Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Je to sice komentátorsky laciné, ale bravurní výkon Miloně "To musí bejt ŽENSKÁ!" Čepelky je stejně největší devizou této operetní epizody cimrmanovské historie. A kromě hlášky o "Polské krvi, Blondýnkách" atd. si cokoliv jiného nedovedu bez velkého zamýšlení vybavit. No, vlastně ještě úžasný dochovaný fragment partitury:) 80% ()
Vážně nechápu co na Cimmrmanovi všichni vidí, moc jsem toho o něm zatím neviděl (resp. viděl, ale většinou ho přátelé pustili po nějaké akci v brzkých ranních hodinách a to bych usnul i u filmu od Camerona), ale nic z toho mě nijak zvlášť nezaujalo, maximálně jsem se lehce pousmál nad některým z opravdu povedených vtipů. S Hospodou Na mýtince je to to samé, viděl jsem sice jen něco přes polovinu, ale vyloženě jsem se smál snad jen jednou, jinak je to intenzivní nuda připomínající nějakou Stand-up comedy (za tohle budu nejspíš zlynčován zdejším davem... no co už). Je docela možné že zážitek z živého divadelního představení je lepší než při sezení na schodech v rozhrkaném autosbusu s lesknoucím se notebookem na kolenou a s jedním "špuntem" v uchu, ale velmi intenzivně o tom pochybuji (a navíc bych to pak jen těžko mohl hodnotit jako film). 4/10 ()
V době vzniku hry se do Prahy nejezdilo na Ježíše Superhvězdu nebo na Bídníky. Vrcholem návštěvy vesničana v Praze byla návštěva Karlínského divadla, kde hráli nějakou operetu a když měl opravdu štěstí, viděl i Pepíčka Beka nebo Pepíčka Zímu. Opereta byl určitý měšťácký způsob popisu sexuálního života buržoazie, který byl zaobalený tanečními čísly. Cimrmani tuto formu operety zparodovali dokonale. ()
Jedna z nejslabších her Divadla Járy Cimrmana postrádá větší nápaditost, něketré gagy jsou zakomponovány dost násilně a smích diváka je dost nucený. Mnohem lepší jež samotná hra je seminář, který tradičně Cimrmanovy hry předchází, některé náměty z něho použili autoři jako podklad k filmu Jára Cimrman ležící, spící... ()
Jedna z těch povedenějších her. Byť jde o klasickou kvalitu Divadla Járy Cimrmana, hry, kde hraje pan Svěrák, jsou prostě nějakým způsobem zábavnější. A zde opravdu exceluje... "ten četník mu ji pak....." :D. Vynikající. U hry jsem se chlámal od začátku až do konce. Seminář byl spíše průměrný. Klobouk dolů ovšem opět před celým týmem. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
- Autoři Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák o této hře řekli, že je to první správně napsaná cimrmanovská hra. Tedy první hra, kterou mohl Cimrman napsat a od které už pak vznikaly pouze hry, které Cimrman mohl napsat. Na rozdíl od Aktu (1997) a Vyšetřování ztráty třídní knihy (1997), které byly napsány jako hry soudobé. (mnaucz)
- Árie „Tuláka“, kterou zpívá Hostinský (v tomto případě Zdeněk Svěrák), byla původně delší. Zpívala se na dvě sloky. Text byl shodný s původní Árii „Tuláka“ od Rudolfa Piskáčka, konkrétně s poslední slokou. (mnaucz)
Reklama