Va, vis, et deviens
Vai e vivrai
Go, See, and Become
Live and Become
Režie:
Radu MihăileanuKamera:
Rémy ChevrinHudba:
Armand AmarHrají:
Yaël Abecassis, Roschdy Zem, Roni Hadar, Shimon Mimran, Pierre-Jean Chérer, Joy Rieger, Hervé Pauchon, Shmil Ben Ari, Patrick Descamps, Shlomo Vishinsky (více)Obsahy(1)
Devítiletý černý Etiopan se jen díky zfalšované židovské identitě dostane z utečeneckého tábora v Súdánu, kde mu hrozí smrt vyhladověním. Jeho matka - křesťanka - ho propašuje do záchranného transportu etiopských Židů - Falašů - , které přijímá do azylu Izrael (operace Mojžíš v roce 1984). Pod novým jménem se Shlomo obtížně aklimatizuje v odlišném prostředí i v jiném náboženském řádu. Teskní po matce a odmítá přizpůsobit se kolektivu, s nímž je v neustálých konfliktech. Teprve adopce do harmonické rodiny ho zklidní, i když dál trpí komplexem z utajení pravého původu. Než Shlomo dospěje, projde při hledání skutečné - lidské - totožnosti nelehkými zkušenostmi v sociálním zařazení i v navazování vztahů. Zažije rasistické útoky, judaismus i válku v okupovaných teritoriích, vystuduje medicínu ve Francii, než se konečně jako zralý muž, sám otec, vrátí zpět ke svým kořenům. (MFF Karlovy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (84)
Slabších pět hvězd nás zavede na okraj duše malého chlapce z buše. Melodramatické a emocemi decentně zdobené drama ze země zaslíbené. Šalom Jerušalaym. ()
Na co Radu Mihaileanu sáhne, to je vždy skvěle zpracovaná látka. A ve všech jeho filmech hraje velkou roli lidskost, která se jimi vine jako zlatá nit. Navíc jim nechybí nikdy špetka humoru, která je štítem proti bezradnosti. Pro mě je tento film opět šestihvězdičkovou záležitostí. ()
Videl som od Mihaileanua aj jeho Vlak života, ktorý podobnú problematiku podáva s humorným pohľadom a tak som ostal (príjemne) prekvapený, keď som sledoval dosť pochmúrny a miestami veľmi smutný príbeh o Šlomovi. Hlavne prvá polovica filmu je 100%-ná a vďaka nej dávam plné hodnotenie. Druhá polovica filmu nemá taký emotívny náboj, samozrejme okrem silného záveru, ktorý sa síce dal vytušiť, ale v tomto prípade to nijako neznižuje kvality filmu. Pochválim ešte herecké výkony, najmä detských postáv, ďalej stojí za zmienku aj dobrá a vhodná hudba a samotná technická stránka filmu. Samotné posolstvo film je kapitola sama o sebe! ()
Objektivně je to možná "jen" za čtyři, ale za tak silný filmový zážitek nemůžu dát míň jak plný počet. Nádhera! A pokud příběh někdy náhodou hraje na city... pak jsem ochotná na takovou hru přistoupit. ()
Očekávala jsem agitku o v podstatě šťastném (a vysněném) životě Falašů ve státě Izrael. A ejhle, dostalo se mi historicky téměř věrného, ale především pravdivého a emocionálně velmi silného filmu. Operace Moše, operace Noach jako akt solidarity na straně jedné a desítky tisíc etiopských židů, kteří museli čelit mnoha ústrkům majoritní izraelské společnosti na straně druhé (pocit nepochopeni je zde umocněn tím, že hlavní hrdina pochází z křesťanského prostředí; ovšem jeho adoptivní rodiče se ukáží být velmi epatickými). Nutno říci, že integrace Beta Esroel skutečně nebyla snadná. "Adam haja adom" – naprosto úžasná scéna ze soutěže znalostí Tóry. Hodně autentické a nevyumělkované. Moc, moc dobré. Nebýt vysoce nepravděpodobného závěru (shledání s matkou v uprchlickém táboře), dala bych plný počet hvězd. ()
