Román pro ženy patří k nejoblíbenějším titulům Michala Viewegha, bezpochyby nejpopulárnějšího českého spisovatele současnosti. Knihy se dosud prodalo více než osmdesát tisíc výtisků a s dobrým ohlasem vyšla také chorvatsky a německy, podepsána je smlouva na vydání v Itálii a chystají se překlady do několika dalších jazyků. Žánrově lze film charakterizovat jako inteligentní romantickou komedii, založenou na originální situační komice, vtipných dialozích a jímavém lidském osudu. Román pro ženy je jemně groteskním příběhem dvou žen: dvacetileté Laury (Zuzana Kanócz), která pracuje v redakci dámského týdeníku Vyrovnaná žena, a její ovdovělé matky, tlumočnice a překladatelky Jany (Simona Stašová). Obě ženy hledají toho pravého a stále se jim to nedaří. Jana, která kdysi chodila s jedním Čechem, a proto "typické" Čechy upřímně nesnáší, marně hledá svého vysněného cizince a útrpně odolává tragikomické dvornosti dobráckého souseda Žemly (Miroslav Donutil). Laura se po dvou vztazích (s lektorem angličtiny a mladičkým prodavačem mobilních telefonů) zamiluje do čtyřicetiletého Olivera (Marek Vašut), který je zaměstnán coby kreativec v reklamní agentuře. Výchozí zápletkou celého filmu je fakt, že Oliver byl před dvaceti lety velkou láskou Lauřiny matky, jinými slovy oním "typickým" Čechem...(oficiální text distributora)
Román pre ženy je jemne groteskným príbehom dvoch žien: dvadsaťročnej Laury (Zuzana Kanócz), ktorá pracuje v redakcii dámskeho týždenníka Vyrovnaná žena, a jej ovdovelej matky, prekladateľky Jany (Simona Stašová). Hľadajú toho pravého. Jana márne hľadá svojho vysnívaného cudzinca a všemožne odoláva tragikomickej dvornosti suseda Žemly (Miroslav Donutil). Laura sa po dvoch vzťahoch zamiluje do štyridsaťročného Olivera (Marek Vašut), ktorý robí na oddelení kreatívy v reklamnej agentúre. Počiatočnou zápletkou celého filmu je fakt, že Oliver bol pred dvadsiatimi rokmi veľkou láskou Laurinej matky.(TV Markíza)
Konečně (po dlouhý době) český film, z kterého jsem naprosto unešená. Dialogy u kterých mě rušil vlastní smích a nádherný poučky pro život .Pravý český buran myslí v posteli na sebe „ten se mi poved“ a nad povzdechem Laury „Nejvíc jsem ho milovala, když mlčel“ tak pod to bych se ráda podepsala!!! “ A život, to je taky škodolibý prevít „To snad není možný Pažout. Okamžitě vypadni z toho dětskýho pokoje!“ . A co mě uklidňuje, že i v zahraničí není po čem šáhnout „Já si přece nevezmu někoho, kdo volil Bushe“ Michal Viewegh musel být v minulým životě ženská a já si jdu koupit jeho knihu!!!(3.6.2005)
Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“.(8.7.2005)
Doufám, že v důsledku svých budoucích klimakterických změn, nebudu i já tak moc sentimentální. Zuzka se Simonou výborné. Laďce jde spíše moderování televizních pořadů než herectví, i když za tu čarodějnici, kterou ze sebe dělala, když chtěla rozkopat přirození boxovacímu pytli, malé uznání zaslouží. Marek Vašut je pro mě tak asexuálním typem chlapa, že při pohledu na jeho tokání po mladé krasavici, se mi ježily i chlupy v nose. Jinak to celé mělo šmrnc, vtip a lehkost ... takový fajn relax.(4.1.2018)
Scénář: Michal Viewegh .. Román pro ženy .. jak výstižné. A ženám se tato česká komedie skutečně líbí, mám potvrzeno. Kolem a kolem se nejedná o žádný zázrak, několikrát jsem se sice při sledování dobře pobavil, ale jednorázovitost zkrátka číší ze všech stran. Simona Stašová ve své roli jednoznačně válí a i takový Marek Vašut jako Pažout je neméně přesně obsazená postava. Až na Něrgešovou nejsem nikterak popuzen, je to zkrátka přesně takové, jak se dalo očekávat.(27.4.2006)
"Nazdar, Lauro. Musím bohužel konstatovat, že ani dnes nevypadáš vyrovnaně." Pokud se mám k tomuto snímku vyjádřit naprosto odborně, tak nejhezčí byla Laura. A asi taky nejméně zábavná, protože světoběžnická maminka, prostatik Pažout, nesmělý balkónista Žemla a zejména rýpavý Hubert hlásili o několik levelů výše. Já jsem sice nikdy nečetl Vyrovnanou ženu a místo vagíny mám takový podivný chobůtek, ale přesto si troufnu tvrdit, že tento román je tak trochu i pro mě.(22.6.2016)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Faye
