Režie:
Gene SaksKamera:
Charles LangHudba:
Quincy JonesHrají:
Walter Matthau, Ingrid Bergman, Goldie Hawn, Jack Weston, Rick Lenz, Vito Scotti, Irene Hervey, Tani Guthrie, Eve Bruce, Jean Lanier, Jean-Marie Juan (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Noční ulice, mladá dívka v noční košili házející do schránky dopis, poté doma naplno pouštějící plynové kohoutky. Jenže zoufalou Toni (Goldie Hawn) zachrání její soused Igor (Rick Lenz) a dozví se, že dívku právě opustil její milenec, ctihodný dr. Julian Winston (Walter Mathau). Své rozhodnutí Julian zdůvodnil tím, že nemůže opustit svou manželku. Problém je ale v tom, že je starý mládenec a jen se potřebuje stále více majetnické Toni zbavit. Když už neví kudy kam, požádá sestru ze své ordinace (Ingrid Bergman), aby v roli jeho choti zaskočila. Řítící se události pak už nelze zastavit. (Robbi)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Stačí na začátku mileneckého vztahu jedna nepromyšlená lež, jako jsem ženatý a mám tři děti a pak po roce tu dívku požádat o ruku a máme zaručeně o zábavu postaráno. Mladičká modrookatá kráska Goldie Hawn a v té době snad nestárnoucí Ingrid Bergman, dvě okouzlující a skvěle hrající ženy z, kterých nejde spustit zrak a jako vždy skvělý Walter Matthau. Jo byla to móóóc příjemná podívaná. ()
„Jestli pracuješ v CIA, proč kamarádíš se zubařem?“ - „Montuje mi do zubu moudrosti minirádio.“ Po výtečných o 2 roky starších Bosých nohách v parku jsem měl velká očekávání, ale že mi Gene Saks znovu naservíruje snad téměř stejně kvalitní romantickou komedii, v to bych ani nedoufal. Rozjezd je malinko pomalejší a v úvodu jde spíš „jen“ o úsměvnou podívanou, ale s postupující stopáží (a zaplétáním se do přibývajících lží) je film stále zábavnější, a od grandiózního setkání v podniku (korunovaného šílenými tanečními kreacemi) jsem se už smál téměř pořád (ale na romantické chvilky pochopitelně také dojde). A přestože je dopředu jasné, jak film skončí, v tomhle případě to ani trochu nevadí, protože skvěle napsané a ještě lépe zahrané postavy se spoustou hlášek vám to bohatě vynahradí (a to se zde oproti Bosým nohám vyměnili herci i scenáristé). S radostí dávám zasloužený plný počet. „Uklidni se. Řekni mi, co ta bláznivá... co řekla moje žena.“ - „Nejde o to, co řekla, ale co neřekla.“ - „Tak mi řekni, co neřekla. Slovo od slova.“ ()
Kaktusový květ není sice ani trošičku vtipný a je totálně předvídatelný, ale koukat se na něj dá. Příběh se nám v průběhu sledování solidně proplétá a vyloženě nudou jsem netrpěl. Herecké výkony jsou skutečně na výborné úrovni, ale tento typ filmů mi bohužel není vůbec blízký. Nezlobte se na mě. Za sebe musím dát slabé 2*. ()
Ingrid Bergman byla vždy pravou dámou ... ale ty taneční figury nemohla se ctí ustát ani její roztomile věrná usedlá sestřička slečna Dickinsonová. Jakkoliv měl Kaktusový Květ zábavně zamotanou zápletku a okouzlující dialogy, jeho humor mi přišel místy až příliš "za každou cenu", což není jen tím, že za ty desítky let od vzniku filmu se totéž dalo vidět v mnoha variacích a jeden se na to mohl stát krapet alergickým. Zkrátka a dobře ano, zábava to byla a je, ale tentokrát klasice její ostruhy nepřiznám. Bylo to příjemné - hlavně vidět Goldie Hawnovou dávno předtím, než se z ní stala stále stejná komediální pipina (Smrt Jí Sluší je výjimka;)) s tolika plastikami, že při mrkání otvírá a zavírá pusu. Ale na víc než 70% nejdu. ()
Walter Matthau jako milovník? Ano no tak. :-) To bylo snad to jediné, co mi na filmu nesedělo, i když uznávám, že to svým způsobem byl krásný kontrast jeho „charismatu“ a role, což vyvolalo jen další pobavení a bylo to tak vlastně v rámci komedie v pořádku. Obecně se celé obsazení povedlo na výbornou. Ingrid Bergmanová v roli zdravotní sestry, která je zpočátku pichlavá jako její kaktus, než společně s ním rozkvete, mladá a naivní Toni (Goldie Hawnová) a její věčně vykulené oči, jednotliví pacienti v zubní ordinaci, soused Igor, … celá tahle parta stvořila moc fajn konverzačku. Ta se sice pomaleji rozjíždí, ale jak se hlavní postava doktora Juliana Winstona více a více utápí ve svých stále komplikovanějších lžích, dostane tahle konverzační komedie postupně grády, vyostří se slovní přestřelky a stojí za to. Vrcholem je pak návštěva tanečního klubu, kde se vše ještě více proplete. Romantická linka se objevuje jen lehce a povětšinou je to o skvělých dialozích, kdy se největší zábava skrývá v nenápadných narážkách a drobných poznámkách jen tak na okraj. Jejich vhodné načasování ovšem umí zatnout do živého. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (8)
- V závěru filmu má Stephanie Dickinson (Ingrid Bergman) narážku na cukrovinku s moudrostí uvnitř, tzv "fortune cookie", což může být odkaz na film Štístko (1966), ke kterému taktéž napsal scénář I.A.L. Diamond. (IQ Tiqe)
- Pro Ingrid Bergman bylo natáčení snímku "návratem na území Hollywoodu od 40. let 20. století". Všechny její předchozí filmy byly totiž natočeny v Evropě, a to i ty, jenž byly pod hlavičkou amerických studií. (ellegrey)
- Během scény v nočním klubu hraje na pozadí instrumentální verze písně „I'm a Believer“ od skupiny The Monkees. (AduskaV)
Reklama