Hříšné noci

Andersonův druhý celovečerní film si nese všechny rysy jeho osobitého tvůrčího rukopisu - kontroverzní téma je, co se týče stopáže, velmi rozvolněno v několika liniích, které se vždy váží na jednotlivé postavy, přičemž spojující je sociální vyčlenění, které je kompenzováno nadbytkem peněz a bohatstvím, Anderson formálně snímek člení jakýmisi předěly či intermezzy, které jsou vystavěny sestříháním několika makrodetailů přímo za sebe, což dodává snímku zvláštní kouzlo (nechce se mi napsat přímo experimentální rozměr), které odráží mapování dlouhého časového úseku, kdy subjektivně čas někdy plyne bleskově rychle a někdy jakoby se až zastavil. Zajímavý je též Andersonův autorský přístup k danému tématu - zjevná fascinace prostředím pornoprůmyslu (nelze nezmínit, že tenhle film je čímsi Andersonovi blízký, dá se říci až osobní téma, neboť již v roce 1988 natočil coby svůj první krátkometrážní snímek dokument o Dirku Digglerovi, tedy hlavní postavě Hříšných nocí...) se kříží se sociálně kritickým pohledem odrážejícím veškeré aspekty sociální skupiny zapojené v tomto kontroverzním oboru lidské činnosti, Hříšné noci jsou tak napůl oslavou dřevních dob pornokinematografie (místy některé scény téměř asociovaly pokus o ,,ošvédování" klasických béčkových filmů) a zbytkem velmi otevřeným pohledem mapujícím až varujícím - což si ale musí každý divák při percepci filmu rozhodnout sám... Podobné filmy: Lid versus Larry Flynt, Mocná Afrodité (08.03.2009)

Na pozadí počátků pornografického průmyslu v Kalifornii nám Hříšné noci nabízejí nenucený a lehký ( nebo lechtivý?) průlet nad sedmdesátými lety...o to tvrdší je přistání v ( mnohem puritánštějších) letech osmdesátých. Naštěstí konec filmu...jak jen to říci...přeci jen dává naději na lepší budoucnost. (08.03.2009)

Po Magnolii moje druhé filmové setkání s panem Andersonem. Moc jsem od filmu nečekal (radši), ale mile mě překvapil. Zajímavé téma, dobrá hudba, velmi povedené herecké výkony (Wahlberg, Reynolds, Mooreová, Grahamová a Hacy), trochu specifický humor a sice ne moc originální, ale velmi dobře zpracovaná myšlenka snímku. Bohužel stejně jako v Magnolii mi nesedl konec (v tomot případě: depka->"hepáč"), takže to bude za 4*. Každopádně milé překvapení, film doporučuju. :-) (11.03.2009)

Boogie Nights je až neuvěřitelně dobře řemselně natočený film, na který je prostě v každém okamžiku zábava koukat. Prací s kamerou a střihem záběrů evokuje ty nejsilnější kusy Martina Scorseseho a už tenkrát muselo být všem jasné, že Paul Thomas Andreson mezi režisérskou šeď nezapadne. Z filmu číší radost z práce a láska k filmovému řemeslu. Znamenitý byl i casting, životní roli odehrál navzdory limitům svého umu, nebo spíš díky umnéhu využití těchto limitů Mark Wahlberg. Jeho toporné herectví dodalo postavě umělce Dirka Digglera, možná nezamýšleně, autentické obrysy. Ale Boogie Nights musel být celkově pro hereckým splněným snem. Co role, to (naplněná) herecká příležitost a to i včetně vedlejšáků (Molina, Hoffman atp.) Celkově film asi dobře vystihuje atmosféru průmyslu pro dospělé na přelomu 70. a 80. let a má silné humorné a i dramatické momenty. Jen bych po té disco jízdě čekal nějaký výraznější, dramatičtější závěr. I když poslední Dirkův záběr vtipně vrhá na okolnosti a události kolem něj nové světlo (mateřský cit ze strany Amber, tolikrát opěvovaný talent) a je říznou tečkou za povedeným filmem. (08.02.2013)

Very hot film! Je neuvěřitelné vidět Wahlberga po takových letech a už tehdy válel. Kde je navíc Burt Reynolds, tam přijde pořádek. Každý kdo to myslí s kinematografií vážně, by tenhle kousek měl dříve či později vidět. Naprosto vůbec nestárne. 8/10 (23.10.2016)