Le Serpent

Konecne sa rozidem s miestnym konspiracnym teoretikom, ktory veri na koniny  ako Zidovska ritualna vrazda, NWO, judaizovanu RKC a spiknuti proti krestanskej cirkvi. A som tomu velmi rad. Perfektny spionazny fryler z obdobia Studenej vojny a o tom ako sa podarilo infiltrovat tajne sluzby agentmi Rise Zla. Akcnych scen je sice minimum, ale vynahradzuje to postupne budovane napatie a kurevsky problem je verit niekomu, ze jo. Hlavne v takom prostredi, v akom sa ti ludia pohybopvali a pohybuju. Kulisy su vyborne, dialogy perfektne, Yul Brynner film suverenne taha, ale ma vydatnu herecku pomoc : Henryho Fondu, Noireta /Stara Puska, Prohnili/, vybornu Marie Dubois a a videl som aj Michel Bouqueta. Prosim, viac takychto filmov a menej Kapitanov Banglades ci jaxa to vlastne vola, menej Tchorov, Spajdrdementov, Chapie a podobnych "nadher". 100 % (03.10.2017)

Eurošpionážny triler, ktorý pracuje s prvkom studenej vojny a zaujímavo vykresluje infiltráciu či skôr odinfiltráciu tajných služieb. Zámer obsadiť dvojicu amerických hviezd Brynner a Fonda bol skvelým nápadom, a samozrejme aj veľkým ťahákom, a aj vďaka nim a skoro až 'emeriken stajl' spracovaniu má film solídnu atmosféru a tiež grády. Akonáhle je to bez nich a k slovu sa dostáva francúzska vetva špionáže, je to už slabšie. Záver s prekvapujúcim odhalením to však opäť napráva. Páčili sa mi tiež high-tech zariadenia tajných služieb, aj keď niektoré boli trochu sci-fi. Je to tak medzi 3 a 4 hviezdami, vypustiť niektoré dokumentárnejšie zábery z prostredia CIA, znížiť počet postáv, aj tá stopáž by si želala byť o niečo kratšia, ale prižmurujem oko, pretože ma to ako celok bavilo. (27.05.2019)

Po I jako Ikaros jsem sáhl po dalším francouzském politickém thrilleru a plejáda hereckých hvězd v čele  s Brynnerem, Fondou či Noiretem slibovala skvělý filmový zážitek. Ale narazil jsem. V puntičkářské snaze o vysokou míru věrohodnosti Verneuil   příběh doslova vykostil a ponechal jen řeč  strohých složek agentů a jejich případu, mnohojazyčný koncept, velké množství postav, odosobnění atd. Vše podřízeno jedinému záměru, být za každou cenu didakticky přesný. Na soukromé projekci v Langley by se to možná dočkalo i potlesku. Dva hadí zuby bez jedu. (21.12.2021)

Stejně jako Karlos80, i já jsem měl neodbytný pocit, že multijazyčné pojetí ve filmu spíš nadělalo řádný zmatek, než aby mu dávalo zdání autenticity. A angličtina obvykle zaznívá s bezpočtem evropských přízvuků, což v kombinaci se zamotanějším dějem a brzkým odsunem Brynnerovy postavy z centra dění zapříčinilo, že jsem se v té síti nakonec vcelku dobrovolně ztrácel. Když ponechám stranou Brynnera, který hraje už jen sundáním klobouku, tak se mi už líbil pouze Noiret. Celé to ve mně vzbudilo dojem, že se tímto filmem Verneuil pokoušel proniknout do Ameriky, ale díky jeho serióznějšímu přístupu k tématu jeho dílo možná zestárlo hůře než ty americké. Jeho rukopis jsem navíc ve větší míře zaznamenal až v posledních minutách. Rozhodně to není špatný film, ale z režisérovy filmografie mi zatím sedl zdaleka nejméně. (22.05.2012)

Politicko-špionážní thriller z období tzv. "Studené války". I přes velké kosmopolitní obsazení, silné herecké výkony, ohromnou délku (skoro dvě hodiny čistého času), a velmi pomalé tempo, mě tento snímek spíše nudil, příběh ač nepochybně inteligentní a zajímavý (založený prý na slavném "Philby" spy případu), je opravdu hodně spletitý a občas skutečně obtížný sledovat, je tu strašně moc různých postav- skupin a film se stává místy opravdu nepřehledným (jak v jednání, tak po dějové stránce), ve filmu je i minimum akce, napětí a vzrušení-všecko zde se soustředí hlavně na dlouhé rozhovory uvnitř uzamčených prostor se skrytými mikrofony a kamery, nechybí ani nějaké ty detekroty lži, a ke všemu i záhadné sebevraždy, atmosféra i přes atmosferickou Morriconneho hudbu za doprovodu krajana dirigenta Bruna Nicolaie, není tak silná, jako v jiných filmech, ale Itálie z ní dychtí víc, než Francie. Film se odehrává především v interiérech (špionážní agentury CIA, KGB, MI6, zpravodajské služby, filmové projekce, velké sály, atd) Hudbu jsem zde téměř nepostřehl, když opomenu úvod a finále. Konec dobrý, ale i tak z mého pohledu je to spíše zklamání, a pokud bych měl doporučit, tak jednoznačně některé italské politické thrillery ze stejné doby, to je úplně jiné kafčo. Navíc filmu bych vytkl ještě jednu věc a to dosti podstatnou, film se odehrává na různých místech - různých městech (Francie, Německo, Británie, USA), kde se mluví pokaždé jiným jazykem a titulky jsou kolikrát zcela opomenuty, nebo naopak kde jsou titulky, tam by být ani nemusely ,a kde není dab., tam by klidně mohl být. Vůbec v řeči a titulcích je tu jeden velký bordel, prakticky se ani nedá říct v jaké řeči jsem tu mou verzi viděl (tady to totiž nebylo jednoznačně definováno), titulky byly anglické ale naskakovaly jen občas. S odřenýma ušima 2,5/5*. (05.05.2012)