Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rambův bývalý velitel z Vietnamu, plukovník Samuel Trautman, vede misi na pomoc mudžahedínským vzbouřencům v Afghánistánu, kteří bojují proti sovětské invazi do Afghánistánu. Je tam ale zajat, uvězněn a krutě mučen ruským plukovníkem Zajcenem. Ze zajetí by ho mohl dostat jediný muž – a tím je právě Rambo… Seržant americké armády John J. Rambo se po prožitých dobrodružstvích ve vietnamské válce uchyluje do ústraní thajského kláštera. Věnuje se meditacím a jen občas si odskočí do boxerského ringu. Tam ho vyhledá jeho bývalý velící důstojník z Vietnamu, plukovník Samuel Trautman. Přemlouvá jej k účasti na válečné misi, která má za cíl dopravit americké rakety Stinger statečným mudžáhedínům v Sověty okupovaném Afghánistánu. Rambo odmítá, nechce již bojovat... Po čase jej navštíví důstojník Griggs a sděluje mu, že plukovník Trautman byl při akci zajat Sověty a je držen v pevnosti poblíž pákistánských hranic jako rukojmí. To Ramba přesvědčí a vydává se na záchranu svého druha. V pákistánském Pešáváru se vyzbrojí municí a zkontaktuje se s mudžahedíny vedenými Masoudem. Na sovětské základně je Samuel Trautman podrobován krutému mučení brutálním sovětským plukovníkem Zaysenem, aby vyzradil místo dodání raket. Rambo se sbližuje s mudžahedíny a obdivuje jejich statečný boj proti okupantům. Když Zaysen nechá z vrtulníků zmasakrovat vesnici, vrhá se Rambo do boje s plným nasazením a pevným přesvědčením o spravedlivosti svého boje... Ihned zlikviduje pomocí těžkého kulometu jeden z útočících vrtulníků a ještě té noci se obtěžkán municí vydává v doprovodu Masouda a malého chlapce Hamida na záchrannou akci do pevnosti... (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (614)

JFL 

všechny recenze uživatele

"Rambo III" zosobňuje labutí píseň osmdesátkového stylu akčňáků, kde gerojové čistě svou zabejčenou silou, nikoli fištrónem či taktikou napravovali křivdy světa ve vážně nabubřelých spektáklech. Při zevrubném pohledu na Stalloneho kariéru se ukazuje, že na rozdíl od svého hlavního konkurenta Arnolda neměl Sly moc cit pro trendy a dobové nálady. A tak ve stejném roce, kdy Arnold do kin v reflexi politiky glastnosti poslal "Rudé horko", které kombinovalo drsné macho thrillery s nahláškovaným nadhledem buddy bijáků, Stallone se pokoušel ždímat vyčpělé téma Studené války a burcovat povědomí o konfliktu, který nikoho v USA nezajímal. Na druhou stranu scénář "Ramba III" zjevně vnímá proměny žánru a tak vztah titulního hrdiny a plukovníka Trautmana obohacuje o nějaké to verbální špičkování - nepřítomné v dřívějších dílech a zjevně okopírované ze "Smrtonosné zbraně". Ale základ zůstává veskrze totožný jako v předchozím díle, jen ještě zduřelý více jak dvojnásobným rozpočtem. Stallone vlastně druhým a třetím filmem série předkládá ve svém pohledu univerzální recept na řešení jakéhokoliv válečného konfliktu, které z nějakého zřejmě fetišisticky umanutého důvodu zahrnuje luk s výbušnými šípy a likvidaci záporáka v helikoptéře. Pamatuju si, že v chlapeckém poblouznění, kdy jsem všechny osmdesátkové bijáky bral smrtelně vážně, mi "Rambo III" připadal nejúžasnější z celé trilogie, což zajisté souvisí s tím, že jsem se zde mohl projektovat do gerojova dospívajícího sidekicka. Dnes si pořád myslím, že se jedná o nejlepší díl série, byť tedy z čistě cringe hlediska. Ježišmarjá, vždyť tohle je dokonalost sama - od regulérně vymakaných akčních sekvencí, přes prosťáčkovský naivismus zdejší militaristické agitky, po hrdinu tak zasmušile existenciálního, až je se svou naondulovanou trvalou totálně ňufí. A k tomu samozřejmě scenáristické vrcholy jako dialog o modrém světle. Nelze než věřit zkazkám, že všichni kromě Stallona věděli, že točí srágoru, a tak k tomu i přistupovali. Byť je ale škoda, že původně angažovaný režisér Russell Mulcahy to dával příliš očividně najevo, takže byl odejit. Protože v režii tohoto zběsilého videoklipového formalisty, který natočil fenomenální 80s nezřízenosti "Kanec" a Highlander", by "Rambo III" byl ultimativním campem. _____ Ještě jen tak na okraj:  Hlavní překážku Stallonovy kariéry představovaly jeho herecké ambice a fakt, že se vždy bral příliš vážně. Vlastně až do poloviny osmdesátek, kdy se konečně smířil s image akčního hrdiny a současně jí bohužel také zcela propadl, se jeho filmografie vyznačuje pravidelným trendem, kdy po každém (v jádru překvapivém a outsiderském) hitu následuje několik zoufalých a kasovně tragických pokusů ukázat širší herecký rejstřík. Na druhou stranu právě díky nálepce talentovaného herce, kterou mu úspěšně přiřkl PR mýtus kolem prvního "Rockyho", platil Sly ještě značnou část osmdesátek za větší hvězdu než Arnold. Ten se teprve postupně díky videotrhu vypracovával z vod béček na vrchol Hollywoodu. Až v druhé polovině dekády, kdy se Sly zhlédnul v jednostranném soupeření s Arnoldem o to, kdo z nich bude mít větší bicák a méně podkožního tuku, se mu začali všichni otevřeně vysmívat, což dokládá nejen šňůra jeho každoročních nominací na Zlaté maliny. Novodobá vlna uznání Stallona, příznačně opět podpořená jeho návraty k rolím Rockyho Balboy a Johna Ramba, pak více než cokoli jiného dokládá selektivnost veřejné paměti i dobovou ovíněnost nostalgií. Inu, historii přepisují vítězové, a tím Stallone nakonec vždy nějak překvapivě byl - asi proto, že všichni chceme věřit mýtu o obyčejném nuzném chlápkovi, který to čistě svým úsilím dotáhne až na vrchol. Byť teda pořád i v tomhle zůstává lepším vzorem ten Arnold. () (méně) (více)

