Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rambův bývalý velitel z Vietnamu, plukovník Samuel Trautman, vede misi na pomoc mudžahedínským vzbouřencům v Afghánistánu, kteří bojují proti sovětské invazi do Afghánistánu. Je tam ale zajat, uvězněn a krutě mučen ruským plukovníkem Zajcenem. Ze zajetí by ho mohl dostat jediný muž – a tím je právě Rambo… Seržant americké armády John J. Rambo se po prožitých dobrodružstvích ve vietnamské válce uchyluje do ústraní thajského kláštera. Věnuje se meditacím a jen občas si odskočí do boxerského ringu. Tam ho vyhledá jeho bývalý velící důstojník z Vietnamu, plukovník Samuel Trautman. Přemlouvá jej k účasti na válečné misi, která má za cíl dopravit americké rakety Stinger statečným mudžáhedínům v Sověty okupovaném Afghánistánu. Rambo odmítá, nechce již bojovat... Po čase jej navštíví důstojník Griggs a sděluje mu, že plukovník Trautman byl při akci zajat Sověty a je držen v pevnosti poblíž pákistánských hranic jako rukojmí. To Ramba přesvědčí a vydává se na záchranu svého druha. V pákistánském Pešáváru se vyzbrojí municí a zkontaktuje se s mudžahedíny vedenými Masoudem. Na sovětské základně je Samuel Trautman podrobován krutému mučení brutálním sovětským plukovníkem Zaysenem, aby vyzradil místo dodání raket. Rambo se sbližuje s mudžahedíny a obdivuje jejich statečný boj proti okupantům. Když Zaysen nechá z vrtulníků zmasakrovat vesnici, vrhá se Rambo do boje s plným nasazením a pevným přesvědčením o spravedlivosti svého boje... Ihned zlikviduje pomocí těžkého kulometu jeden z útočících vrtulníků a ještě té noci se obtěžkán municí vydává v doprovodu Masouda a malého chlapce Hamida na záchrannou akci do pevnosti... (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (612)

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Bůh by měl slitování. On ho nemá." Rambovi jedna válka skončila, tak si našel jinou a vydal se bojovat se sovětskou armádou. Se samopalem, nožem, detonátory, lukem a hrdinným afghánským lidem to nemohlo pro známého tesaře, doktora a horolezce dopadnout špatně. Já jsem se u toho tedy s Topperem Harleym dost nasmál, zejména údajná zvěrstva Sovětů byla propagandisticky zábavná a pod americká moudra o tom, jak se poučili z Vietnamu a do Afghánistánu by nikdy nešli bojovat, by se G. W. Bush určitě ochotně podepsal napalmem. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale jedná se o nejslabší díl. Že je to naprosto bezmozkovej vejplach by mi nevadilo. Potíž je v tom, že film víceméně nepřichází z ničím novým a v podstatě recykluje to co jsme viděli ve dvojce. Akce je tu taková nenápaditá průměrná. Nevím no není to špatnej film, ale na komoru mě netrefil. Nejvíc pobaví slogan na konci : Věnováno hrdinnému Afghánskému lidu. Obvzlášť podívá li se na to člověk optikou současnosti.60% ()

