Pečeť vraha

No ale toto bolo dosť tragické. Neskutočná nuda. Myslela som, že keď už som mala za sebou prvý kórejský film, že toto už nebude nijak zvlášť pre mňa divné. No divné to nebolo ale bolo to hrozné. Neskutočne zabité až dve hodiny filmu. Zbytočné naťahovanie, keď sa to tak vezme dokopy sa tam nič nedialo. Sem tam niečo napínavé ale inak samá nuda a krochkajúci kórejci, ktorých herecké výkony stáli za hovno. Čakala som od tohto filmu viac čo bolo veľká chyba. Mala som len zrejme šťastie, že ten predošlý kórejský film bol naozaj dobrý a plný nechutností. Myslela som, že tento bude rovnako skvelý. (10.07.2015)

Výtečná temná sociální kriminálka na motivy skutečných událostí, která je dost nespravedlivě škatulkovaná jako "druhé Sedm". Sice to je o vyšetřování seriových vražd, ale to je asi tak vše, co mají tyto snímky společného. Pečeť si jde svou vlastní netradiční "zrcadla nastavující" cestou. Dlouho se to na oko tváří na divnou satiru o práci maloměstské policie. Ovšem postupně se začnou nabalovat temné tóny, vše houstne, podivnost ze začátku sehraje zásadní roli ve skvělém vývoji postav. Jediným vážnějším záporem je vedle žánrové neurovnanosti p-o-m-a-l-ý rozjezd; úvodní půlhodina by rozhodně snesla pokrácení. (02.05.2005)

Nejznámější jihokorejská kriminální kauza o zvráceném sériovém vrahovi v celé historii. Když si to tak čtu, tak je mi až s podivem, že Pečeť vraha tak dlouho unikala mému zornému poli. I takový Quentin Tarantino to považuje za naprostý vrchol celého kriminálního žánru. A já teď naplno chápu, proč to tak tento legendární režisér vidí. Film se dost přibližuje tomu nejlepšímu od mistra svého řemesla, tedy Fincherovi. Tak odtažitý a chladný styl vás totiž dokáže zaháčkovat ji po pár úvodních minutách. Přidejte k tomu naprosto dokonalou obrazovou a zvukovou kompozici a máte jednoduše zaděláno na úspěch! Ty strasti hlavních vyšetřovatelů jsem prožíval s nimi, ta absolutní nemohoucnost, co se týče nedostatku očitých svědků, důkazů nalezených na místě a kvalitní techniky v tehdejší době, to ve mně dokázalo vyvolat slušnou depku. Film nabídne i nespočet strhujících scén, celý epilog odehrávají se v lese a následně u železničního tunelu, tam jsem zíral jen s otevřenou hubou. A poslední záběr na tvář hlavního vyšetřovatele? Režisér Džun-Ho Pong je nefalšovaný génius. Tohle natočit totiž vyžaduje dar. Za mě dávám 9/10 P.S. Doporučuji si přečíst články o tomto případu, nechci úplně spoilerovat, ale člověk se dozví kopu nových informací :) (29.07.2022)

Přestože nevím, jak probíhalo tehdejší skutečné vyšetřování série jihokorejských vražd, musím říct, že mě příjemně překvapilo, jak civilně tuto kauzu Pečeť vraha rekonstruuje. Nemožnost dobrat se pravdy tu nenabývá filosofických rozměrů, ale drží se striktně v rámci jednotlivých vyšetřovacích metod. Do opozice se tu proti sobě staví (v podobě dvou detektivů) intuice a racionálno a jako poslední instance figuruje americká vědecká laboratoř. (Téma USA je obecně docela humorné, protože se tu o zámořských tajných službách mluví s až náboženským respektem a nakonec i na samotné výsledky z laborky se čeká jako "na smilování boží", jako na něco, co nezpochybnitelně vysloví verdikt - divák ale tuší výsledek ještě předtím, než se hrdina do zprávy začte.) Vrah není vyšinutá, excentrická osoba, která by se snažila upozorňovat na vady společnosti (jako např. Spacey v Sedm), film naopak úchyly a retardy důsledně staví do rolí falešných podezřelých. Pachatelova neodhalitelnost a zrádnost spočívá v jeho obyčejnosti a ve finální scéně jsou dokonce diváci sami označeni za potenciální viníky. _____ Někde jsem se dočetl, že Korejci tento film milují také proto, že jim dobře připomíná dobu tehdejšího vojenského režimu (např. noční sirény), ale západní divák by tady vůbec neměl mít problém se orientovat; dokonce mám pocit, že jde o jeden z nejpřístupnějších filmů a potenciálně dobrý úvod do jihokorejské kinematografie. (16.02.2011)

Kdo má nějaký vztah k policejní práci a alespoň v hrubém obrysu zná práci vyšetřování pochopí myšlenkové procesy a pocítí frustraci detektivů ještě lépe než jiní diváci. Tento film sice není špičkou typu Zodiac nebo eventuálně Sedm, ale to je také proto, že tyto zmiňované kousky jsou v prvé řadě koncipovány jako "filmy" (tzn. jde v nich o určité drama, vývin apod.). Memories of Murder skvěle a důvěryhodně vykresluje detektivy jako lidi bez superschopností, kteří se dokáží pořádně seknout a nakonec si i kvůli nepřízni osudu tak trochu honit vlastní ocas (jestli víte, co tím myslím). Případ je zpracován perfektně, právě absence senzací a nepřirozeně dramatických momentů opět jen podporuje realističnost celého snímku. Vyzdvihnout chci také miniaturní náznaky humoru, nebo chcete-li elegantní vložení absurdních situací do jinak vážného filmu. S přihmouřením oka tedy: 9/10 (14.04.2014)