení správy. Zamiluje se do dívky ze sousedství a pozve ji i její kolegyni na hádání budoucnosti ke kočovným cikánům.   To se však dívčině kamarádce stane osudným – nejenže jí cikán v podání Bely Lugosiho odmítne věštit, ale napadne a rozsápe ji vlk. Mladík vlka zabije, ale sám je zraněn – poškrábán vlkem. A ač tomu sám nevěří, najednou se začne měnit v noci ve vlka a rdousit další obyvatele městečka. Přitom sám netuší, zda jde o duševní poruchu či skutečnost.   Scénář filmu napsal populární sci-fi spisovatel Curt Siodmak a skutečně jde chladně vypočítané a logické dílo, víceméně prosté jakéhokoliv emotivního zaujetí. Komentář si tentokrát vzal na triko filmový historik Tom Weaver a zaměří se především na herce, jejich profily, ale i vztahy během natáčení. Ale dostane se i na detaily z natáčení, včetně vzniku trikových scén a různé chyby v konečné verzi filmu.   Následuje půlhodinový dokument o filmu Monstra za úsvitu měsíce, uvedený režisérem Johnem Landisem, který nejprve probere jakousi minihostorii monster a příšer na plátnech kin té doby, ale také v cirkusech. Dozvíme se o dalších vlkodlačích filmech. A pak se konečně dostane na tento film a zjistíme, kde a jak vznikly kulisy, kde se natáčelo, jak vznikala hudba k filmu a jak se jednotlivé motivy uchytily i mimo film.   A klasicky na závěr nás čekají plakáty a fotografie z filmu, ze zkoušek, a ještě trailer. (06.06.2022)