Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 2005 natočil režisér Petr Nikolaev film o lásce, přátelství, smrti a naději. Vznikl podle námětu povídky "Štěstí" a následného scénáře spisovatele, scenáristy, dramatika a básníka Jiřího Stránského. Jádrem je milostný příběh letmého setkání dvou mladých lidí zavřených v padesátých letech v komunistické věznici. Hlavní hrdina Luboš (J. Doubrava) náhodně zahlédne dívku Danu (T. Pauhofová), do které se zamiluje. Dana jeho cit opětuje a jejich láska je o to závratnější, oč nemožnější je ji v tomto prostředí naplnit. Pomáhá jim v tom i soudržnost vězňů, která mnoha lidem umožnila tuto smutnou dobu důstojně přežít. Příběh na pozadí perzekuce a neustálé přítomnosti smrti podává důkaz o odvěké vlastnosti mládí, které se vzpírá každé zrůdné teorii a stále znovu se vztahuje k ideálu života bez kompromisů, otupělosti a bezpráví... Padesátá léta minulého století jsou pro řadu z nás již jen pouhou historií, paměť o jejich podobě by však neměla nikdy z naší mysli vymizet. (Česká televize)

(více)

Recenze (168)

klukluka 

všechny recenze uživatele

Jsou to dva dny, kdy jsem viděl Hvězdu kriminálu. Syrový vězeňský drama, z každýho záběru byla cítit strašná tíseň, naprostá bezvýchodnost, klaustrofobie, člověk/divák dostával další a další důkazy toho, že skončit tady je šílenej průser. V Kousku nebe byli ale všichni vyžehlení, do hladka oholení, přátelsky mezi sebou rozprávěli, rotvajleři byli tak nafutrovaní, že nejevili zájem ani o maso, který jim/ mu nosili muklové v hladových padesátkách po kilech, baby se tam po tobě mohly utlouct, zašukal sis....ještě kdyby nebylo toho jednoho zlýho bachaře, jinak celkem pohoda, řekl bych... Že ne? Tak kde bylo to bahno, ten marast, ty sračky, ta hrůza, ve které tam tehdy ti lidé byli nuceni žít? Režisér to tam nedostal. Buď se o to vůbec nepokoušel, nebo to neumí. V případě Petra Nikolaeva se přikláním ke druhé z obou nabízených variant. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Mějte mě za pokrytce, ale čím dál víc mi připadá, že filmů na téma "mé osudy v komunistických lágrech padesátých let" už bylo až až. Je pravda, že zapomínat bychom neměli, ale všechno Nikolaevem servírované už jsme viděli v jiných filmech, a tak považuji Kousek nebe za kousek zcela zbytečný. Nemůžu se zbavit dojmu, že buďto se Luboš dostal opravdu na nejhorší místo v nejhorší možnou dobu celé ČS historie, anebo opět tahá někdo někoho za vlasy. Romantická linka je stejně trapná jako ochočování rotvaljera, co tu zbyl ještě po Háchovi. Čmaňa poprvé bez kníru. ()

Reklama

_Berunka_ 

všechny recenze uživatele

Křehký příběh o lásce na pozadí let padesátých, jenž se nám snaží přiblížit období vlády komunistů zase trochu z jiné stránky. Luboš, se svou naprosto nehodící se povahou pro tehdejší režim, je zatčen a uveden do žaláře na Pankráci. V nehostinných podmínkách místní věznice se jeho povaha rozhodně netlumí a jeho rebelství se i nadále projevuje hned v několika úsecích. Na scénu však přichází krásná Dana a s ní i mocná čarodějka láska, která Luboše okouzlí. Je vůbec možné, aby se na půdě tak odpuzujícícho prostředí rozvinul takový krásný a šlechetný cit? Před očima se nám vyvíjí milostný vztah, který oba mladí lidé krmí psaníčky a letmými pohledy. Něžné pouto lásky drží milence v jakési harmonii a díky němu je pro ně přežívání v úděsném prostředí snesitelné. Já se ptám, co je Kousek nebe? Snad kradmé okamžiky, snad možnost se alespoň na chvíli oprostit od zdí věznice s rudou hvězdou na střeše, snad pohled na blankytně modré nebe, nebo naděje, která umírá poslední.... Jeden z vynikajících filmů české kinematografie, jehož němé poselství mě na moment očarovalo. ()

sheilla 

všechny recenze uživatele

Zajimave tema na film, ale nedokazu si pomoci. Si myslim, ze takhle to v lagrech v 50. letech rozhodne nevypadalo. Maso pro psa, jahody pro deti, svacina v autobuse..... Mi pripadalo spis, jako kdyz se jede na detsky tabor. Pro me to byla vcelku nudna podivana, chybela tomu urcita dramaticnost, vzdyt v lagru se muze prihodit tolik veci. A i presto, ze je tam zobrazena poprava, tak ve mne to nevyvolalo zadnou zpetnou emoticni reakci. Jednoduse receno, chybela tomu stava. Jedno ale musim pochvalit a to je vykon Pavla Zednicka, po dlouhe dobe mile prekvapeni. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Petra Nikolaeva považuju za veskrze průměrného filmaře, u kterého můžu předem vyloučit, že by mě dostal do varu svým stylem a filmovými nápady. Přesto se mu povedlo jedinkrát zabodovat tak, že dostal čtyřhvězdičkovou nadílku. Pomáhá mu zasazení příběhu do nevlídných 50. let, námět politické perzekuce a romantický motiv lásky spoutané vězeňskými zdmi. I tady se ale nemůžu zbavit dojmu, že se z navozené situace a přítomnosti řady zajímavých vedlejších postav dalo vytěžit mnohem víc. Ale nešť - i tak Kousek nebe spolehlivě vyčnívá nad soudobou českou produkcí. Celkový dojem: 75 %. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (3)

  • Když Táňa Pauhofová popisovala, jak se styděla ve své první odhalené scéně ve filmu, nemluvila pravdu. Ve skutečnosti měla odhalenou scénu hned ve svém debutu Kruté radosti (2002). (hippyman)
  • I když jde ze střechy věznice vidět panorama Prahy, pro potřeby natáčení si Petr Nikolaev vybral nevyužívanou věznici v Mladé Boleslavi. (Lucas87)

Reklama

Reklama