Procitnutí v Garden State

Psychologický chytře zpracovaný snímek, herecky dobře obsazený, přítulná hudba Coldplay, Jimmyho Somerwilla... Zach mě pobavil též ve filmu Poslední polibek, má takový zvláštní kukuč a oči. Některé dialogy měly velkou hloubku, celý příběh byl tak obyčejný, na hony vzdálen typickým hollywoodským velkohubým chvástačkám a megalomanství vlastní americké produkci. I zdánlivě rušivé vsuvky úryvků ze života kámošů a sousedů, nakonec zapadly do logického celku. Celoživotní trauma, sedativa, nudný život, výčitky, pohřeb, návrat, náhoda, osud, proměna, procitnutí, závěr. Od Portmanky se přece neutíká. Tečka. Žádná elipsa. (02.01.2011)

Film, ktorý (ako spomína i Adrián) sa feelingom veľmi podobá pre mňa nepochopiteľne ospevovanému Sideways. Je to film z ktorého mám pocit, že mi chce povedať niečo „veľké“, cez zobrazovanie malých veľkých vecí, ale akosi nevie ako to má urobiť ani čo presne chce povedať. Celý film pôsobí strašne rozťahaným dojmom, jednotlivé scény sú na seba radené bez zmysluplnejšej nadväznosti. Garden State stojí a padá na jedinej osobe a tou je Natalie Portmann, ktorá vo svojej postave asi ako jediná má čo hrať a kedykoľvek je na scéne, zatieňuje i pána hercorežiséra Braffa. A práve kvôli jej postave a nehynúcemu obdivu k Natálkinmu umeniu si Garden State veľmi rád pozriem znova, ale nad 7/10 sa film u mňa nedostane. (09.06.2006)

No, Zach Braff mě docela překvapil, jak dokázal režírovat a hrát zárověň a přitom z toho vziknla příjemná romantická komedie, ale přece jenom větší hereckou zásluhu na tom má Natalie Portman, ta je podle mě fakt skvělá a přitom ještě dokáže být roztomilá. Nikdo jiný než Portman a Braff si tady ani nezaslouží pozornost, film stoupá a padá s jejich výkony. Nižší hodnocení dávám jen kvůli takovýmu divným začátku, jinak bych snad dal i plnej počet (12.07.2006)

Proč jsem se rozhodl zrovna pro Procitnutí v Garden State? No měl jsem několik důvodů, zejména to bylo zdejší hodnocení a doporučení ShaQuana, v druhé řadě to pak bylo protože mám podobné snímky hodně rád. Jenže všechno bylo úplně jinak... Procitnutí v Garden State není dobrý film, to v žádném případě, jen se tak tváří, snaží se jako parazit nalepit na ostatní příbuzné snímky a sát z jejich úspěchů. Přitom se jim vůbec nepodobá. Důvody jeho průměrnosti jsou zcela jasné, Garden State je příliš konvenční. Chybí mu nadhled, chytrý humor a zejména pak jistá dávka originality, čímž zde myslím přístup k dané látce. Od podobného snímku očekávám že bude jistým způsobem svěží a díky jeho nezávislosti očekávám i nějaké ty neotřelé nápady a myšlenky, toho se tady ale skoro vůbec nedočkáte. Snad jediná scéna, ze které vyzařoval jistý punc "originality" je ta, kde si hlavní hrdina zkouší košili. Krom nezajímavé režie je tu u nevýrazný scénář. Jednotlivé dialogy nejsou špatné a ani premisa není nijak špatná, horší je to však s jednotlivými hrdiny. Až na Sam, která je zajímavá už jen díky slušné Natalii Portman, jsou všichni hrdinové unylí a nenabízejí nic co bychom neměli možnost jinde vidět. Takže jen vata, vata, vata... 50% (22.08.2006)

Zachu Braffe, nevim, jestli me opojeni tvym filmem bylo zpusobeno moji akutni intoxikaci jedne blize nespecifikovane latky, nicmene tvuj snimek se mi zaryl do pameti jako jeden z nejlepsich absurdnich filmu vsech dob. Nevim proc, nic me v tvem snimku primo nezasahlo, zadna opravdu vyrazna, zapamatovanihodna scena... ale jako celek si tvuj film pamatuji dokonale a setkani s nim bylo krasnym zazitkem, ktery se bude jiste jeste opakovat... P.S.: Ba ne, lhal bych, kdybych tvrdil, ze se mi zadna scena do pameti nezaryla aneb Method Man je kral ;) (04.08.2005)