Čekej do tmy

Šedesátá léta a stará drsná škola v celé své kráse. Drsný, mrazivý a naprosto vynikající psychothriller o mladé ženě, která přišla o zrak a čelí sama ve svém bytě třem zločincům, jimiž jsou neohrabaný tlouštík Carlino, charismatický pragmatik Talman a bezcharakterní psychopat Roat. Její závěrečný, asi čtvrthodinový nerovný boj o holý život, je jedna ze scén, na kterou do smrti nezapomenete. Audrey Hapburn byla v roli slepé Susy naprosto úžasná a v žádném případě bych jí nehádal 38 let. Škoda, že to byl její poslední velký film, podala zde jeden ze svých nejlepších výkonů. Čekej do tmy je zároveň nejlepším filmem Terence Younga a Roat je životní rolí Alana Arkina. Za málo peněz hodně muziky - zde k tomu stačí pouze sedm herců a jeden byt. 95%. P.S.: Velmi vydařený je i dabing ČST. Takhle slizký hlas jsem od Pavla Trávníčka, zde coby Roata, ještě neslyšel. (18.03.2007)

Způsob, jakým se trojice kriminálníků pokouší získat panenku, je možná zbytečně komplikovaný, nicméně z dané situace vytěžuje maximum napětí. Rozehrávají nevyrovnanou partii, jejíž pravidla nedávají větší šanci hrdince. Susy však není úplně hloupá, naivní a důvěřivá, a navíc má přinejmenším tu výhodu, že zatraceně dobře slyší a k tomu, aby se mohla pohybovat, nepotřebuje světlo (což je nádherně demonstrováno v posledních minutách, zahalených zčásti do úplné tmy). Způsob, jakým scénář staví na jejím handicapu hraničí s morbiditou a souvisí s tím i můj největší problém s tímto filmem. Dokázal jsem si jej totiž velice živě představit jako ztřeštěnou komedii. Stačilo, aby zloději byli větší sympaťáci a hlavní hrdinka větší naivka. Námět k tomu opravdu vybízí. Navíc zde hlavního padoucha hraje Alan Arkin, kterého mám stále zafixovaného jako pošahaného kapitána ruské jaderné ponorky z komedie Rusové přicházejí, Rusové přicházejí… 80% Zajímavé komentáře: monolog, sud, genetique, Cimr (12.05.2007)

Když se zamyslím nad tím, jaký typ role považuju pro herce za vůbec nejnáročnější, bude to asi hraní nevidomých. A pokud si už na to někdo troufne, podvědomě ho sleduju jako ostříž a není zrovna jednoduché se mi zavděčit. Ovšem mé oblíbenkyni Audrey to v tomhle filmu vždy sežeru i s navijákem, protože v mých očích to zvládá naprosto s přehledem! Věřím jí každý její pohyb, grimasu ve tváři...bravo! Ale i ostatní herci si vedou dobře, navíc zápletka je dostatečně nosná, "střídání rolí" zase originální (a zábavné), atmosféra napínavá, gradující (Manciniho hudba také dělá svoje) a vhodně se zde využívá místa děje, tedy 1 malého bytu. Jistě, pár mušek by se našlo (třeba zapnuté světlo či hororové klišé se skokem), ale i přes ně to na těch 5* stále je. (16.01.2010)

Keď sa divák čo i len trochu viac zamyslí, zistí, že zápletka je vyskladaná zo skutočností, ktoré trochu ulietavajú od reality a dramatickosť stojí na obave o bezmocnú ženu. Filmu stačí len pár postáv, priestor jedného bytu a milá tvárička Audrey Hepburn. Po tomto filme si však myslím, že Audrey je herecky efektnejšia v kultových klasikách, viac jej sadnú postavičky uhrančivých žien. (20.02.2012)

Určite som zažíval väčšie napätie keď som sa rozhodoval či ponechám pôvodných päť hviezdičiek alebo jednu uberiem, ako pri opakovanom sledovaní filmu. Dnes, po desiatkach rokov, sa už dostali na povrch aj nedostatky tohto, inak skvelého filmu s mojou najobľúbenejšou herečkou. Nakoniec som ponechal pôvodné hodnotenie, okrem iného aj preto, že si pamätám, ako v kine diváci hromadne vykríkli (vrátane tých vopred varovaných) pri jednej z kľúčových scén. A to je nezabudnuteľný zážitok, ktorý sa už neopakoval. Ani Mr. Beanovi sa to v jeho slávnom skeči o sledovaní hororu nepodarilo. (04.06.2013)