Málokterý film je tak syrový a úžasný zároveň. Do té doby jsem o Operaci Mojžíš nic nevěděla, pak prošmejdila internet. Hudba jako oratorium tam, kde by slova nestačí. „Jdi. Žij a někým se staň. A dřív se nevracej,“ říká křesťanská matka malému synovi, když jej s židovskou matkou pošle do Svaté země vědoma si toho, že v súdánském táboře by nepřežil. V Izraeli údiv nad vším – že teče voda a je jí dost, že se nosí ponožky, používá vidlička. A kde se berou lidé v televizi, kde mají dvířka? Střet dvou kultur citlivým, ne růžovobrýlovým pohledem. Jemné sbližování Šloma s adoptivní matkou a hlavně dědečkem. Předsudky proti černochovi ve škole. Nepokoje poté, co chtějí ve škole žáky přijmout rituálem s kapkou krve: „V Etiopii nám vyčítali, že jsme Židé. Tady nám vyčítáte, že Židé nejsme.“ Při návštěvě u Zdi nářků: „Proč je tu tolik přání? To lidé nejsou v Jeruzalémě šťastní?“ Citlivé věkové skoky při Šlomově dospívání, starší představitele člověk skoro nepostřehne. Dějem se prolínají pohledy na měsíc, hovory se vzdálenou matkou a stále ta krásná hudba a ženský hlas. „Dědečku, věříš v Boha?“ „Když mne bolí nohy. Když u nás nebo jinde ve světě zuří válka. Nechovám se k němu nejlíp. Volám ho, jen když něco potřebuji. Nikdy se neptám, jak se ti vede. Jen mu lhostejně brnknu.“ Když chce kluk holku tak moc, že se dá i na studium tóry a disputace. Těch momentů je moc, nechce jíst ve škole ani doma, dojemně se zouvá a chodí bosky po zemi, skutečné trávě a hlíně. A nářek matky, když ji Šlomo, který se konečně něčím stal, najde. Neskutečný film. Utrpení, o kterém se v novinách nedočteme, ve zprávách neuvidíme. Věci, o kterých jsme neměli ani tušení.Zjevení mezi současnou plytkou komercí. Silný příběh, scény, při kterých mrazí. Film, po kterém se jen tak nedá dívat na jiný. Film, v jehož podmanivém světle ostatní blednou… ()
Príbeh Šloma, tak, ako ho natočil rumunský režisér Mihaileanu, je akýmsi realisticky pôsobiacim výletom do sveta aký väčšina z nás nepozná. O to dôležitejšie je priblíženie tohto sveta ľuďom, ktorí netušia, aké to je byť vytrhnutý zo svojho detského vesmíru, z blízkosti rodiny a všetkého, čo chlapec doteraz poznal. Film pôsobí pomerne autenticky, skvelý zážitok umocňuje výborný detský predstaviteľ malého Šloma a jeho presvedčivý herecký výkon. Je to citlivý, veľmi dojímavý (ale nie vypočítavý) film, ktorý by mal vidieť rozhodne omnoho širší okruh ľudí, dosť ma mrzí, že je ešte stále pomerne málo známy. Aj keď má film niekoľko malých nedostatkov, posolstvo, ktoré vysiela, ich prekrýva dostatočne silne a rozhodne tie nedostatky človek nevníma pri jeho sledovaní. Emócie sú v tomto prípade silnejšie ako kritický úsudok. ()
Doznívají závěrečné titulky s překrásnou hudbou a já musím rychle napsat alespoń pár slov. Protože tak skvělý, dojemný a poučný film jsem dlouho neviděla. Jasných 5 hvězd. ()
Velice zajimavy pohled do problemu dalsiho ze spousty africkych zemi. Je zde spousta silnych momentu uz od prvnich mitnut filmu at slo o rasisticke narazky ci o nabozenskou prislusnost. Rozhodne se nejedna o dilo pro kazdeho a urcite nemusi zaujmom, ja osobne jsem se vsak dokonale ponoril do deje ktery mi toho nabidnul vice nez dost. Urcite nejde o skvost nejvyssiho stupne kdy hra na city je proste az prilis okata a vrazedna delka tohotle filmu by taky mohla byt nizsi ale kdyz uz chyti tak nepusti. ()
