Hustle a Flow

Žánrové zasazení jako krimi je značně matoucí, protože i když hrdina skončí ve vězení a v jedné scéně zazní výstřely, je to zase jenom jeden z mnoha snímků, které líčí trnitou cestu za splněním svého amerického snu. Je to zkrátka o tom, jak jeden outsider zatnul zuby a podporován láskou svých bližních našel cestu nahoru. Gangstr rap je hodně specifický žánr, který přinesl na vrchol popularity spoustu divných týpků z pomezí galerky, kteří si přinesli dost neotesané způsoby a zůstali v jádru nevzdělanými namyšlenými pozéry. Po hudební stránce to taky není moc zajímavé, protože síla rapu a hip hopu byla vždycky v textech a v osobních zkušenostech lidí z ulice, které jsou jen těžko přenosné. Hlavní hrdina je takový hodný pasák, který se dostal k řemeslu jen tak mimochodem díky smůle a v jádru je to pořád fajn kluk, který se dokáže o své ovečky starat s nevšedním porozuměním a jeho oblíbená holka mu to stejně láskyplně oplácí do té míry, až by se z toho jeden zakuckal smíchy. Celkový dojem: 50 %. (03.06.2012)

Špička v žánru. Mám sympatie k tomuhle filmu, protože popisuje příběh, který je společný všem, včetně mě, kteří makají na své hudbě, na svém rapu, ke kterému ten hustle patří taky. Když trávíte svůj čas s klávesy, mixákem a mikrofonem, denně škrábete "puzzle" na papír, snažíte se prosadit a pustíte si tenhle film, je to jakoby Vám někdo postavil zrcadlo. Zkrátka režisér moc dobře rozumí tomu "started from the bottom". Jsem rád, že tenhle film je a je skvělý. Zesnulý Isaac Hayes a Ludacris ve vedlejších rolích moc potěšili. (01.05.2015)

Nejsem ani odpůrce ani echt fanda a nebude to ani nic mezi tím, hudba je tak rozmanitá a na tuhle už nemám kapacitu, ALE: pokud jde o vášeň, zvedám vysoko obě ruce ZA. Hustle a Flow na ní stojí a tím si mě získal, nakonec to se mnou nebude tak tragické, protože při těch nahodilých improvizacích jsem měla husinu jak struhadlo - ty songy měly neskutečný říz. Příběh o cestě za snem měl i nezbytnou dávku hysterie a banalit, ale to je v hudebním filmu s vášní snad přímo žádoucí. Ps: DJ Qualls - hubený bělásek jakožto muzikant v černém filmu - lahůdkový!!! (10.06.2007)

Jo, jo, produkující John Singleton a hlavně režírující/píšící Craig Brewer zkrátka ví jak na mě. Právě scénář si se svými hrdiny zahrává jak na houpačce života. I Vás chvilkami bezelstně ukolébá a budete věřit, že jít za snem je opravdu hračka a procházka růžovým sadem. Následně výborného Howarda ale srazí do kruté, tvrdé reality, která je zároveň vystlaná feel good atmosférou. P.S.: Herci a "hudební čísla" jsou prvotřídní. 80 % (28.10.2008)

Původně jsem na tenhle film ani nechtěl koukat, ale po chvíli černošského hláškování jsem uznal, že chvíli vydržím. Nakonec jsem vydržel až do konce, ale ne proto, že bych z filmu byl nadšený, jako spíš z toho zděšení, jak někdo může žít. K tomu Hip hop jde mimo mě, ale uznávám, že tady ta muzika měla vcelku smysl. (03.02.2017)