Ztraceni v moři

Nejsem sice fanouškem těhle filmů, ale musím přiznat, že tenhle mě občas dostával. Po čase mě to nutilo uvažovat nad tím, co asi jednotlivé postavy cítí a jak bych se zachoval já. I když nutno si přiznat - občas to bylo "dělání z komára velblouda" (např. proč by se prostě oba "rodiče" nemohli dohodnout a kluk by byl střídavě tu a tam, jako je to u normálních rozvedenených lidí). Rozhodně už bych to ale podruhé vidět nemusel. Bohužel nechybí tradiční americký patos a snaha vydojit nějakou tu slzu za každou cenu. (22.03.2004)

Silný zážitek. Ztraceni v moři jsou adaptací románu, který sice v zahraničí proslavila mmj. Oprah Winfrey, u nás ale nevyšel. Nicméně i bez znalosti předlohy se můžeme nechat unést emocemi z příběhu rodiny, jejíž vývoj byl uměle přerušen. Dvě dějové linky sledují rodinu před katastrofou na konci 80. let a o dekádu později. Bezstarostní rodiče, plní vizí do budoucna, milující Michelle Pfeiffer a Treat Williams mají tři děti. Z minuty na minutu se jejich rodina rozpadá, když se jim ztratí prostřední syn. A my sledujeme celé následující roky a proces uzdravování, který nikdy nemůže zcela zacelit pocit prázdnoty. Rodině v nesnázích pomáhá vyšetřující Whoopi Goldberg (a ta sama o sobě musí mít něco extra, takže je nejen černá, detektiv, ale ještě lesba). Pocitově pozoruhodné. Doporučuji v originále. (22.05.2018)

Návrat ztraceného syna není vždy úplně šťastnou událostí. Kor když se tak stane po devíti letech a on si na vás nepamatuje. Pak se může stát, že vám to relativně fungující rodinu poněkud rozhárá a sám nalezenec na tom také není zrovna nejlépe. A teď co s tím? Celkem důstojně zpracované se solidním obsazením, ale na mě tu bylo moc objímání, slz a emocí vůbec. Jasně, tenhle příběh se nedal zpracovat bez citových výlevů, ale trošku ubrat by v tomto případě neškodilo. Jeden z mála filmů, kde mi Whoopi Goldberg nelezla na nervy. 60% (10.11.2013)

Překvapivě poměrně dramatická jízda, která pojednává o krásách a úžasnostech rodičovství. Konkrétně potom o jednom uneseném dítěti, které se tedy mělo výrazně lépe než ostatní unesené děti, ale ve výsledku si rodiče prošli srovnatelným peklem. Michelle Pfeiffer zde byla úžasňoučká. Co se týče luxusního vzhledu, tak i důvěryhodnosti jejího vžití se do role. Opravdu nešťastnou (krásnou) maminku připomínala. Ostatní herci a herečky také fajn, a to včetně dětských rolí. S výjimkou Whoopi Goldberg, která mi do role černé, lesbické detektivky prostě nesedla. Když byl unesený chlapec malý a neunesený, tak býval roztomilý, takže úvodní část je super. Když se poté vrátila jeho odrostlejší forma, tak byl roztomilý méně, takže to člověk už tolik neprožíval. Tedy minimálně já to takhle vnímal. Celé je to v podstatě o zoufalých pokusech vyrovnat se s nevyrovnatelným. Konec je takový rozpačitý a poměrně slaboučký. Jinak bych po té 4. hvězde určitě sáhl. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybral uživatel fimler. (05.05.2016)

----- "I když si myslíte, že jste hrozná matka, Kerry a Vincent jinou matku nemají." ----- Velice vypjatý - a velice otevřený příběh ... cca do poloviny stopáže - než dojde k zásadnímu zvratu. Poté jakoby se vynořil odněkud z mořských či jiných hlubin prostých denního světla, kde po celou tu dobu žil - stravován vnitřní bolestí a sebeobviňováním. Najednou všechny jeho emoce kloužou po povrchu ... tak jako kapky vody po peří vodního ptactva. Doberete se sice nějakého závěru, který celou tu komplikovanou story uzavře, ale nejsem si jistá, nakolik se s ním ztotožníte. (25.08.2015)