Withnail a já

Nečekaně mnohovrstevnatý film o uhrančivosti dekadence a nevázanosti, ale také o nevyhnutelném konci a vystřízlivění. "Withnail & I" je mnohem více než jen "kultovní britská komedie pro studentské publikum" oplývající hláškami a surreálními sekvencemi. Snímek grandiózně navozuje dojem drogově a alkoholově rozklížené reality a to bez křiklavé vizuální stylizace, ale čistě dialogy, hereckým projevem a diskontinuitou sekvencí. Vyprávění postupně krystalizuje do melancholického pojednání o neodvratném procitnutí do reality. Ve filmu přichází v podobě deziluzorní cesty z města, která ukazuje, že s městem esenciálně spjatí hrdinové prostě do zemitého venkovského prostředí nezapadají a nedokáží v něm fungovat. Hořkosladký závěr s grácií i zármutkem naznačuje, že "Withnail & I" nebyl jen o chaotickém konci jednoho desetiletí, ale také o vztahu, v jehož základech bylo možná něco víc než jen pouhé materiální sdílení jednoho bytu. (17.01.2010)

Jedna z mála komedií, co si opravdu zaslouží (a kterou nejlépe vystihuje) titul '"kultovní". Je to tak zvláštní, podivně, svébytné, že spoustě lidí to nejspíš leze na nervy, ale umím si představit, že pro jiné lidi to je srdeční záležitost. Mně osobně hodnocení lítalo od dvou (některé výstupy teplého strýčka Montyho) do pěti (monolog zhuleného kamaráda o kakacích panenkách) hvězdiček, podle toho, jak moc jsem zrovna danou scénu nepobíral, resp. jak moc mi to vadilo. Ale konec mě přesvědčil, že tohle není jen tak nějaká blbost pro pobavení natočená s partou kamarádů za pár odpolední, ale (jak píše JFL, mohu jen zopakovat) až nečekaně mnohovrstevnatý film. (16.10.2012)

Dva neschopní asociálové předvádí své neschopnosti a hulvátské chování jak ve městě, tak i na venkově. Že by mě to bavilo se říct nedá. Nemám ráda ani takové týpky ani filmy o nich. Důvodů, proč jsem si dala tento film do Chci idět bylo hned několik. Je označený jako jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire, moji oblíbení mu dali vesměs vysoké hodnocení, popis filmu vypadal lákavě, země původu Velká Brinánie a doba vzniku 80. léta, zajímaví herci v obsazení ... Jenže ... prvních 30 minut mi připadalo, že se nic neděje. Nebo spíš to, co se dělo mě neoslovilo. Téma drog, zahánění nudy, případně tzv. bohémského života mě nikdy moc nebralo, jedno jestli to natočí Američané nebo Angličani. (21.10.2014)

Toto je najupršanejší film, aký som kedy videl. Čakal som, že sa v poslednej tretine zmení vďaka potope v Británii na napínavý katastrofický triler. Jedná sa o akési nostalgické zhrnutie 60tych rokov na ostrovoch (na konci príbehu zostáva do konca dekády 91 dní) a od prvých minút cítite, že toto má ťažký kultový potenciál. Najma vďaka postavám, ich hláškam a absencii žien. Withnail a ja nerobí reklamu cestovným kanceláriám, iba ak by ste chceli navštevovať dedinské krčmy a podniky pre dôchodcov, kde na vás môžu zavolať políciu. Keď sa "Ja" na konci rozhodne začať žiť ako dospelý, ako by tým opúšťal celú dekádu, ktorá pôsobila infantilne, ale zároveň slobodne a dáva jej spolu s celým ľudstvom (okrem Withnaila, samozrejme) zbohom. No a hneď na to začne zase chcát.... (18.09.2013)

Kultovní filmy mohou vypadat i jinak, než jako Trainspoiting či Reservoir dogs. Konec ve stylu I got high či vyfilosovaný úplný závěr trochu klamou tělem, protože jako by k předchozímu příliš nepatřily. Škoda jen, že se scénář víc nesoustředil na neschopnost velkoměšťáků vegetovat na venkově, tahle střední pasáž mohla být vtipnější. Visions of light 2011, 11. listopadu (12.11.2011)