Krev zmizelého

No jo, jak něco produkuje ČT, tak to vždycky dopadá takhle. Na jedné straně ten scénář není špatný, atmosféra je typicky Körnerovsky hutná, temná a bezvýchodná, postavy jsou zmítány kolem dějin (nebo se stávají jejich soukolím, většinou v negativním smyslu) a brutalita války i následného socialismu je vykreslena dobře. Na druhé straně stojí viditelně televizní produkce -to vadí hlavně u válečných scén-, rozsekanost a nepříliš šťastné obsazení sl. Geislerové. Trochu mě i mrzí jistá nevyváženost. Jak mi přijde film silný při zmínkách severských legend a mystiky, tak mi přijde slabá a šroubovaná část věnovaná Kongu. Vždycky si říkám, jaká je to škoda, že už nemůže Körnerovy předlohy točit Vláčil. Protože filmy jako Údolí včel, Adelheid už tu nikdo nenatočí. (03.12.2007)

Tohle bylo pro mě velké zklamání, potenciál ovšem obrovský. Milan Cieslar si ukousl příliš velké sousto. Ty dvě hodiny byly pro mě téměř utrpením. Všeho totiž moc škodí. Cieslar vypráví pomalu, tak depresivně, spoléhá na četné náhody a všude se objevujícího záporáka. Hodné hlavní postavy celou dobu trpí, po nějakém odlehčení ani nemluvě. Díkybohu za skvělé herce, kteří nezapomněli hrát a vžili se do svých postav. Na svých bedrech tíhu filmu nese skvělá Vilma Cibulková, musím zde vynachválit slizského záporáka par excellance Igora Bareše, který svým charizmatem vyloženě válí. Nesmím opomenout slušně zahrané vedlejší postavy- Martina Hubu, Ondřeje Vetchého, Jířího Lábuse či Vladimíra Dlouhého. Ve výsledku ale bohužel katastrofální nuda, kterou ze dna zvedají pouze ti herci...Nebýt nich tak nedokoukám. (12.07.2008)

Snímek, jehož děj začíná těsně před druhou světovou válkou, pokračuje během války a končí někdy v šedesátých letech. Sledujeme příběh matky, která naváže vztah s německým důstojníkem a později i její dcery. U tohoto filmu oceňuji výpravu. Se zvukem to bylot horší. Mnohdy jsem postavám vůbec nerozuměl, co říkají. (20.06.2006)

Účelově a přehnaně depresivní zobrazení ženského životního údělu napříč zlomovými etapami jednoho sudetského zapadákova, jehož obyvatelé snad neznají jediný slunečný den, místo úsměvu se obdařují nenávistnými (v lepším případě zlomyslnými) úšklebky, ošetřovatelky zde chlácholí umírající vyhlídkou ranního probuzení v pekle a všichni se vyjadřují v záhadných jinotajích... Vše dokonale spleskané a nepřehledné, pochopit by mohli jen pamětníci těchto dob nebo Standa Motl... Blábol roku 2004 /2005 (údaje se rozcházejí). (11.05.2010)

Ačkoliv příběhy a osudy hlavních hrdinů jsou sami o sobě dostatečně tragické a zajímavé, tak vás jejich převyprávění nijak nezaujme, pouze opět potvrdí všeobecný fakt o hrůzách 2. světové války a snad ještě větších hrůzách bolševismu. Nevím proč, ale s postavami se nedokážete sžít a po skončení filmu už si na ně ani nevzpomenete. Navíc Ester Geislerová je "moc obyčejná" na to, aby mohla jakkoli zaujmout a tím, že si zde vůbec zahrála, nám ukazuje, jak málo talentovaných mladých hereček máme. (02.04.2006)