Popelka

Existence dvou českých filmových POPELEK si nutně vynucuje, když ne srovnání, pak určitě porovnání. Filmová barevná verze s Libuší Šafránkovou v titulní úloze a Gottovým rozevlátým tenorem je rozvinutější, viditelně ovlivněná vkladem východoněmecké kinematografie a bohatší či štědřejší výpravou, přesto však jasně česky svá. O několik let starší televizní pohádka je o poznání "popelkovější" a popelkově skromnější už svým černobílým zpracováním. Tehdy mladičká Eva Hrušková upoutává právě svým mládím a odlišnou, snad více rodinnější polohou pojetí Popelky. Tulák-trubadúr v Třískově romantickém a současně civilním podání je vedle dalšího zpívajícího herce Jiřího Štědroně dalším hudbotvorným prvkem tohoto neobvyklého pohádkového muzikálu s krásnými melodiemi Angelo Michajkova a něžnými texty Ivo Fischera. Za pozoruhodné považuji i výkony Ladislava Peška v roli krále a Dany Medřické jako Popelčiny macechy. Nezapomenutelná líbeznost této pohádky ji činí nezapomenutelnou i po desetiletích. A tak lze výsledek porovnání, jehož potřebnost jsem prezentoval v úvodu tohoto komentáře, shrnout do věty, že jedna z nejvýraznějších představitelek princezen v našem filmu prezentovala moderní pohádku více blízkou dospělým, zatímco druhá, důvěrnější a jakoby ztišenější a v dobrém slova smyslu tradičnější pohádka televizní, natočená ne náhodou ženským tvůrčím týmem Božena Němcová-Jarmila Turnovská-Vlasta Janečková, je bližší dětem a bukolicky idylické náladě klidu rodinného krbu. (27.01.2008)

To je první z pohádek, které jsem poprvé viděl až na Vánoce 2014. V dětství jsem k pohádkám měl vztah, koukal jsem na ně jako každý jiný, ale později už mě tolik nezajímaly. Tady si doplňuji vzdělání a musím říct, že i tahle starší, černobílá verze je kouzelná a Eva Hrušková se do role dokonale hodila. (25.12.2014)

Detskému divákovi nebude toto prevedenie „Popelky“ nikdy blízke, pokiaľ mu však rodič nepomôže odhaliť jej skutočné čaro (ďakujem za to mojej mamine). Paradoxne mi hlavná predstaviteľka nikdy nesadla z dôvodu, že pri princovi (ktorý mi teda sadol až veľmi), pôsobila nadmieru detsky, aj keď je veľmi zlatučká. To ale nezmenilo môj vrúcny vzťah k rozprávke ako takej. Je pretkaná krásnym inteligentným humorom (ktorého je dnes už tak žalostne málo), hviezdne obsadenie jej dodáva dôstojnosť a tak spanilé vyznanie lásky, ako predviedol princ Mojmír v podaní J. Štědroňa Popoluške, by chcela zažiť asi každá z nás. „PANI“ herečka Dana Medřická v úlohe Macochy bola fantastická a jej hlášku "VY HUSY!!!" používam ako životnú, bezhlasnú mantru v práci.😁 (07.10.2022)

Hudební pohádka s povedenými písněmi a hudebními motivy (hlavně ten ústřední s Janem Třískou) a tak trochu ušlápnutým a zadumaným princem (tomu Třískovi by možná slušel víc, ale zase na druhou stranu jeho vandrák také nemá chybu). Dějově věrnější než některé pozdější adaptace a dobře zahraná macecha jako ukázková nenápadná mrcha. Některé herecké výkony sice někdy až trochu moc teatrální, přesto tato komorní pohádka neztratila za ta léta mnoho ze svého lesku. A Třískův Kolovrátek si moc rád kdykoliv znovu pustím. (25.12.2021)

Klasický a osvědčený pohádkový námět s nesrovnatelně skromějším rozpočtem a hereckým obsazením, než populární verze s Libuší Šafránkovou v hlavní roli. Popelka Vlasty Janečkové je nenápadná studiovka, kterou ale z průměru a šedi zapomnění vyzdvihují pěkné písničky, jde vlastně o pohádkový muzikál. Celkový dojem: 60 %. Černobílý snímek s poetickou atmosférou. (05.10.2009)