poster

Tak mě někdy napadá

  • anglický

    Sometimes a Great Notion

Drama

USA, 1970, 113 min

Režie:

Paul Newman

Předloha:

Ken Kesey (kniha)

Scénář:

John Gay

Kamera:

Richard Moore

Hudba:

Henry Mancini

Producenti:

John Foreman

Střih:

Bob Wyman

Kostýmy:

Edith Head
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mortak
    ****

    Sledovat Newmana, jak jako dřevorubec pracuje s motorovou pilou, je daleko napínavější než se dívat na stupidní masakry týmž pracovním nástrojem. Smekám před Newmanem režisérem, který dokáže shrnout pracovní den moderního dřevorubce do deseti minut tak, že je přirozenou součástí hraného filmu, a dokáže vystihnout lidská dramata nikoliv pateticky, ale civilně, bez dunících smyčců a velikých gest.(2.1.2011)

  • NinonL
    ****

    Herectví Henryho Fondy a režie a herectví Paula Newmana bylo pro mě potěšením. Příběhy drsných můžů Stamperových a jejich odevzdaných a smutných žen byly zajímavé, ale nebylo jim co závidět. Snad jen tu pevnou vůli, odhodlání a hrdost, které jsou dnes tak vzácné. Moc se mi líbila i Lee Remick, která, stejně jako já, milovala vážnou hudbu. Film určitě stojí za shlédnutí.(8.4.2017)

  • Mirokukii
    *****

    Poutavé vyprávění o obrovské tvrdohlavosti, odhodlání a neústupnosti mužského osazenstva jedné dřevařské rodiny. Výborné nasnímání těžařské práce lesníků, při kterém jsem pocítil sílu a tíhu každého, skáceného kmene. Perfektní herecké výkony tvoří spolu s krásnou hudbou, silnými scénami a nezapomenutelným koncem skvělý filmový zážitek.(28.9.2013)

  • misterz
    ****

    Dvaja hereckí velikáni to roztočili v tejto rodinno-drevárskej dráme vo veľkom štýle. Na jednej strane odbory, ktoré vstúpili do štrajku a na strane druhej jedna rodina, ktorá nechce nič iné len pracovať a dodržať všetky svoje pracovné záväzky. Otázky morálky a etickej dilemy sú tu diskutované rozhodne do väčšej hĺbky akoby sa možno mohlo na prvý pohľad zdať, preto tu na pochopenie hlavnej pointy treba čítať aj medzi riadkami. Navyše k ústredným postavám som vďaka ich výnimočným predstaviteľom okamžite zaujal svoj postoj, ktorý sa počas celého filmu pekne vyvíjal a po emotívnej stránke naberal na intenzite. Záver bola už hotová balada, atmosferická emotívna lahôdka, ktorá z mysle len tak nezíde. Veľká spokojnosť. 80/100(18.3.2016)

  • kleopatra
    ****

    Když jsem před lety četla Keseyho Tak mě někdy napadá, přepadla mě neskonalá úcta k překladateli. Odstavce časů různě minulých, přítomných, toužebných a pocitových ... kumšt byl i vyznat se v tom jako čtenář, zvyknout si, ale došlo to tak daleko, že se mi po rodině bodrých dřevařů stýskalo ještě dřív, než jsem dočetla poslední stránku. Od srovnávání jsem se nedokázala oprostit, hledala jsem ty štědře popisované duševní pochody a ne všechno se podařilo zachytit, myslim ale, že to hlavní - onu paličatost, která rodině způsobuje i pomáhá přestát zátěžové testy - Paul Newman do filmu dostal. I za tátu - Henryho Fondu a benjamínka - Michaela Sarrazina jsem povděčná. Hodně dobrý film, jako ostatně všechny Newmanovo režijní kousky. 4,5*.(15.7.2009)

  • - Režisér Richard A. Colla, který měl film původně režírovat, se rozhodl uplatnit styl práce s kamerou, aby předvedl tón Keseyho prózy na plátno. Jeho přístup však ztěžoval práci hercům, kteří se domnívali, že je pro něj jejich postavení před kamerou důležitější než jejich interakce. Po dvou týdnech nebyli Newman a producent John Foreman spokojeni s tím, co jim mladý režisér dodal, a upozornili ho, že bude muset svou techniku změnit. Velká zkouška přišla, když Colla natáčel jednu z náročných scén v jídelně Stamperova domu, zkoušeli to pořád dokola a nikdy se to nepovedlo. Newman s Foremanem tedy Collu vyhodili a Paul se rozhodl režírovat. (Rocky62)

  • - Newman si na pomoc při natáčení zjednal pomoc George Roye Hilla, který mu poradil, jak Collův materiál začlenit do toho, co se chystá natočit. (Rocky62)

  • - Název filmu opakuje název literární předlohy – románu Kena Keseyho. Ten zase použil citát z textu slavného folkového evergreenu "Goodnight, Irene", který získal velkou popularitu v 30. letech minulého století v podání černošského zpěváka Huddieho Williama Ledbettera, více známého jako Lead Belly. Text ze skladby zní "Sometimes I live in the country, sometimes I live in town, sometimes I take a great notion to jump in the river and drown". (Aelita)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace