• Radek99
    *****

    Nádherný komorní (téměř televizní) snímek z období vězeňského pekla 50. let, svou atmosférou velmi připomínající seriál Přítelkyně z domu smutku (za předlohou stojí význačný představitel spisovatelů - bývalých politických vězňů Jiří Stránský). To, že je především snímkem místy až lyricky milostným, je v tomhle případě ku prospěchu věci - zrůdnost komunistické zlovůle a mezní ukotvení doby vystoupí až jakoby z druhého plánu filmu, leč s o to větší silou... Prvé záběry sice exponují lokaci Pankrácké věznice a opakované vertikální švenky končící záběrem na pěticípou hvězdu sice asociují spíše silné dobové drama, ale jak se později ukáže, jsou spíše připomenutím dominující politické situace a expozicí samou o sobě. Brutalita a naturalistické scény se nekonají, vyprávění režiséra Petra Nikolaeva vévodí spíše zaostření na jednotlivé detaily a figurky muklovského světa, velmi osobitá drobnokresba prostředí a charakterů (zmiňovaná právě v seriálu Hynka Bočana), často i rozměr humorných stránek zobrazované dobové absurdity a především rozměr romantický. Celý film je postaven vlastně jen na těch několika okamžicích letmého setkání, několika pohledů, slov, motáků ústřední milenecké dvojice. Analogičtí Romeo, Julie a tma, milenci v tak mezní situaci a prostředí, že láska vlastně ani není možná... Je tu však onen symbolický kousek nebe (vertikální směr režisér Nikolaev cituje často - práce na střeše, ženy sídlí v horních patrech věznice, čím má Luboš lepší postavení, tím stoupá věznicí vzhůru...), nejenom symbol posmrtné naděje, ale i kousek otevřeného prostoru nad věznicí a v muklovské hlavě... Velmi silně pak působí a ve svém vyznění vystupuje z pozadí příběhu těch pár scén zobrazující skutečný stav věcí - scéna pozorování tajné popravy, scéna se psem... Milostná romance z padesátých let, je to až jakýsi oxymorón, ale ukazuje dobu z pohledu normálních lidí. Ta stylizovaná všednost a výrazová skromnost (pro Petra Nikolaeva v jeho režisérské práci zcela typická - vyjma Báječných let...) je možná stěžejní. Až překvapivě civilní herecké projevy, i okoukané herecké tváře zapadají do výrazu filmové řeči (narozdíl třeba od Bumerangu), nutno pochválit kameru a hudební složku. Filmy jako je Kousek nebe je zkrátka potřeba točit, slouží nám k národnímu sebeuvědomění a očištění od temných stránek minulosti. Ty stíny nevyženeme z kolektivní paměti jen tak, bude potřeba ještě mnoho podobných filmových a obecně uměleckých reflexí...(15.12.2007)

  • Ony
    ***

    Že je pes někdy člověku lepším přítelem než jiný člověk a že 50. léta byla doba na pytel, to víme. Točit o tom film, aby byl realistický a zároveň zajímavý a originální, není nejsnazší úkol. Osudy hrdinů tohoto snímku mi mnoho neřekly. Nijaký příběh, nijaké herecké výkony. Zamilované pohledy skrz mříže mě nedojaly. Ale celkem se mi líbila atmosféra filmu a hlavně stísňující hudba.(29.8.2006)

  • darm
    ****

    Pro mě přesně na rozhraní mezi třemi a čtyřmi. Ke třem táhne film pomalejší první polovina, kde než se rozjede romantická linie, tak je už skoro polovina filmu. Druhá polovina je emotivnější, zajímavější.. Prostě lepší. České filmy, které se mi v poslední době dostaly do rukou jsou opravdu hodně kvalitní, až sám docela zírám. 75%.(29.7.2005)

  • gogo76
    ***

    Poetický film z doby o ktorej tu ešte veľa kvalitných filmov nevzniklo. Tento sa tomu dosť priblížil , ale vo chvíli, keď ma pohltil a film by sa ešte len mohol rozbehnúť , sa bohužiaľ náhle končí. Nakoniec je málo romantický a málo dramatický.Tento film mal rozhodne naviac, veľká škoda premárnenej šance, ale stále stojí za pozretie.60%.(17.5.2010)

  • ripo
    ***

    Komorný , jemný príbeh o krehkej láske z väzenského prostredia komunistických lágrov rokov päťdesiatych . Dejová linka sleduje vzťah dvoch mladých ľudí , ktorým režim kladie prekážky. Dejovej stránke nemožno vytknúť nič. Trochu mi vadili poslabšie výkony hercov vo vedľajších úlohách - poväčšine bacharov. Tie boli odfláknuté , akoby hercami z dedinských ochotníckych divadiel ...(2.6.2006)

  • - Když Táňa Pauhofová popisovala, jak se styděla ve své první odhalené scéně ve filmu, nemluvila pravdu. Ve skutečnosti měla odhalenou scénu hned ve svém debutu Kruté radosti (2002). (hippyman)

  • - I když jde ze střechy věznice vidět panorama Prahy, pro potřeby natáčení si Petr Nikolaev vybral nevyužívanou věznici v Mladé Boleslavi. (Lucas87)