Konečně (po dlouhý době) český film, z kterého jsem naprosto unešená. Dialogy u kterých mě rušil vlastní smích a nádherný poučky pro život .Pravý český buran myslí v posteli na sebe „ten se mi poved“ a nad povzdechem Laury „Nejvíc jsem ho milovala, když mlčel“ tak pod to bych se ráda podepsala!!! “ A život, to je taky škodolibý prevít „To snad není možný Pažout. Okamžitě vypadni z toho dětskýho pokoje!“ . A co mě uklidňuje, že i v zahraničí není po čem šáhnout „Já si přece nevezmu někoho, kdo volil Bushe“ Michal Viewegh musel být v minulým životě ženská a já si jdu koupit jeho knihu!!!(3.6.2005)
Isherwood
Televize Nova se rozhodla pevně zarýt své produkční drápy do českého filmu. Nejjednodušší cesta vedla přes nejúspěšnějšího současného spisovatele Michala Viewegha, který podle vlastní knihy napsal scénář. Ať je Viewegh spisovatel jakýkoliv (nic jsem od něj nečetl a ani se k tomuto kroku v brzké době nechystám) jako scénárista nestojí za nic. Jak je vůbec možné, aby někdo dal dohromady vcelku stravitelný děj, který však posunuje dopředu pomocí těch nejpřipitomělejších dialogů, které jako by vypadly z telenovely, kterých do nás Nova láduje desítky ročně? Jistě, pokud už samotný název odkazuje k příslušné čtenářské (resp. divácké) kategorii, tak v tom případě pardon. Jenomže Román pro ženy nehodnotím jenom z pohledu chlapa, ale i z pohledu nezaujatého diváka, který se ke sledování filmu dostal čistou náhodou. Proč své postavy Viewegh pojmenoval „typickými českými“ jmény jako Laura, Oliver, Jeff a Ricky? A proč pak tyto kosmopolitně zaměřené jedince posílá do zaprášeného českého činžáku a nechává je lyžovat ve Slovenských Tatrách? Je mnohem více možností (a navíc méně násilných) jak obejít český nacionalismus, kterému se asi Viewegh za každou cenu snaží vyhnout. O režijních kvalitách Filipa Renče jsem nepochyboval až do teď. Renč dokáže s naprostou samozřejmostí servírovat vtipné scény, kterým jsem se zasmál i já (myslím jako chlap) a které mě víceméně přinutili spolknout hořkou slinu a nadávku (myslím tím jako divák). Scéna ve které Ingrid získala svou averzi k chlapům mě dostala do kolen, „všechny chlapy by měly vykastrovat“ a zaujaté naslouchání kadeřnic Lauřinu vyprávění mi zase naopak zamíchalo žlučí. Ale Román pro ženy má něco, co jsem dlouho nikde neviděl, Zuzanu Kanócz. Nazývat ji novou Julií Roberts není zrovna nejvhodnější, protože Kanócz je čistě svá a hraje skvěle. Což se nedá říct o Marku Vašutovi, který svůj comeback dosti odfláknul a když říká „okamžitě mi ukaž občanku“ měl jsem pocit, že jsem v americkém sitcomu. Ne, Román pro ženy je setsakramentsky nevyrovnaný film, ve kterém je každé světlé místo přebito třemi tmavými a z něhož jsem na konci měl pocit absolutní trapnosti. Té trapnosti, která mě přepadla i po shlédnutí Kameňáku . Jestli to takhle bude dál pokračovat, brzy udělám nad českým filmem kříž a zašeptám: „Odpočívej v pokoji“.(8.7.2005)
Ainy
Doufám, že v důsledku svých budoucích klimakterických změn, nebudu i já tak moc sentimentální. Zuzka se Simonou výborné. Laďce jde spíše moderování televizních pořadů než herectví, i když za tu čarodějnici, kterou ze sebe dělala, když chtěla rozkopat přirození boxovacímu pytli, malé uznání zaslouží. Marek Vašut je pro mě tak asexuálním typem chlapa, že při pohledu na jeho tokání po mladé krasavici, se mi ježily i chlupy v nose. Jinak to celé mělo šmrnc, vtip a lehkost ... takový fajn relax.(4.1.2018)
Renton
Scénář: Michal Viewegh .. Román pro ženy .. jak výstižné. A ženám se tato česká komedie skutečně líbí, mám potvrzeno. Kolem a kolem se nejedná o žádný zázrak, několikrát jsem se sice při sledování dobře pobavil, ale jednorázovitost zkrátka číší ze všech stran. Simona Stašová ve své roli jednoznačně válí a i takový Marek Vašut jako Pažout je neméně přesně obsazená postava. Až na Něrgešovou nejsem nikterak popuzen, je to zkrátka přesně takové, jak se dalo očekávat.(27.4.2006)
Jara.Cimrman.jr
"Nazdar, Lauro. Musím bohužel konstatovat, že ani dnes nevypadáš vyrovnaně." Pokud se mám k tomuto snímku vyjádřit naprosto odborně, tak nejhezčí byla Laura. A asi taky nejméně zábavná, protože světoběžnická maminka, prostatik Pažout, nesmělý balkónista Žemla a zejména rýpavý Hubert hlásili o několik levelů výše. Já jsem sice nikdy nečetl Vyrovnanou ženu a místo vagíny mám takový podivný chobůtek, ale přesto si troufnu tvrdit, že tento román je tak trochu i pro mě.(22.6.2016)