Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvě krásné dívky, bývalé spolužačky z univerzity, unikají před nudnou prací v nakladatelství a odporným bytem do jednoho z nejpopulárnějších disco klubů ranných 80-tých let. Sláva disco už pomalu upadá a do hudby a módy začíná vanout svěží vánek stylu New Wave. (oficiální text distributora)

Recenze (19)

Aelita 

všechny recenze uživatele

Dokud hrála hudba, dokud se točily zrcadlové koule, velký složitý náročný svět přestával existovat. Zde, na diskotéce, byl svět jiný, zde bylo možné tančit a bavit se do rána a nemyslet na nic ... ___ Mění se formy nevázaného kolektivního hýření – od starořeckých bakchanálií až k disku a posledně rave nebo techno party, ale podstata zůstává – vždy je tu potřeba slavností sebevyjádření, oproštění od povinností a uvolnění emocí, a co se nejvíce přibližuje emocím, když ne hudba a tanec? Společnost, chudá na hudbu a tanec, je těžká a sešněrovaná, společnost, kde je hudby a tance příliš, je již vlastně za zenitem, jen se tento pocit ztráty bezstarostnosti snaží přehlušit. Stavy světa vykreslují sinusoidu. "Nová" forma – čehokoliv – se rodí, postupně se dostává do povědomí, ovládá prostor, dosahuje maxima a když vrcholí její všeobecná obliba, nastává přesycení a zobyčejnění, které končí úpadkem a zapomněním. Mezitím se již rodí další forma a tak to pokračuje stále dokola. Lidé si jen namlouvají, že rozetnuli cykly a vyrovnali je do přímky k světlým zítřkům. Ve skutečnosti cyklická proměna existence, kdy "zrod nového" znamená "smrt starého" a "smrt starého" znamená "zrod nového", tato změna forem beze změny podstaty, podobná vlnám proměňujícím vzhled moře – to je věčný únik z kruhu v kruhu, stálé opakování téhož v jiné podobě. ___ Éra disca vyznačila vyvrcholení modernismu, kdy se dovršilo osvobození od hranic a zákazů tradiční společnosti a v rámci toho vyvrcholila i sexuální revoluce. Technika a vědecké poznatky, které změnily svět lidí a daly jim pocit skoro božské moci i s tím spojený pocit nebo zdání naprosté svobody jednání, začátkem 80. let ukázaly svá omezení. Stejně tak sexuální svoboda přinesla nové problémy v podobě AIDS, rozpadu tradiční rodiny a fenoménu singles. Lidstvo se opět přesvědčilo, že svět má svá daná nezměnitelná pravidla a zákony, jež nelze zrušit a lze je pouze obejít s tím, že za první zatáčkou ho zas doženou v nové podobě. Viditelné změny nezměnitelného projevují se jako vlny omezení a osvobození, stoupání a sestupů, nadějí a rozčarování, zrození a smrtí, výbojů a ústupů, vítězství a proher. Která vlna zatím neviditelně stoupá, aby proměnila dnešek? Jaká nová mozaika se složí ze stejných kamínků existence? Co vždy přichází po nevázané zábavě a přejídání se? Dobrovolný nebo nedobrovolný půst a úklid. A čím bujařejší je veselí, tím větší kocovina následuje. Člověk je cyklická bytost – musí se nejdříve přejíst nebo vyhladovět, aby chtěl změnu. ___ Samotný film by byl lepší, kdyby nebyl tak roztříštěný na scénky-střípky, uzavřené v hranicích ilustrativnosti a útržků myšlenek a glos. Nicméně přes ty střípky film lehce načrtává odchod disca a příchod yuppies (generace podnikavých, ba dravých lidí dobře začleněných do systému) a obsahuje i několik zajímavých odkazů na oblast kinematografie, například psychologicko-sociologický rozbor postav z disneyovky Lady a Tramp nebo teorie o ekologickém působení Bambiho. ("Jedna teorie tvrdí, že dnešní ochranářské hnutí odstartovalo znovuuvedení Bambiho v 50. letech. Pro silné poválečné ročníky bylo traumatizující, jak lovci zabili Bambiho matku.) ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

