Šťastné a Veselé

Nádherně lidský film o dobrém v lidských bytostech. Poznámka na okraj, odvelení Němců na východní frontu je v tomto případě možná ne za trest, ale ze strany německého vedení spíše prevencí. Rusové slaví Vánoce jako pravoslavní až v lednu. Leda, že by narazili na jednotku ruského impéria složenou z Poláků, Finů, Lotyšů, Litevců či Estonců. A Rakušané popřípadě by jim mohli dělat Skoty. (01.01.2011)

Jeden z mála válečných filmů, který ukazuje, že v zákopech proti sobě stáli normální chlapi, kteří k sobě necítili hlubokou ideologickou či politickou nenávist. Většina z nich narukovala, protože dostala povolávací rozkaz a jediné, po čem opravdu toužili, bylo vrátit se ve zdraví domů. Jenže války vedou a organizují jiní, kteří v lidech programově probouzejí špatné stránky a lidskost hodnotí jako vysloveně škodlivou a nebezpečnou vlastnost. Oslovila mě myšlenka, zpracování bylo slabší. (08.02.2015)

V průběhu velké války svitla malá naděje míru, ušlechtilá myšlenka. Vánoce, to je doba míru a štědrý den je čas, kdy asi každý člověk vychován v křesťanském světě, vnímá mnohem citlivěji, ale je dost nepravděpodobné, že na základě nádherně zpívané sváteční písně „Tichá noc“ spojená s doprovodem vojáka z řad nepřátel by si někdo vymohl dočasný sváteční mír a svolení vojenského velení k realizaci této myšlenky. Tento příběh údajně popsal účastník bojů z roku 1914 na západní frontě. Možná je to pravdivý příběh, ale myšlenka míru pro svět, bohužel nepřenosná. (23.09.2007)

Když jsem zjistil, že tento film existuje musel jsem ho vidět...už příběh mi přišel velice zajímavý, zvláštní a zobrazující jiný pohled na 1. SV. Samozřejmě jsem nečekal velké boje, ale spíše vypjaté situace. Od začátku filmu jsem čekal na danou scénu: až všechny tři strany hodí flintu do žita a vydají se na bojiště vstříc osudu. Jak to tak bývá, když už jednou vznikne na daném místě příměří je těžké ho pak jen tak zrušit...a zde je to názorně vidět. Samozřejmě s příměřím řada vojáků nesouhlasila, ale zde byli v menšině i když se také projevili. Kulisy zákopů a vlastně celého bojiště byly velice realistické a pěkné. Nádherně je zde vidět morálka jak Francouzů, Němců tak i Skotů a jak každý národ uvažuje nad danou situací jinak. Nádherně realisticky ztvárněný epický film o frontě, která se rozhodla na Vánoce žít v míru a přátelství. --- Co se to tam děje? – Možná se němci naštvali a chtějí se nechat vzdát (24.09.2006)

Ty nejsilnější příběhy píše sám život a tento mne naprosto pohltil a rozbil na malé kousky. Válka je ta nejhloupější věc a vždy bude, ale i uprostřed fronty se někdy stane zázrak a i nepřátelé si s úsměvem podají ruce. Tento film popisuje jednu takovou událost, která se odehrála Vánočního večera roku 1914 uprostřed země nikoho. V onom Vánočním čase míru a lásky vojáci opustili své zákopy a oslavili spolu "Šťastné a Veselé". Jsem patřičně měkkosrdcatý robot a měl jsem co dělat, abych nepodlehl dojetí. Silné filmové momenty doslova přetékaly emocemi a srdceryvnými výjevy. Byl jsem unešen. Ač není snímek natočen v Hollywoodsky velkolepém epickém stylu, dokázal naprosto vše a dokonce víc, než mnoho filmových trháků ze zámoří. Ukázal srdce a upřímně ho vložil do divákových dlaní. Nepřetvařoval se a nevzbuzoval odpor přehnaně trapnými scénami. Syrově a drsně ukázal, jak mladí chlapci ztratí prvotní nadšení z války a při poznání smrti takhle zblízka si začnou vážit každého okamžiku, kdy mohou volně dýchat. Krutost a smrt se tu snoubí s přátelstvím a láskou. Jeden z nejlepších filmů o válečném běsnění, jaký jsem měl tu čest zhlédnout. 90% (17.06.2012)