Reklama

Reklama

Policajt

  • Francie Un flic (více)
TV spot

Obsahy(1)

"Jediné city, které byl kdy člověk schopen vyvolat v policajtovi, jsou nedůvěra a podezření..." Takové je motto francouzského kriminálního filmu Policajt režiséra Jean-Pierra Melvilla. V tomto chladném, ale i s jistou dávkou neúprosného odstupu natočeném snímku se objevuje Alain Delon ve své obvyklé poloze tvrdého, uzavřeného a osamělého hrdiny. Jako komisař Coleman se dostane do rozporu mezi služební povinností a vztahem ke svému dávnému příteli. Simon, s jehož ženou má Coleman milostný poměr, je zapleten do přepadení banky a obchodu s narkotiky. A Coleman stojí náhle před nejtěžším rozhodnutím svého života... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (101)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Francúzska drsná škola nie je charakteristická iba zameniteľnými zápletkami (skoro vždy však zmysluplnými), ale najmä výrazmi jej aktérov. Drsné nehybné tváre bez úsmevu, dlhé baloňáky a ruky v ich vreckách. Ťažko potom niekedy rozpoznať autorský rukopis, nevyjímajúc aj ten Melvilleov. Zápletka tuctová, ale stále napínavá, najmä v jednotlivých sekvenciách. Áno, problém s vláčikmi a helikoptérami na diaľkové ovládanie je patrný a bohužiaľ sa nedá odpustiť. Aj napriek tomu, že som sa tak rád kedysi s vláčikmi hrával. Ten vrtuľník som ale nemal. Richard Crenna je každopádne viac ako rovnocenný Delonov protivník a statočne sa snaží nedostatky filmu zakryť. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Za začátek a konec bych klidně dal pět hvězd, a za chvíli vysvětlím proč, ale ten zpackaně natočený přepad vlaku ze vzduchu za pomocí modýlků letadla a vlaku, ten je na přesdržku a velmi, ale velmi ubere na autentičnosti. Melville tenhle film postavil na poetice všedního dne, vlastně večera a noci (nejenom policajta), kdy nevidíme žádné upřesňující ani explicitní obrazy (třeba výslechu jednoho ze zadržených, aby pustil zbývající dvě jména) , ale jde o ten řekněme kolorit kolem, impresi, pocit. Čímž se dostávám k tomu podstatnému - celý film je koncipován jako a podle převážně impresionistických obrazů francouzských malířů, k čemuž odkazuje v každé chvíli i obrazy na zdech bytů a setkáním v galerii, které začne detailním záběrem na obraz u nás méně známého Vlamincka. Všechna ta nádraží, vlaky, noční pařížské ulice s bary, všechno jsou to impresionistické obrazy, jen rozpohybované. Navíc u tohoto filmu miluju začátek - kdo nezažil letoviska Španělska a Francie po sezóně, těžko uvěří, jaké zvláštní pocity tahle města duchů v té době nabízejí. A u mne je to navíc spojeno s jednou slečnou, kde ten vztah také nedopadl. Takže ten závěr svým způsobem rovněž jinak prožívám. Pokud tedy bereme film z tohoto úhlu pohledu, a nečekáme akci za akcí, jde o malý klenot, a je jen škoda, že za něj Melville sklidil takovou kritiku, až ji nakonec nepřežil. ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Když to klapne, necháme tě." A když to neklapne, tak ti nafackujeme a zavřeme tě. To je sice poměrně stupidní informace, ale francouzští kriminalisté to evidentně mysleli vážně. Já se tedy přiznám, že jsem se chvílemi poměrně slušně nudil, protože nemám rád filmy, ve kterých musím čekat dlouhé minuty na jakýkoli hovor. Tady se sice pořád něco dělo, ale asi to na můj malý mozek bylo příliš velké umění. Ale abych jen nehaněl, tak známé trio padouchů ve složení Drcal, Sběrač a Zmizík mě celkem pobavilo. ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Syrová francouzská kriminálka, nicméně patřící spíše k průměru. Ve filmu se prolínají dvě dějové linie. V té první se představuje policejní komisař (A. Delon), stravovaný svou prací, při které se setkává převážně se zločinci, což ho vede do osobnostní uzavřenosti a osamělosti (říkal jsem, že za čas by byl takový člověk dobrým adeptem syndromu vyhoření). Druhou linii tvoří čtyři zločinci, kteří přepadnou banku, s lupem pak utíkají, aby naplánovali další loupež. Spíše náhodou se jim na kobylku dostává policejní komisař. Rozhodování mu komplikuje vztah ke svému příteli, který je do zločinu zapletený, druhou komplikací pak je citový vztah k ženě tohoto svého přítele. Vzhledem k tomu, kolik jsem již shlédl francouzských kriminálek musím říci, že film postrádá šmrnc a šarm nebo tvrdost a nekompromisní postoj... Prostě od začátku tušíte, jak to asi skončí a jen těžko se spletete. To je prostě málo. Za výkon A. Delona za tři, ale spíše s mínusem. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Od Melvilla, ktorý nemá nič spoločné s Bielou veľrybou, som videl Osudový kruh a Armádu stínů. Obom som dal po tri hviezdičky a Policajtovi tiež i keď sa mi z nich páčil najviac. Ponurá atmosféra, málo dialógov, slušným tempom sa posúvajúci dej a ďalšie charakteristiky francúzskych kriminálok ma vždy vedia dostať. Ako problém som videl množstvo zbytočných chýb pri realizácii, ktoré zrazili výsledný dojem. Delon už zahral viacero policajtov, ale tento nebol ani približnou kópiou predošlých postáv. Pri takýchto filmoch je mi opätovne ľúto, že v ČSFD nefunguje desaťbodové hodnotenie, lebo sedmička by lepšie vyjadrovala môj dojem, než tri hviezdičky. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (12)

  • Dve deti Jacquesa Tatiho boli súčasťou produkčného štábu. Pierre bol druhým asistentom réžie a Sophie pracovala v redakcii. (Arsenal83)

Reklama

Reklama