Jak jsem balil učitelku

Druhý, celovečerný film Wesa Andersona je zcela zásadným establishmentom úprimného a cieľavedomého auteurstva, ktoré sa prenáša, variuje a podvracia od jedného majstrštyku k druhému. Špecifický rukopis však nie každému sadne a osočovanie patetickými frázami v zmysle údajného hipsterizmu či manierizmu dozaista neprekvapí. Ono sa do toho v poslednej dobe zaťahuje už aj divák, ktorý sa od nejakého samozvaného experta ľahko môže dozvedieť, že vlastne - zjednodušene napísané - sleduje niečo len kvôli tomu, lebo je to kúl a nie preto, lebo sa mu to páči. Samozrejme tak nejak nepriamo, žoviálne a s odvolávaním sa na slobodu slova, že ano. A bez akéhokoľvek náznaku irónie musím priznať, že nikto mi ohľadom tohto do pošty nepísal, vážne nie…len som si vybavil zopár detinsky rozhorčených príspevkov z imdb a proste som si nad tým musel, takto verejne, povzdychnúť. Jak málo niekomu stačí ku šťastiu. Ale k veci. "Rushmore" je ďalším, komplexným a svojráznym dielom v pestrej filmografii W.A. Od vycizelovanej formy, cez vychytaný casting, až po plastický soundtrack. O opojnej atmosfére, kde vládne unikátna poetika melanchólie a ťažko rozšifrovateľný druh suchého humoru ani nehovoriac. Kto má vzťah k pochybným a zároveň výnimočným charakterom, na svoje si určite príde. Max Fischer je totižto v podaní Jasona Schwartzmana naprosto fenomenálny a jeho vnútorné (spoločenské) pnutie dané predovšetkým vekom a hyperbola vitálneho kreativca/tvorivého glosátora ktorý okrem iných schopností aj vie, ako na učiteľku, predstavuje najprenikavejší segment celku. Hlavnej postave sa podriaďuje aj samotné rozprávanie a z toho dôvodu máme možnosť participovať, byť bližšie k hrdinovi než ktokoľvek iný, užívať si onen odhodlaný performance. Všetko ostatné - ako napríklad vymazlená a puntičkársky naaranžovaná mizanscéna, hravý štýl natáčania založený na účelne statických kompozíciach obrazu a singulárnych, vertikálno-horizontálnych jazdách či nenútené texty piesní jemne odznievajúce v druhom pláne - je už potom "len" vzrušujúcim prídavkom. Wes, určite sa nemeň. (11.01.2014)

Zcela jistě nepatřím k "WesAndersonfilům", ale na rozdíl od Royal Tenenbaums jsem se při Rushmore celkem bavil, i když takovým zvláštním způsobem.Určitě k tomu taky přispěl kvalitní soundtrack. Budu muset někdy znova zkouknout Bottle Rocket, je to už dávno co jsem to viděl v TV a na ty závěrečné scény provedení loupeže nelze zapomenout. 3,5* (13.03.2007)

Jedno vím zcela jistě. Že originální režijní rukopis Wese Andersona v Rushmore zcela jistě zakořenil a byl poznat už po pár minutách. Jeho dvě hlavní postavy Max Fisher a pan Blum jsou toho jasným důkazem. Max se svým komisním výrazem ve tváři a obrovskými, šerednými brýlemi, který byl schopen čehokoliv a kdykoliv, obzvlášť pak v situacích týkající se jeho náklonnosti ke slečně učitelce a Bill Murray svou rolí vysloveně žil. Jeho výstup ve výtahu nemá chybu. Možná neobvyklý snímek, ale plný vtipných nápadů, kde vytáhnu třeba ten s medailemi za docházku a nebo za dochvilnost, plus bezvadný soundtrack byl příjemným zpestřením v této žánrové mixáži. Já se po skončení šla už jen podívat, jak vypadá Jason Schwartzman v reálu. (02.07.2014)

v průběhu filmu jsem postupně zvedal skóre až jsem se dostal na slušné čtyři hvězdičky. Je to třetí film, co jsem viděl v poslední době od Andersona a tento se mi líbil nejvíc. Jeho filmy mají opravdu zvláštní poetiku, ale v každém případě jsou neotřelé. U tohoto mě zaujmula asi nejvíc vizuální stránka, hra s prostředím a hudba. Herecké výkony byly slušné a scénář taky nezaostává. Takže spokojenost. (14.11.2011)

Rushmore je bezpochyby jednou z nejoriginálnějších romantických komedií devadesátých let. Za mořem má kultovní status, který si stále u nás Wes Anderson nevydobyl. Je zkrátka až moc divný a nekonvenční, a to není pro každého. 70 % [Druhé zhlédnutí] Wes Anderson je prostě výstřední až na půdu, na jednu stranu jsou si všechny jeho filmy neuvěřitelně podobné (klad nebo zápor?), ale stále musí být osvěžující pro jakéhokoliv unaveného filmového fanouška. Ač preferuji Hackmana s celou jeho tanenbaumovou famílií, Rushomore je tím štětcem jímž se Anderson upsal ďáblu filmové originality. Mimózní, ale vůbec ne oddechová komedie, která to právem dotáhla do slovníků. 85 % (13.03.2010)