Příběhy obyčejného šílenství

Pěkně studený krocan! POŠ jsou jedním z oněch filmů, které marně doufají, že ze shluku postmoderně zcizujících atrakcí [milenci z telefonní budky, sexuální voyerství za peníze, plastová figurína, filmové týdeníky, ustřižené vlasy, krev pro Bosnu] vydestilují nějakou tu životní výpověď, a uniknou tak pasti otřelosti, resp. didaktičnosti. Zejména v odtažitých dialogových scénách jsou patrné základní problémy projektu: vyspekulovaný děj, konflikt divadelního textu a filmové adaptace a zejména Zelenkův řemeslný i lidský (empatický) deficit. Zatímco si lze představit, jak se tyhle vypulírované dialogové hyperboly “vylupují” z prázdnoty jevištního aranžmá, s “tvrdou” realitou filmu vůbec nereagují – Zelenkovy postavy a fotogenická prostředí filmu existují jaksi paralelně, jako rušivá zadní projekce. Čili ve výsledku nevzrušivá mozaika dialogových, obrazových i hudebních ploch, která nefunguje ani jako komedie (natož jinak). (02.01.2006)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $903,604║ Ivan Trojan si zahral pekného magora a takáto úloha mu teda fakt sadne ako uliata ale po prvej polovici filmu to už prestáva byť sranda a film sa začne nehorázne pomaly vliecť, veľa miest tam príde strašne hluchých a tých pár dobrých scén nevynesie predsa tento film tam kde skutočne nemá čo robiť. V konečnom dôsledku tam príde aj tak najpestrejšia postava herca Miroslava Krobota, lebo Trojan príde časom až moc jednotvárny. U mňa teda len nijak zvláštny podpriemer. /35%/ (27.01.2009)

Příběhy vyprávějí opět o „ulítlých“ podobách lásky, ale v různých generacích. Postavy se opět chovají trhle, ale poprvé je má autor očividně rád, nevysmívá se jim a neubližuje z chladného nadhledu, nekarikuje je z čiré zlomyslnosti. Vzdává se provokací pro efekt, rebelství pro pověst, „hlášek“ pouze pro vtip. (08.06.2020)

Petr Zelenka prostě nedokáže natočit obyčejnou komedii. Když se o komedii pokusí, jedná se spíše o životní drama okořeněné humorem. A stejně tak i v tomto případě se zasmějete některým fórkům a hláškám, celá atmosféra je však i místy depresivní a tak nějak i zamrazí. Velmi mě potěšil soundrack sestavený z různorodých náladových písní - paráda. Konec filmu, kdyby měl veselý hudební doprovod, by mohl být zakončením bláznivé komedie. V tomto případě je to dost depka. Herci jsou všichni skvělí. Ivan Trojan je velice příjemný, civilní a opravdový (chvílemi mi svými postoji a problémy připomínal Woodyho Allena), Zuzana Šulajová je neodolatelně krásná a Miroslav Krobot si Českého lva bez pochyby zasloužil. Zvláštní, bizardní a přece opravdové. (29.10.2006)

Film, ve kterém vidím postupem let stále něco nového. Při premiéře jsem si nebyla úplně jistá, co nám chce Petr sdělit, ačkoli se mi to líbilo trvalo pár let, než si to lépe sedlo. Jedna věc je divadelní představení, druhá film. Teď se bavíme o filmu, který mám ráda. Mrzí mě, že k němu píšu recenzi až pár dní po té, kdy nás opustila úžasná  paní Nina Divíšková, její herecký koncert byl v tomto filmu parádní a film zase dostal další rozměr. "Baf!" (24.06.2021)