castor 

všechny recenze uživatele

Úvodní scéna arénového souboje v Bangkoku, kterou tak náramně zparodoval Charlie Sheen, je solidně sestříhaná a má slušné grády, pak si ještě několikrát uvědomujeme, že sledujeme osudy starého dobrého vietnamského veterána, ale vesměs jde jen o pokračování, o které nikdo příliš nestojí. Ale nostalgie dělá divy. Afghánistán, ještě než vstoupil do povědomí lidí kvůli reálnému nebezpečí, si vzal do svého příběhu o vzbouřencích, kteří bojují proti sovětské invazi Stallone spolu s akčním béčkařem Sheldonem Lettichem a napsali prostou antikomunistickou agitku. Ta je poměrně drsná a špinavá, akčních sekvencí má požehnaně a Jerry Goldsmith se ukazuje v poměrně solidní síle. Celkově nám může být líto, že takové kousky se už dneska prostě netočí. Tehdy jsme měli pány producenty Andrewa G. Vajnu a Maria Kassara, kteří stáli se studiem Carolco Pictures za takovými hity jako byl právě Rambo, Total Recall, druhý Terminátor nebo Základní instinkt. A ti si prostě můžou dovolit, že Sly šípem sundá plně vyzbrojený bitevní vrtulník. No, není to krása? PS: Mimochodem za velmi zdařilým filmovým plakátem stál umělec Renato Casaro, který dokázal vystihnout podstatu filmu i pro plakáty snímků Tenkrát v Americe, Tanec s vlky, Nekonečný příběh nebo Pro hrst dolarů. Krásná práce. ()

Reklama

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Tento film představuje jeden velký problém. Totiž Rambovo pojetí afghánské revoluce je neslučitelné s pojetím války jako takové čili jako poměrně kontinuálního procesu, který je jen čas od času narušován různě intenzivními momenty diskontinuity. Válečná traumata jsou, podle Ramba, nesouměřitelná. Dvě různá traumata podávají tak rozdílný pohled na svět, že neexistuje žádné vyšší hledisko, na jehož základě bychom tato traumata mohli porovnávat. Změnu svého statutu Rambo objasňuje pomocí tvarové psychologie, podle níž vnímáme zbraně vždy jako celistvé tvary, nikoli jako souhrn jednotlivých částí. Tedy i při přechodu vnímání z jednoho tvaru ke druhému nedochází k pomalému kontinuálnímu přechodu, ale k náhlé, okamžité změně. Tyto příklady náhlých proměn tvarů ve vnímání aplikuje Rambo i na vztah mezi starým a novým způsobem vidění světa. Tato teorie je základem celé koncepce režiséra Peter MacDonalda, která měla nahradit dosavadní graduální koncepci vývoje akční postavy založené na myšlence, že ke změnám bude docházet postupně, metodou část po části. A to všechno proto, že to John Rambo nakonec všechno rozstřílí na sračky. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Třetí Rambo měl smůlu v tom, že se jeho režie ujal křečovitý Peter MacDonald. Ten film zbavil původně provokativního obalu a udělal z něj krystalicky čistý akčňák, který má svá silná a slabší místa. Stallone je stále ve vrcholné formě, neúnavně běhá, skáče, střílí a člověk jeho postavu hltá. A vlastně je to jeho zásluha, že Rambo 3 ještě má co nabídnout, i když jakákoliv výjimečnost se v rutinní režii vytratila. Stačí si uvědomit, co třeba režisér MacDonald udělal s třetím Nekonečným příběhem. 60% ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, ale jedná se o nejslabší díl. Že je to naprosto bezmozkovej vejplach by mi nevadilo. Potíž je v tom, že film víceméně nepřichází z ničím novým a v podstatě recykluje to co jsme viděli ve dvojce. Akce je tu taková nenápaditá průměrná. Nevím no není to špatnej film, ale na komoru mě netrefil. Nejvíc pobaví slogan na konci : Věnováno hrdinnému Afghánskému lidu. Obvzlášť podívá li se na to člověk optikou současnosti.60% ()

Galerie (122)

Zajímavosti (44)

  • Film vydělal v USA necelých 54 milionů amerických dolarů. Jen samotné natáčení bylo přitom o 11 milionů dražší. Celosvětové tržby nicméně přesáhly 189 milionů amerických dolarů. (curfew77)
  • Rambo III se dočkal i komiksové adaptace, kterou vydalo v roce 1988 nakladatelství Blackthorne Publishing. Společnost Sega zase vydala v roce 1989 stejnojmennou videohru. (curfew77)
  • Film byl v době svého vzniku "věnován statečnému afghánskému lidu". (curfew77)

Reklama

Reklama