Reklama

JFL 

všechny recenze uživatele

"Rambo III" zosobňuje labutí píseň osmdesátkového stylu akčňáků, kde gerojové čistě svou zabejčenou silou, nikoli fištrónem či taktikou napravovali křivdy světa ve vážně nabubřelých spektáklech. Při zevrubném pohledu na Stalloneho kariéru se ukazuje, že na rozdíl od svého hlavního konkurenta Arnolda neměl Sly moc cit pro trendy a dobové nálady. A tak ve stejném roce, kdy Arnold do kin v reflexi politiky glastnosti poslal "Rudé horko", které kombinovalo drsné macho thrillery s nahláškovaným nadhledem buddy bijáků, Stallone se pokoušel ždímat vyčpělé téma Studené války a burcovat povědomí o konfliktu, který nikoho v USA nezajímal. Na druhou stranu scénář "Ramba III" zjevně vnímá proměny žánru a tak vztah titulního hrdiny a plukovníka Trautmana obohacuje o nějaké to verbální špičkování - nepřítomné v dřívějších dílech a zjevně okopírované ze "Smrtonosné zbraně". Ale základ zůstává veskrze totožný jako v předchozím díle, jen ještě zduřelý více jak dvojnásobným rozpočtem. Stallone vlastně druhým a třetím filmem série předkládá ve svém pohledu univerzální recept na řešení jakéhokoliv válečného konfliktu, které z nějakého zřejmě fetišisticky umanutého důvodu zahrnuje luk s výbušnými šípy a likvidaci záporáka v helikoptéře. Pamatuju si, že v chlapeckém poblouznění, kdy jsem všechny osmdesátkové bijáky bral smrtelně vážně, mi "Rambo III" připadal nejúžasnější z celé trilogie, což zajisté souvisí s tím, že jsem se zde mohl projektovat do gerojova dospívajícího sidekicka. Dnes si pořád myslím, že se jedná o nejlepší díl série, byť tedy z čistě cringe hlediska. Ježišmarjá, vždyť tohle je dokonalost sama - od regulérně vymakaných akčních sekvencí, přes prosťáčkovský naivismus zdejší militaristické agitky, po hrdinu tak zasmušile existenciálního, až je se svou naondulovanou trvalou totálně ňufí. A k tomu samozřejmě scenáristické vrcholy jako dialog o modrém světle. Nelze než věřit zkazkám, že všichni kromě Stallona věděli, že točí srágoru, a tak k tomu i přistupovali. Byť je ale škoda, že původně angažovaný režisér Russell Mulcahy to dával příliš očividně najevo, takže byl odejit. Protože v režii tohoto zběsilého videoklipového formalisty, který natočil fenomenální 80s nezřízenosti "Kanec" a Highlander", by "Rambo III" byl ultimativním campem. _____ Ještě jen tak na okraj:  Hlavní překážku Stallonovy kariéry představovaly jeho herecké ambice a fakt, že se vždy bral příliš vážně. Vlastně až do poloviny osmdesátek, kdy se konečně smířil s image akčního hrdiny a současně jí bohužel také zcela propadl, se jeho filmografie vyznačuje pravidelným trendem, kdy po každém (v jádru překvapivém a outsiderském) hitu následuje několik zoufalých a kasovně tragických pokusů ukázat širší herecký rejstřík. Na druhou stranu právě díky nálepce talentovaného herce, kterou mu úspěšně přiřkl PR mýtus kolem prvního "Rockyho", platil Sly ještě značnou část osmdesátek za větší hvězdu než Arnold. Ten se teprve postupně díky videotrhu vypracovával z vod béček na vrchol Hollywoodu. Až v druhé polovině dekády, kdy se Sly zhlédnul v jednostranném soupeření s Arnoldem o to, kdo z nich bude mít větší bicák a méně podkožního tuku, se mu začali všichni otevřeně vysmívat, což dokládá nejen šňůra jeho každoročních nominací na Zlaté maliny. Novodobá vlna uznání Stallona, příznačně opět podpořená jeho návraty k rolím Rockyho Balboy a Johna Ramba, pak více než cokoli jiného dokládá selektivnost veřejné paměti i dobovou ovíněnost nostalgií. Inu, historii přepisují vítězové, a tím Stallone nakonec vždy nějak překvapivě byl - asi proto, že všichni chceme věřit mýtu o obyčejném nuzném chlápkovi, který to čistě svým úsilím dotáhne až na vrchol. Byť teda pořád i v tomhle zůstává lepším vzorem ten Arnold. () (méně) (více)

predators 

všechny recenze uživatele

Tak, a série je kompletní. Viděno lehce napřeskáčku, ale to nic nemění na tom, že se jedná o nejslabší díl. Nezajímavý Afghanistán a ještě více nezajímavý scénář, kdy už je snaha, udělat z Ramba chodícího supermana, hodně okatá. Vidět musíte všechny, ale jen "trojku" stačí jednou... :-) 40% ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Sylvester Stallone byl v ideální fyzické formě a hon sověty mohl tedy započnout. Pokud zvládnete svůj mozek vypnout, tak se i po tolika letech můžete velmi příjemně bavit. Film je nasáklý akcí. Je třeba ho brát jako čistokrevnou zábavu. Za tímto účelem byl konec konců vytvořen. Ti, kteří se v něm stále budou snažit vidět něco navíc, budou pochopitelně silně zklamaní. 3* ()

Galerie (122)

Zajímavosti (44)

  • Příběh se odehrává šest let po událostech z předchozího filmu Rambo II (1985). (Jizni Tlapa)
  • Na post režiséra byl jako první dosazen Russell Mulcahy, ale kvůli tvůrčím neshodám z projektu odstoupil a nahradil ho Peter MacDonald, který byl režisérem druhého štábu u filmu Rambo II (1985). Z projektu odešli také tři kameramani. (HellFire)
  • S rozpočtem přes 60 milionů dolarů se stal film ve své době nejdražším v historii. (Bauer)

Reklama

Reklama