Jasně, dokoukal jsem to, celkem mě to i bavilo, ale bylo to patetický až hrůza. S reálným světem to nemělo společnýho prakticky vůbec nic, i když se to snažilo tvářit přesně naopak. Pohádka pro dospěláky, kteří se chtějí nechat dojímat příběhem hladového, zaprášeného černouška, který navzdory téměř beznadějným vyhlídkám dosáhl prakticky všeho, o čem se i divákovi samotnému může jen zdát - obklopil se milující rodinou a přáteli na úrovni, vystudoval vysokou školu, naučil se několik světových jazyků, nabrnknul si chutnou zrzinku, která ho (bůhvíproč) miluje až za hrob, prostě poslechl maminku do puntíku, šel a NĚKÝM se stal. Amen. Bylo to tak cukrkandlový, že jsem se celkem režisérovi divil, když si nechal poslední záběr téhle limošky pokazit tím ošklivým stvořením, co vypadalo jako starej, bezzubej Rumun. Říkám si, že 3 pecky jsou pro tohle melodrama až moc. Ale už to tak nechám. Podruhé na to ovšem koukat rozhodně nechci. ()
Operace Mojžíš byla záchranná akce - převoz černých Židů z Etiopie do Izraele přes Súdán, kdy zhruba polovina uprchlíků po cestě zemřela a druhá polovina se jen velmi těžce usídlovala v Izraeli. Někteří Etiopané se toho snažili využít a uprchnou před hladomorem, i když nebyli Židé. To je také příběh malého hlavního hrdiny Shloma. Po strastiplné cestě není ani jeho přijetí v Izraeli ideální a malý (a posléze dospělý) Shlomo musí hledat svoji novou identitu. Silný příběh je další z řady zfilmovaných dramat, které píše sám život. Naštěstí tvůrci moc nekazili a jen dovedně dramatizovali. Obsah přebíjí formu a rád dávám čtyři hvězdy. Opět a opakovaně si musím povzdechnout, že organizované náboženství je zkrátka hnus a je jedno, jestli jde o křesťanství, judaismus, islám nebo cokoli jiného. Ve jménu různých náboženství se spáchalo v historii lidstva už tolik zvěrstev, že je to až k neuvěření. To, že pak velkoryse zachraňují tímto způsobem pár ztracených oveček a ještě je nutí různými způsoby k poslušnosti… je dobré si to někdy filmově aspoň připomenout. ()
Skvělé téma, které je ale docela pokažené. Jednak se film strašně táhne a zároveň příliš překotně letí - jinými slovy se je moho motivů zbytečně rozpindaných, zatímco spousta důležitých událostí prosviští a zůstane naprosto nevykreslená. Režijní nejistota v tom, na co dát jaký důraz, je pak jednou z věcí, které ubírají na zajímavosti hlavního hrdiny. Ten je sice ve vrcholně zajímavé a jímavé situaci, kdy musí pracně hledat identitu, ač je dějinami brutálně odseknut od veškerých svých kořenů lidských, kulturních i náboženských. Filmu se ale vlastně moc nedaří ukázat, jakým způsobem ke své identitě dospívá. Hlavní problém je asi v tom, že ten kluk je vlastně až na vzácné výjimky (scéna disputace) hrozně pasivní, odevzdaný a všechno za něj vlastně odvádí jeho přátelé. Takřka všechny podstatné události se mu v příběhu stanou tak nějak bez jeho přičinění (včetně manželství: žena si ho musí najít a 10 let ho uhánět a nakonec mu ještě musí máma poručit, aby si ji vzal - šmarja!). Film ukazuje hodně z trápení, kterým Šlomo prochází, ale málo z vnitřní práce, kterou na sobě odvádí. Proto měl snímek raději vyprávět o matce a o falašském mudrci ("rozhodl jsem se sloužit těm, kteří přežili") - to jsou charaktery, které stojí za pozornost! ()
