Reklama

Reklama

Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (111)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Typický příklad filmu, který jeho tvůrci přeroste přes hlavu. Jeden z obrovských propadáků, který pohřbil kariéru oskarového Cimina i celé produkční studio. Film samotný je výpravou velkolepý, ale ona 4 hodinová délka, je pro daný příběh i jeho vyprávění, mnohdy smrtící. A to mi rozhodně nevadí ani výpravné a už vůbec ne dlouhé filmy (Tenkrát v Americe zbožňuji). ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Měl by se film opěvovat jen proto, že jeho tvůrce dosáhl nadlidského perfekcionismu a každý rám zastupuje tu nejrozmáchlejší výpravnou kinematografii? Jestli ano, tak si Nebeská brána zaslouží ne 5, ale rovnou 10 hvězd. Jenže film podléhá i složitějším způsobům komunikace s divákem a já se ne vždy tetelil blahem nad tím, jak bídně vykreslené postavy kroužily tři a půl hodiny na tanečních parketech, po americkém západě a v milostném trojúhelníku, který nemá žádný emocionální základ. Motiv kruhu, v němž se celou dobu bloudí (v průběhu závěrečné bitvy i doslovně), vytváří neopakovatelně pocitový antiwestern o rozkladu amerického snu a slepém putování za lepší budoucností, v němž Cimino suverénně prokázal nehynoucí sílu obrazového 'Leanovského' vyjadřování - často jsem byl upřímně uchvácen složitou strukturou životem bující mizanscény či nasvícením a rámováním statických záběrů. Nebeská brána je umělecké dílo, které ale vyvolává asi takovou diváckou odezvu jako předražené obrazy v galerii - jste na ně po nějakém čase naštvaní, že je nemůžete mít a sáhnout si na ně. Jakkoli je tedy ve filmu spousta pasáží, které si zaslouží zarámovat a vložit do trezoru, zároveň obsahuje i plno scén, které nedávají valný smysl a jsou tak dlouhé, že i v té galerii by jim před jejich skončením zhasli a zavřeli. A jakkoli je Nebeská brána skutečně pozoruhodný a zřejmě poslední snímek svého druhu, při srovnání s podobně žánrově rozvratným Tenkrát na západě docela paběrkuje. A znovu bych si ji na rozdíl od Leoneho mistrovského díla jen tak nepustil. 75% ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Mám rád westerny obecně, ale ještě raději ty, které jsou "jiné", které se tolik nedrží schématu "indiánek" nebo "sergioleonovek". Takových filmů je mnoho, a i tento k nim rozhodně patří. Kdo se pokouší dělat něco jinak, může se proslavit, ale musí také počítat s tím, že může dopadnout i neslavně. Obecné hodnocení na fóru ukazuje, že se Michael Cimino se u nás proslavil. Jak dopadl v USA viz Matty a další... Ostatně pomalé tempo filmu prospívá, pokud ovšem neztratí napětí, "suspenzi", jak říká Hitchcock, která je pro jakýkoli druh filmu nezbytným předpokladem. ()

Ligter 

všechny recenze uživatele

Paradox: Nebeská brána je megalomanská až příliš, přesto ji pod vlivem sestříhání z pěti a půlhodinové verze chybí až příliš do soudržného celku, a to navzdory tří a půl hodinové délce. Leckdo tak může dospět k úsudku, že měla být sestříhána úplně nebo vůbec: 219 minut představuje určitý kompromisní celek, jehož chápání jako komplexního díla má jistá úskalí. Tomu zabraňuje především nedostatečná charakterizace postav a dovysvětlení jejich vtahů. Tím trpí zejména postava Johna Hurta, u níž je díky úvodní sekvenci jasné, že je/měla by být důležitá pro narativ (v pěti a půlhodinové verzi byla zjevně důležitější než v té tří a půl hodinové), přesto pak na ní vyprávění téměř zapomíná a postava později doslova zaniká, aniž bychom se o ní dověděli podrobnější informace, resp. její svébytnou (mikro)historii. Podobně nedořečený je počátek vztahu mezi Jamesem/Nathanem a Ellou, u kterých není jasné, jak se seznámili/poznali. Nebeská brána není modernistickým dílem: je to hollywoodský spektákl, jak okatě dává najevo (nejen) svou stopáží, čili podobné mezery by ve filmu tohoto modu produkce být neměly. Nedořečenost je tedy jistě nezáměrná, jak ovšem přistupovat k filmu, jenž je sám sobě fragmentem? // Na druhou stranu si ovšem Nebeská brána vytváří jisté alibi. Díky vnějším zásahům film sice rozhodně utrpěl a nelze tak pracovat s pojmy jako „komplexnost“ či „soudržnost“ , když sám komplexní a soudržný rozhodně není už z podstaty. Není to ovšem překážkou před čistě cinefilním, či snad voyeuristickým obdivem k jednotlivým a většinou až perfekcionisticky zpracovaným scénám. Cimino skutečně filmovým časem nešetřil: jakákoliv scéna, která by mohla být smrštěna na pět minut, je zde roztažena na minut patnáct, a to bez ohledu na to jak skutečně více či méně důležitá pro narativ může být. Suma sumárum je sama Nebeská brána film-specifikum, monumentální prohra, jež si zajistila nesmrtelnost ne už tak díky nemalým estetickými kvalitám, ale díky produkční historii, která zřejmě neměla v dějinách americké kinematografie obdoby. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Wyoming nebylo na sklonku předminulého století rozhodně mírumilovné místo. Zavedení rančeři a dobytkáři byli stále více znepokojeni přílivem osadníků, kteří hledali nové domovy a příležitosti. Strach o půdu a dobytek tak stále víc sílil, vyhrát může jen jedna skupina. Navíc dva muže stojící na své straně spojuje jedno – láska ke stejné ženě. Rozmáchlý a nesmírně problematický western získal jednu oscarovou nominaci a také nechvalnou pověst jednoho z realizačně nejdražších titulů, na který diváci neslyšeli. Slavné studio United Artists velkoryse dosypávalo a nakonec padlo a Michael „velké ego“ Cimino se příliš nepoučil – natočil třeba Siciliána, další propadák. Mám za to, že film by prostě měl mít nějakou snesitelnou délku a režisér, ač má (musí) mít určitou vizi, by měl respektovat jistá pravidla a divácká očekávání. Viděl jsem tříapůlhodinovou verzi a místy si rval vlasy. Asi jako kdysi producenti. ()

Galerie (92)

Zajímavosti (35)

  • O snímku se traduje, že potopil celé tvůrčí hnutí tzv. Nového Hollywoodu, vlny z šedesátých a sedmdesátých let, v jejímž rámci po rozkladu tradičního studiového systému dostávali příležitost svěží mladí tvůrci jako Coppola nebo Friedkin, kteří si mohli dělat téměř cokoliv. (Coldrex)
  • Počas natáčania vybuchla Allenovi Kellerovi puška. Keď sa rozhodol zažalovať spoločnosť, ktorá požičala zbraň na natáčanie, skutok bol už premlčaný. (sudruh sustruh)

Související novinky

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

03.07.2016

V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (více)

Sam Mendes na Divokém západě

Sam Mendes na Divokém západě

10.12.2009

U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (více)

Jeff Bridges tasí kolty

Jeff Bridges tasí kolty

12.09.2009

A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (více)

Reklama

Reklama