To bych snad radši seděl doma na prdeli a čuměl do zdi, než jít na takovou příšernou snobskou diskotéku, kam pouštěj lidi podle toho, jak maj drahý hadry. Navíc ten rezidentní DJ nebyl ani zdaleka tak boží jako Arnoštek. A tuhle diskotéku navštěvujou nejrůznější "yuppies" (Když jsem si přečet na wikipedii přesnou definici tohoto výrazu, napadlo mě, že to nemá moc daleko k definici zmrda.), se kterejma bych teda rozhodně nechtěl trávit čas. Co se týče příběhu, tak jsem ho nějak neobjevil. Postavy spolu většinu času diskutujou o blbostech, občas se pohádaj, občas spolu šukaj, ale děj se nikam neposouvá. Ve finále teda přijde jakási metafora, že konec disca přišel ruku v ruce s koncem snů hlavních postav, když se všichni sejdou před pracákem. Jinak tento styl hudby mě moc nebere, takže ani za soundtrack nebudu dávat vyšší hodnocení. Akorát hodnotim celkem pozitivně písničku Andrea True connection - More, more, more, která ve filmu několikrát zazní A ještě si neodpustim poznámku, že na začátku 80. let frčely trochu jiný účesy a hadry. ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Jak už to tak bývá, když je člověk mladý a zmatený, klestí si cestu životem, a na ní potkává spoustu divných lidí. Uzavírá účelová přátelství, spí s lidmi s nimiž to nemá budoucnost, těm s nimž to má budoucnost se plánovitě "zatím" vyhýbá, užívá života a "hledá jeho smysl". Nesamotáři se začlení do party, bydlí s několika lidmi v bytě, chodí do oblíbené hospody. Zdá se, že takhle to chodí co svět světem stojí, bez ohledu na to, jestli vládne punk, metal, disco nebo rock ´n´ roll. V tomhle filmu vládne disco. Na pozadí téhle hudby se rozjíždí příběh pár lidí, kteří mají společný klub, známé a částečně i sny. Je to konverzační film, hodně se v něm mluví, o věcech důležitých i o blbostech, nicméně charaktery postav jsou zajímavé, není to nuda. Je třeba vstřebat to, že zhruba s polovinou postav se divák neztotožní a pár mu bude vyloženě vadit, ale tak to v životě chodí. Pro mne byl grunge to, co pro hrdiny filmu disco, takže to tak trochu chápu, i když si raději pustím Singles .Ale za vidění to stálo...70% ()

Sofia 

všechny recenze uživatele

"Disco is over", zaznělo v první půlce filmu a já jsem se nemohla dočkat, až bude "over" i celý film. Poslouchat podivné dialogy hlavních hrdinů mě bavilo asi pět minut, ale hodinu a půl sledovat konverzaci, kde klíčovými výrazy jsou maniodepresivní porucha a herpesová infekce, bylo skoro nad mé síly. Jedna hvězdička za New York a druhá za to, že tak milá holka jako je Kate Beckinsale dokázala herecky ztvárnit takovou nesympatickou potvoru, jakou byla její hrdinka Charlotte. ()

aLPaC 

všechny recenze uživatele

Na tyto "disco filmy" z konce devadesátek mám poměrně slabost (viz Klub 54). Sevigny a Beckinsale jsou sexy kočičky, které řeší to, co většina holek jejich věku. Kluky, noční život, postupy v práci. Ačkoliv hlavní parta víceméně zůstává, kluci v životě dvou krásek se mění poměrně rychle. Čtvrtou hvězdu přihazuji za bezva soundtrack. To, že postavy nemají účesy a šaty brzkých 80s je sice zásadní chyba filmu, mě však nevadila. Přeci jen móda pozdních 90s byla mnohem lepší. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (6)

  • Původně se měl film dostat do kin takřka souběžně se snímkem Klub 54 (1998). Jelikož je ale téma obou filmů téměř totožné, produkce zatlačila na výrobu a snímek Poslední dny disca vyšel oproti původnímu plánu o tři měsíce dříve. (Avalon820)

Reklama

Reklama