Působivý film o víře, lásce, kořenech a vlastní idenitě. Pro mě velmi uvěřitelný příběh o Šlomovi, který projde několika světy a jako dospělý se vrací na své místo narození. Jedním z vrcholů je židovská "soutěž" a polemika o tom, zda byl Adam bílý nebo černý. Závěr skutečně jak z říše pohádek, ale to mu vůbec nic neubírá na kráse. ()
První polovina filmu byla velmi dobrá, ta druhá už trochu kolísala. Konec filmu přišel v pravý moment. ()
Poselství rovnosti, bratrství a lásky mezi lidmi všech barev pleti a všech náboženství. Nádherný film o střetu diametrálně odlišných kultur, o střetu racionálního uvažování a citů. A taky o odpuštění. Ještě se mi příliš chvějí prsty, abych byl schopen napsat něco rozumného. ()
Ať jsme kdekoli,nezapomínáme na to odkud pocházíme. Žijeme jak nejlépe dovedeme a s požehnáním doufáme v naději,že na ono místo kde to vše začalo se jednou vrátíme. Velmi jemné struny tohoto filmu rozezní v zamyšlení vaše pocity. Opět skvělá trefa. ()
Skutečně hodně silný film,který ačkoliv byl uveden na čt2 v otřesnou dobu (konec o třičtvrtě na dvě) jsem dosledoval se zatajeným dechem do konce.Celou dobu sem si říkal jak jsem šťastný že sem vyrůstal v téhle republice.Nevím jestli v Izraeli byl film přijat či ne...každopadně však stojí za to ho vidět.Vynikající Scénář,Režie i většina hereckých výkonů.Děkuju za zážitek. ()
Zapomněli je tam, na jejich hoře poblíž Gondaru. A přesto odpradávna etiopští Židé, kterým říkají Falašové, snili o tom, že se jednou vrátí domů do Svaté země, do Jeruzaléma. R.1984. Od listopadu 1984 do ledna 1985 proběhla z iniciativy Izraele a USA rozsáhlá akce, která měla umožnit etiopským Židům návrat do země zaslíbené. Falašové jsou repatriováni a je jim konečně přiznán dlouho zpochybňovaný statut potomků Šalamouna a královny ze Sáby. Operaci potají organizuje Mossad. Prosovětský Mengistuův režim Falašům devolil emigrovat a oni odcházejí pěšky od své hory až do táborů v muslimském Súdánu. Tam, pod hrozbou smrti, musejí skrývat své židovství. Je to tábor plný utečenců, křesťanů, muslimů a tajných Židů. Odtud je izraelská letadla odvážejí do Izraele. Cestou umírají stovky lidí na nemoce, z hladu a vyčerpání. jiné zabíjejí loupeživé bandy. Za této první tajné letecké operace, nazvané "operace Mojžíš", bylo zachráněno na osm tisíc Židů. Čtyři tisíce jich mezi Etiopií a Súdánem našlo smrt. Mnohé děti se dostali do Jeruzaléma jako sirotci... ()
Krásne posolstvo a myšlienky, no miestami príliš rozťahané, kratšia stopáž by prospela. ()
Jsem zaměřená na kvalitní dialogy (které se dotknou hlubin, jsou dobře řečené, v příhodnou chvíli, podpořené vhodnými gesty, a znějí přirozeně) a poslední roky je nacházím stále vzácněji. Tento film je měl. A ukázal mi, že ani dobré dialogy nestačí. Ztrácely se v moři tvůrčího tápání, zbytečnosti a excentrismu, topili se v nich i jinak dosti výrazní protagonisté. A samotný příběh? Dobré, že nám byl podán životopisně v úseku řady let, ale ve své podstatě jen zrcadlil stereotypy, nebral mi dech ani nevedl k zamyšlení. ()